Nedávno jsme přinesli text z Politica, ve kterém vyšly dva zajímavé (byť nepřekvapivé) články k návštěvě Macrona a Ursuly v Číně. V dnešním textu v tom budeme pokračovat.
NA PALUBĚ COTAM UNITÉ / Evropa musí snížit svou závislost na Spojených státech a nenechat se zatáhnout do konfrontace mezi Čínou a USA kvůli Tchaj-wanu, řekl francouzský prezident Emmanuel Macron v rozhovoru v letadle, kterým se vrátil z třídenní státní návštěvy Číny.
Evropa se musí stát „třetí supervelmocí“
V rozhovoru s POLITICO a dvěma francouzskými novináři poté, co během své cesty strávil zhruba šest hodin s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, Macron zdůraznil svou oblíbenou teorii „strategické autonomie“, aby se Evropa, pravděpodobně v čele s Francií, stala „třetí supervelmocí“.
Cestou z Pekingu do Kantonu na jihu Číny řekl, že „velkým rizikem“, kterému Evropa čelí, je to, že se „zaplete do krizí, které nejsou naše, což jí brání v budování strategické autonomie“. Si Ťin-pching a Komunistická strana Číny nadšeně podpořili Macronovu koncepci strategické autonomie a čínští představitelé se na ni neustále odvolávají při jednání s evropskými zeměmi.
Tchaj-wan přes palubu
Straničtí představitelé a teoretici v Pekingu jsou přesvědčeni, že Západ je v úpadku a Čína na vzestupu a že oslabení transatlantických vztahů pomůže tento trend urychlit.
„Paradoxem je, že panika vede k víře, že máme být jen následovníky Ameriky. Otázka, na kterou si Evropané musí odpovědět… je v našem zájmu akcelerovat [krizi] na Tchaj-wanu? Ne. Horší by bylo myslet si, že my Evropané se musíme v tomto tématu stát následovníky a přebírat agendu USA nebo přehnanou čínskou reakci.“ – řekl Macron v rozhovoru
Jen několik hodin poté, co jeho letadlo opustilo Kanton a zamířilo zpět do Paříže, zahájila Čína rozsáhlá vojenská cvičení v okolí Tchaj-wanu, který Čína prohlašuje za své území, ale USA slíbily, že jej vyzbrojí a budou bránit. Tato cvičení byla reakcí na desetidenní diplomatické turné tchajwanské prezidentky Cchaj Jing-wen po středoamerických zemích, jehož součástí bylo i setkání s republikánským předsedou americké Sněmovny reprezentantů Kevinem McCarthym.
Lidé obeznámení s Macronovým uvažováním uvedli, že byl rád, že Peking před zahájením simulovaného cvičení „obklíčení Tchaj-wanu“ počkal, až bude mimo čínský vzdušný prostor.
Peking v posledních letech opakovaně hrozil invazí a vede politiku izolace ostrova tím, že nutí ostatní země, aby jej uznaly jako součást „jedné Číny“. Podle francouzských představitelů doprovázejících prezidenta, který podle všeho zaujal smířlivější přístup než Spojené státy nebo dokonce Evropská unie jako celek, Macron se Siem o Tchaj-wanu „intenzivně diskutovali“.
„Stabilita v Tchajwanském průlivu je nesmírně důležitá,“ řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která Macrona po část jeho návštěvy doprovázela, Siovi během jejich setkání v Pekingu minulý čtvrtek. „Hrozba [použití] síly ke změně statu quo je nepřijatelná.“
Si reagoval slovy, že každý, kdo si myslí, že může ovlivnit Peking v otázce Tchaj-wanu, se mýlí.
