Evropské zelené mlýny melou rychle a jistě

Evropa v těchto týdnech čile diskutuje o „zelených financích“. Dalo by se to přeložit tak, že vám zelená parta politiků určí, do čeho se vyplatí investovat a do čeho ne, protože z toho kouká moc uhlíku. Bohužel, do druhé skupiny řadí i jaderné elektrárny, přestože při provozu nevypouštějí emise oxidu uhličitého, a tohle dělení se některým státům včetně Česka pochopitelně nelíbí. Po tlaku především ze strany Francie sice tento záměr dostává ránu, před EU je ovšem i tak téma, o které se dál povede tvrdá bitva.

Na důležitou debatu upozornil už na začátku prosince europoslanec Alexandr Vondra: „skončilo vyjednávání mezi EP, členskými státy a Komisí o tzv. udržitelných financích.“ Ve zkratce je to plán, že různé ekonomické aktivity dostanou do budoucna hodnocení, zda jsou dost „zelené“, nebo naopak škodí životnímu prostředí. „Ona nálepka bude mít vliv na úvěry a dluhopisy a ovlivní investiční financování. Špinavé investice budou drahé, zelené levné,” psal Vondra na svém facebooku.

A je to. Co se znelíbí, dostane prostě cejch, že „poškozuje klima“. Soukromí investoři se takovému vadnému kusu raději vyhnou a dají své peníze tam, kde z toho koukají dotace a výhody, nikoli sankce a drahé úvěry. Lze chápat, že jsou takto diskvalifikovány uhelné elektrárny. Ale jaderná energetika je mezi „špinavé“ zdroje řazena z čistě ideologických důvodů. Však se také evropští Zelení pochválili, že „zabránili tomu, aby jaderná energie byla považována za environmentálně udržitelnou investici“.

Je to šílené pokrytectví. Klimahysterici tak dávají před jádrem přednost třeba plynu, přestože produkuje emise. Platí tedy, že když se nám to ideologicky hodí, zamhouříme oko i nad špinavým zdrojem, abychom dorazili jiný, sice bezemisní, ale který nemáme rádi? Zelení se navíc radují, že se jim podařilo vyřadit z tohoto jednání zástupce národních vlád. Prý by se tím zelené nálepkování politizovalo. Což je také pořádný výsměch. Víme dobře, co produkují různé „nepolitické“ spolky a iniciativy. Jde o eufemismus. Ono slovíčko zde neznamená nezávislý, ale naopak závislý na správné ideologii s vyřazením všech jiných názorů.

Při jednání o zelených unijních financích je to úplně stejné. Faktickou moc dostanou do rukou lidé typu Toma Jesse z klimatického think tanku E3G. Ten zmiňované jednání mezi Evropským parlamentem, Komisí a členskými zeměmi označil za „nejlepší výsledek“. Taxonomie zeleného financování prý investorům „objasní, co je udržitelné“, aby se zabránilo „greenwashingu“ a aby se peníze nasměrovaly k udržitelnější ekonomice.

Nádherné, že? Okatá snaha zavést de facto řízenou ekonomiku a nařizovat investorům, kam smějí dát své finance, se zamaskuje edukativním termínem „objasnit“. Tím se zařídí „žádoucí“ přesun bilionů eur tam, kam klimalobbisté chtějí. Jako „greenwashing“ se pak označuje takové jednání, kdy se firma snaží propagovat svou ekologickou odpovědnost, ale „zelení“ aktivisté s tím nesouhlasí. Viz jádro, které je bezemisní, ale nesmíte to říkat, jinak jste „greenwasher“.

Je naprosto proti všem zásadám demokracie a principu subsidiarity, který EU snad zastává, aby tak důležité rozhodování bylo odebráno zástupcům národních vlád a svěřeno „odborníkům“ – ve skutečnosti zeleným lobbistům. Kde je moc, tam má být i odpovědnost. Moc dostávají anonymní bojovníci za lepší klima vybraní na evropské úrovni, odpovědnost za to, aby občané měli čím svítit a topit, ale zůstává na vládách členských zemí.

Vezmou si národní reprezentace svou moc zpět? Aktuální vývoj, jak ho popisuje korespondentka Financial Times, naznačuje, že po tlaku Francie (a dalších zemí včetně Česka) je snaha o „zelené nálepkování“ v úzkých. Útok na jadernou energetiku se daří odrazit, ovšem nejspíš ne úplně – někteří europoslanci slibují, že boj není u konce a že to tak nenechají. A neměli bychom polevit ani my, protože bez jádra se neobejdeme. Nebo tedy obejdeme, když ponecháme v provozu uhelné elektrárny, nesplníme Pařížskou dohodu a vystavíme se velmi pravděpodobným sankcím ze strany EU.

Andrej Babiš@AndrejBabis
 

EU musí jádro uznat jako bezemisní zdroj. Některé státy jsou stále proti. Musíme je přesvědčit, s pomocí Evropské komise. Náklady na uhlíkovou neutralitu navíc budou astronomické. Už teď jsme je spočítali na 675 mld. Kč. Chceme, aby to EU zohlednila v příštím rozpočtového období.

Když dříve francouzský ministr financí prohlásil, že jaderná energie by měla získat onu zelenou nálepku, Němci, Rakušané a Lucemburčané, tři největší odpůrci jádra, se na něj sesypali jako vosy. V tomto případě bych se vůbec nebál být za rebela a klidně třeba hrozit tím, že budeme dál provozovat uhelné elektrárny. Něco je totiž daleko důležitější, než být zadobře s kolegy v EU. Třeba to, aby občané Česka mohli i nadále očekávat, že když otočí vypínačem, bude světlo.
 

V rámci vzájemné spolupráce přebíráme z info.cz 

 

Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme

200 Kč 500 Kč 1000 Kč