EU se snaží obejít ruskou blokádu a dostat z Ukrajiny miliony tun obilí. Její plán ale naráží na logistické i administrativní překážky

12. května 2022 Karel Barták Zahraničí

Evropská komise vymýšlí, jak to udělat, aby se desítky milionů tun zemědělských produktů, zejména obilí, které jsou zablokovány v jihoukrajinských přístavech a ve skladech po celé zemi, dostaly k odběratelům, především do afrických a blízkovýchodních zemí, jež jsou na těchto dodávkách do značné míry závislé. Jak vyplývá z dnešního sdělení komise, není to vůbec snadný úkol, protože vyvézt tento obrovský objem po souši naráží na značné logistické, ale také administrativní překážky.

Poplach vyvolal na začátku týdne předseda Evropské rady Charles Michel, který se nečekaně zjevil v Oděse ve společnosti ukrajinského premiéra Denyse Šmyhala. Ten mu ukazoval sila nacpaná obilím připraveným na export, které nelze vyvézt kvůli ruské námořní blokádě v Černém moři. Viděl také desítky lodí z celého světa beznadějně uvězněné v oděském přístavu. Fotografové zachytili oba politiky v krytu, kam se uchýlili při poplachu kvůli ohlášenému ruskému raketovému útoku. V médiích se pak spekulovalo, zda bylo moudré, aby se jeden z nejvyšších představitelů EU takto „zviditelňoval“ a dělal starosti svým i ukrajinským ochráncům.

Světová potravinová bezpečnost 

Ukazuje se však, že bylo namístě „píchnout“ do tohoto problému, který je značný. „Toto město hraje významnou roli pro světovou potravinovou bezpečnost. Jsou zde uvězněny miliony tun potravin,“ řekl Michel v Oděse. „Pro mnohé země světa, zvláště pro rozvojové země, to může mít dramatické důsledky. Přímou odpovědnost za to nese Rusko, které rozpoutalo tuto válku,“ uvedl belgický politik. Pokoušel se vzkázat právě oněm zmíněným rozvojovým zemím, že pokud nedostávají své zakázky z Ukrajiny, je to kvůli ruské válce, nikoli kvůli evropským sankcím proti Rusku, jak se snaží věci, často docela úspěšně, líčit ruská propaganda.

Podle komisařky pro dopravu Adiny Valeanové si exekutiva EU vytyčila úkol dostat z Ukrajiny přes země EU k zákazníkům do tří měsíců prvních 20 milionů tun obilí. Chce využít zkušeností se zaváděním „zelených pruhů“ pro rychlou přepravu klíčových komodit v době před dvěma lety, kdy většina zemí unie kvůli koronavirové krizi obnovila hraniční kontroly. Místo po moři se pojede po silnici a železnici. Při bližším ohledání se ukazuje, že to bude sisyfovská práce, protože chybí v podstatě všechno – kamiony, vagony, překladiště, sklady i dobrá vůle přizpůsobit platné předpisy.

Úzké hrdlo představuje překvapivě zejména ukrajinská strana – komise hlásí, že na přechodech čekají už tak tisíce kamionů a vagonů. Průměrná čekací doba na odbavení jednoho nákladního vagonu přes hranice z Ukrajiny do EU je 16 dní a na některých přechodech až 30 dní. Velkou překážkou je rozdílná šířka kolejí na Ukrajině a v sousedních evropských zemích – v Polsku, na Slovensku, v Maďarsku či Rumunsku. Všechno zboží se musí překládat na vagony s jiným rozchodem nebo na nákladní auta. Chybějí potřebná překladiště či zařízení na přesun vagonů z jednoho rozchodu na druhý.

Komise se proto obrací jak na vlády členských zemí, tak přímo na dopravce, železniční i silniční, aby naléhavě vyčlenili další vozidla a vagony. Slibuje zprostředkovat jednání s ukrajinskou stranou o tom, ve kterých místech a za jakých podmínek by měly vznikat zmíněné „zelené pruhy“, kterými by ukrajinský export obilí proudil přednostně. Argumentuje také tím, že to bude výhodné i pro přepravu v opačném směru, například humanitární pomoci.

Komise tvrdí, že již oslovuje podniky, aby dodaly do těchto míst nezbytná zařízení jako dopravníky a urychlily tak překládku. Evropským dopravcům, kterým se nechce posílat kamiony na Ukrajinu, slibuje zvýhodněné finanční záruky. Vyzývá také národní celní správy, aby zpružnily kontroly a zajistily na přechodech s Ukrajinou dostatek personálu. Uvnitř EU pak komise shání dodatečné skladovací kapacity, kde by se obilniny mohly uchovat, než budou pokračovat do konečné destinace.

Zrušení cel a kvót na dovoz z Ukrajiny

Ukrajina je jedním z největších světových výrobců a vývozců obilí a olejnin, které představují asi pětinu jejího celkového exportu. Před válkou se 90 procent vyváželo z přístavů na březích Černého a Azovského moře. Normálně směřuje asi třetina tohoto vývozu do Evropy, třetina do Číny a třetina do Afriky a na Blízký východ. Letos nebude EU podle komise ukrajinskou pšenici skoro dovážet, většina by jí měla být určena do středomořských afrických a asijských zemí. Obnovit tento obchod by pro Ukrajinu bylo velmi cenné – podle poslankyně Lesji Vasylenkové přichází Kyjev kvůli blokádě přístavů denně o 170 milionů dolarů, plus o pověst spolehlivého dodavatele.

Koncem dubna komise navrhla členským státům EU a Evropskému parlamentu legislativní změnu, kterou by se na jeden rok pozastavila veškerá cla a veškeré kvóty na dovoz z Ukrajiny, od zemědělských plodin až po průmyslové výrobky. Návrhem se nyní zabývá Rada EU a očekává se, že by mohl být dotažen do konce v červenci, pod českou taktovkou. V chodu je také návrh na uvolnění podmínek pro vstup a pohyb ukrajinských kamionů, které převážejí zboží mezi Ukrajinou a státy EU. Už během jeho schvalování usnadnilo tento tranzit zatím dvanáct zemí. Počítá se také se snazším uznáváním ukrajinských řidičských průkazů v celé EU.

Převzato z Info.cz

Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!