Zdá se, že Macron s tímto hodnocením souhlasí:
„Evropané nedokážou vyřešit krizi na Ukrajině; jak můžeme věrohodně říci na Tchaj-wanu: ‚Dávejte si pozor, ale pokud uděláte špatný krok, budeme tu pro vás‘? To je cesta, jak zvýšit napětí.“
Jen-mej Sie, geopolitický analytik společnosti Gavekal Dragonomics, uvedl:
„Evropa je ochotnější přijmout svět, v němž se Čína stane regionálním hegemonem. Někteří její představitelé se dokonce domnívají, že takové uspořádání světa může být pro Evropu výhodnější.“
Při setkání s Macronem a von der Leyenovou minulý čtvrtek v Pekingu se Si Ťin-pching podle člověka, který byl přítomen v místnosti, odchýlil od scénáře ve dvou tématech – Ukrajina a Tchaj-wan. „Si byl viditelně podrážděný z toho, že je mu přičítána odpovědnost za konflikt na Ukrajině, a bagatelizoval svou nedávnou návštěvu Moskvy,“ uvedla tato osoba.
„Byl zjevně rozzloben Spojenými státy a velmi rozčilen kvůli Tchaj-wanu, cestě tchajwanské prezidentky a skutečnosti, že si Evropané dovolili nastolit zahraničněpolitické otázky.“
Při tomto setkání Macron a von der Leyenová zaujali podobnou linii ohledně Tchaj-wanu, uvedl tento člověk. Macron však následně strávil s čínským vůdcem další více než čtyři hodiny, z nichž většinu času byli doprovázeni pouze svými tlumočníky, a jeho tón byl při rozhovoru s novináři mnohem smířlivější než von der Leyenové.
USA přes palubu
Macron také tvrdil, že Evropa navýšila svou závislost na USA v oblasti zbraní a energie, ale nyní se musí zaměřit na posílení evropského obranného průmyslu. Navrhl také, aby Evropa snížila svou závislost na „extrateritorialitě amerického dolaru“, což je klíčový politický cíl Moskvy i Pekingu.
„Pokud se napětí mezi oběma velmocemi vyhrotí… nebudeme mít čas ani prostředky na financování naší strategické autonomie a staneme se vazaly.“ – řekl Macron
Rusko, Čína, Írán a některé další země byly v posledních letech postiženy americkými sankcemi, které jsou založeny na zamezení přístupu do dominantního světového finančního systému denominovaného v dolarech. Přičemž někteří lidé v Evropě si stěžují na způsoby „upevňování“ dolaru ze strany Washingtonu, který nutí evropské společnosti buď se vzdát obchodu a přerušit vazby s těmito třetími zeměmi, nebo čelit ochromujícím druhotným sankcím.
Když seděl v kabině svého letadla A330 v mikině s kapucí s nápisem „French Tech“ na hrudi, prohlašoval Macron, že již „vyhrál ideologickou bitvu o strategickou autonomii“ Evropy.
Otázkou přetrvávajících amerických bezpečnostních záruk pro kontinent, který se v podmínkách první velké pozemní války v Evropě od druhé světové války do značné míry spoléhá na americkou vojenskou pomoc, se nezabýval. Jako jeden z pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN a jediná jaderná mocnost v EU má Francie z vojenského hlediska jedinečné postavení. Na obranu Ukrajiny před ruskou invazí však přispěla mnohem méně než mnohé jiné země.
Závěrem
Jak je ve Francii a mnoha dalších evropských zemích běžné, kancelář francouzského prezidenta, známá jako Elysejský palác, trvala na kontrole a „korektuře“ všech prezidentových citátů, které mají být zveřejněny v tomto článku, což bylo podmínkou poskytnutí rozhovoru. To je v rozporu s redakčními standardy a politikou serveru POLITICO, ale souhlasili jsme s těmito podmínkami, abychom mohli hovořit přímo s francouzským prezidentem. POLITICO trvalo na tom, že nemůže klamat své čtenáře a nezveřejní nic, co by prezident neřekl. Všechny citace v tomto článku byly skutečně řečeny prezidentem, ale některé části rozhovoru, v nichž prezident hovořil ještě otevřeněji o Tchaj-wanu a strategické autonomii Evropy, byly Elysejským palácem odstraněny.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme