EU: Snížení stropu pro platby v hotovosti a zřízení nového orgánu zaměřeného na „boj proti praní špinavých peněz“

V Německu se říká: „pouze hotovost je nejpravdivější“. Někteří pozorovatelé tvrdí, že kroky orgánů EU naopak ukazují, že mají v úmyslu hotovost zrušit.

Jak to tedy bude dál v zemích EU s platbou v hotovosti? Po zrušení pětiseteurové bankovky podle některých „přichází na řadu salámová taktika snižování hotovostních plateb“. Diskutuje se o novém hotovostním stropu.

Evropský parlament chce dále snižovat horní hranici pro hotovostní transakce, což je nejenom v Německu poměrně kontroverzním tématem. Podle zprávy listu Frankfurter Allgemeine Zeitung bude příslušný hospodářský výbor Evropského parlamentu hlasovat pro budoucí horní hranici 7 000 eur, což je v přepočtu 168 tisíc korun. Evropská komise ve svém návrhu na „změnu zákonů EU proti praní špinavých peněz“ navrhla horní hranici 10 000 euro (240 tisíc Korun).

Členské státy EU tuto horní hranici schválily, přičemž německá vláda se musela zdržet hlasování kvůli nejednotnosti trojbarevné koalice. Ministr financí Christian Lindner (FDP) je zcela proti horní hranici, zatímco odpovědná ministryně vnitra Nancy Faeserová (SPD) je pro.

Tato problematika nebyla dosud v EU upravena jednotně. V 18 ze 27 členských států existuje horní hranice, přičemž maximální částky se pohybují v rozmezí od 12 tisíc korun v Řecku (od bankovního krachu v roce 2015) do 360 tisíc korun v Chorvatsku.

Podle Deutsche Bundesbank neexistuje žádný důkaz, že hotovostní stropy pomáhají v boji proti praní špinavých peněz.

„Zatím neexistují žádné vědecky podložené důkazy, že by hotovostní stropy dosahovaly cíle boje proti praní špinavých peněz.“

Ukazují to i zkušenosti ze zemí, kde jsou platby bankovkami a mincemi již omezeny na určité částky. „Proto považuji omezení plateb v hotovosti za chybné,“ řekl Johannes Beermann, když byl ještě členem Výkonné rady Deutsche Bundesbank. Jeho členství vypršelo na konci roku 2022.

Nový orgán EU: Frankfurt nebo Vídeň, Madrid, Vilnius?

Dalším ústředním bodem návrhu Evropské komise je zřízení nového orgánu EU zaměřeného výhradně na „boj proti praní špinavých peněz a financování terorismu“. Otázka, kde by měl tento orgán sídlit, však zůstává nezodpovězena.

Poslanci pouze přijmou „katalog kritérií“, podle kterých se bude později rozhodovat o jeho umístění. Patří mezi ně obvyklá kritéria, jako je dostupnost kvalifikovaného personálu pro úřad, stejně jako dobrá lékařská péče, školy a dopravní spojení.

Parlamentní návrh také uvádí, že katalog musí zajistit „vyvážené geografické rozmístění orgánů a agentur EU“. To pravděpodobně nezvýší šance Frankfurtu, který se uchází o to, aby se stal sídlem orgánů EU. Ve městě již sídlí Evropská centrální banka a orgán dohledu nad pojišťovnictvím Eiopa.

Město má tedy – a obecně jako bankovní město – potenciálně nadprůměrné personální zázemí pro orgán pro boj proti praní špinavých peněz, ale čím vážněji se bere geografický argument, tím více se zvyšují šance zcela jiných uchazečů, jako jsou Vídeň, Madrid nebo Vilnius.

Převzato z The Epoch Times

Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme