Minulý týden přijal Evropský parlament rezoluci odsuzující zákaz sexuální výchovy v Polsku. Zákaz sexuální výchovy přitom v Polsku neplatí a ani platit nebude. Jediné, co se stalo, je to, že jedna občanská iniciativa navrhla rozšířit zákon, který dnes postihuje jen veřejnou propagaci a schvalování pedofilie, o veřejnou propagaci a schvalování sexuálního chování dětí jako takových. Pro europoslance je to ale zjevně dobrá příležitost se předvést, že stojí na té správné straně, a kopnout si do Polska.
Občané mají v Polsku zákonodárnou iniciativu, když se jich pod nějakou iniciativu podepíše alespoň 100 000 (docela málo na to, kolik má Polsko obyvatel). Reálně se ale jen málokdy stane, že se představy angažovaných občanů dočkají naplnění. Většina občanských iniciativ z úcty k občanům (zvláště jsou-li to potenciální voliči vládní strany) projde prvním čtením, aby pak upadla v zapomnění ve výborech, nebo z nich vyšla jako dost zmodifikovaný finální produkt.
Chystá se opravdu zákaz…?
Tak zapadl například projekt Zatrzymaj aborcje, o němž se u nás před dvěma lety psalo jako o snaze vládnoucí strany Práva a spravedlnosti (PiS) úplně zakázat potraty. Ve skutečnosti se rovněž jednalo o občanskou iniciativu, která opakovaně vybírá půl milionu podpisů. Strana PiS k nelibosti části svých voličů a katolické církve nikdy neměla záměr úplně zakázat potraty. Kvůli tomu koneckonců ze strany už před lety odešlo křídlo kolem bývalého maršálka Sejmu Marka Jurka. Přes osmdesát procent obyvatel ale nechce žádnou změnu zákona, kterému se ne nadarmo říká potratový kompromis (přijatý za vlády Unie svobody v 90. letech, což byli předchůdci dnešní Občanské platformy).
Ale zpět k údajnému zákazu sexuální výchovy v Polsku. Za návrhem novely zákona stojí iniciativa Stop pedofilii, která nasbírala přes 250 tisíc podpisů. Tím Sejmu nezbylo než se jím zabývat. Podle předkladatelů je potřeba stávající zákon rozšířit o veřejnou propagaci a schvalování sexuálního chování dětí jako takových. Za to má podle návrhu hrozit sazba do 3 let vězení, pokud jsou k tomu využity prostředky masových médií nebo pozice vychovatele (učitele, kněze). Rozhodně do toho nespadá sexuální výchova formou biologie, poučení dívek o menstruaci, přednášky jak se bránit zneužití atd. Každopádně je to skoro jedno. PiS totiž po volbách odevzdal předmětný výbor v Sejmu do rukou toho nejlevicovějšího – strany Razem – čímž v podstatě zabil naději, že by ten návrh prošel v jakékoliv podobě.
Aktivistický primátor
Celý případ je přitom vnitropolská hra, která začala, když se primátorem Varšavy vloni stal kandidát opoziční Občanské platformy Rafał Trzaskowski. Opozice vládla Varšavě i předtím, jenže předchozí primátorka Hanna Gronkiewicz-Waltzová byla konzervativní. Lépe řečeno neaktivistická: řešila město, chodníky a uzavírky. Trzaskowski po svém nástupu najel na odlišnou linku a jako jeden z prvních kroků v úřadě podepsal „Kartu práv obyvatel LGBT+“, která v sobě kromě podpory dospělých LGBT+ zahrnovala článek, že se samospráva zasadí o to, aby se ve školách vyučovala sexuální výchova dle doporučení Světové zdravotnické organizace.
A to byl kámen úrazu, respektive dobrý kámen na Trzaskowského. Ta doporučení byla předmětem debat v různých zemích, jsou totiž psána… ehm, poněkud pedofilním stylem jazyka. Obsesivně se zabývají masturbací školkových dětí, dost se věnují tématům homosexuality, přičemž perspektiva, kterou představují, je dost odlišná od hodnotové perspektivy katolických rodičů. Ale doporučení typu, aby děti ve věku 6 až 9 let znaly různé formy antikoncepce, mohou být trochu moc i pro ateistu. V Německu k tomu vznikly prováděcí brožury a v jedné z nich se vyskytla legendární věta, že otcové věnují málo pozornosti klitorisům svých dcer.
Myslím, že v tom ani z jedné strany nemusel být nějaký temný záměr. Trzaskowski to asi nikdy nečetl, chtěl vypadat osvíceně, tak podepsal, co mu podstrčily lobbistické organizace. A PiS takovou nahrávku na smeč nemohl nevyužít. Takže se kolem toho rozpoutal spor, jehož vedlejším produktem byla občanská iniciativa Stop pedofilii. No a protože jedna strana tohoto sporu, zřejmě zoufalá, že doma nedokáže přesvědčit voliče o své pravdě, nonstop tahá polské problémy na plénum Evropského parlamentu, tak se dnes hlasovalo o věci, do níž většina poslanců vůbec nevidí a možná ani nechce vidět. Jde však o „virtue signalling“ – je to dobrá příležitost se předvést, že stojím na té správné straně. Hlasovalo se o nevládní iniciativě, ne o finálním návrhu zákona nebo dokonce zákonu, navíc tato oblast spadá do pravomocí členských států. Rezoluce je nelegislativní, takže nemá žádné faktické důsledky, je to jen vznešený apel.
Co je doma…
Jsem vděčná, že přes všechny problémy, které v Česku máme, nikdo netahá české záležitosti na plénum EP. Diskutovalo se tam o Babišovi jedinkrát, a to zcela správně v souvislosti se zneužíváním unijních peněz. Doufám, že všichni, kteří by potenciálně mohli dostat takový geniální nápad, že tu budeme řešit i jiné věci, vědí, že by mu diletantské posudky našich domácích poměrů „Bruselem“ u jeho voličů pouze pomohly.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!