Tratí, kde koleje dovířily spánek
a čekání doléhalo trpělivostí,
vítr překryly tvé prsty
baletící po trumpetě.
Těšil jsem se,
jak poznám tvůj hlas,
dědo.
Jak stárnu, zapomínám.
I na to, že mrtví nemluví.
V neavizované pikosekundě,
ve stisku síly nad objednání
objímají.
Co zazní? Plné nic.
Občas akorát takovéto…
zašustění.
„Od křídel,“ žertovalas,
babi.
Směji se s tebou.
Vím už, co bývá slyšet.
Závěs. To,
když do kupé vlétne
motýl průvodčí
a my nepotřebujem
lístek.
Autor je profesí právník, ve volném čase básník.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!