Kdo někdy pracoval v Silicon Valley, dobře ví, že se tam politická atmosféra nachází ještě několik stupňů nalevo od univerzity svobodných umění. Aktivismus sociální spravedlnosti je společný všem zaměstnancům obřích technologických společností včetně Googlu a žadatelé o zaměstnání se podrobují důkladnému testu, aby se předem vyloučilo přijetí někoho s nesprávným světonázorem. Svědectví kandidátů, kteří zkouškou prošli, jsou jednoznačná a dokazují, že se opakovaně mnohé otázky týkají společenské různorodosti – sexuální, rasové i kulturní – a „správné“ odpovědi jsou nezbytnou podmínkou přijetí.
Můžeme se celkem oprávněně domnívat, že i tam funguje špatné svědomí, protože technologické společnosti v Silicon Valley nepraktikují nic z toho, co s kazatelským zápalem propagují. Google zaměstnává pouhá čtyři procenta Američanů hispánského původu a jen dvě procenta Afroameričanů. Jenže ani bílí zaměstnanci s 56 procenty nejsou zastoupeni ve správném poměru k celkovému počtu obyvatel, protože 35 procent zaměstnanců tvoří Asiaté a ti jejich podíl trvale snižují, přestože sami zastupují pouhou pětiprocentní menšinu populace Spojených států.
Nesoulad mezi ideologickou teorií a vlastní praxí možná způsobil, že se hlavní technologické firmy rozhodly napravovat svět. Zaměstnávají tisíce lidí s šestimístnými platy v dolarech, kteří mají v popisu práce určovat obsah toho, co se zveřejní na internetu, a dohlížet na to. V západní společnosti tak opět vznikla profese známá už jen studentům historie.
Jen trochu změnila název. Nedávno se konala konference na téma „Jak umírňovat obsah“ a ukázalo se, že Google zaměstnává 10 000 a Facebook 30 000 specialistů na nepochybně náročnou textovou analýzu. A jejich počty jistě porostou. Samozřejmě Twitter, Google, Facebook a ostatní zpočátku neočekávaly, že se jednou budou něčím takovým zabývat. Když se však ukázalo, že jim nic jiného nezbývá, nijak nepřekvapí, že se ideologické předsudky Silicon Valley projevily a ovlivnily onlinový svět s výjimkou některých zemí, jako je Čína. O tak žhavých problémech současného světa nerozhodují místní tradice ani všeobecně sdílené zvyky a hodnoty společnosti, nýbrž svérázné názory lidí posedlých sociální spravedlností.
Na každé šílené téma naší doby ohledně pohlaví, sexuality, rasy a transgenderu znají v Silicon Valley odpověď, vědí, co je správné, a ze všech sil o tom přesvědčují svět. Proto Twitter může zakázat tweetovat „Muži nejsou ženy“ nebo názor, že „existuje rozdíl mezi mužem a trans ženou“. Kdo neuznává pravdu transgenderu, nedostane na platformě hlas. Twitter prohlásil, že se jednalo o „nenávistné projevy“, ale kupodivu účty napadající extremistické feministky z TERFu povoluje. Zatímco feministické propagátorce Meghan Murphyové nařídil, aby smazala zmíněné dva citáty, redaktor magazínu Esquire (Vážený pán) Tyler Coates se svým tweetem „Do prdele s Terfem!“ nenarazil a ani tisíce lidí, které ho přeposílaly dál, nikdo necenzuroval. Ke konci roku 2018 se politika Twitteru o „nenávistném chování“ změnila natolik, že se nyní běžně ruší platformy, které se provinily tzv. transfobií, nepřátelským postojem vůči transsexuálním osobám.
Jakmile někdo oznámí změnu svého genderu, musí být podle něj oslovován, a kdo by jej nazval jeho bývalým jménem nebo se o něm zmínil v jeho předchozím genderu, bude potrestán ztrátou účtu. Manažeři Twitteru určují, co je a co není nenávistné chování, a trans osoby vzali pod ochranu před feministkami, ale feministky před útoky trans aktivistů nebrání. Technologické společnosti neustále mění žargon na obhajobu své politiky, ta ale vždy směřuje jedním směrem. Tak například internetová firma skupinového financování Patreon zaměstnává na hlídání „tvůrců“ celý tým nazvaný „Důvěra a bezpečnost“, který rozhoduje o jejich způsobilosti projekty podporovat. Podle ředitele Jacka Conteho nemá firemní strategie a postup absolutně nic společného s politikou nebo ideologií. Svou koncepci popisuje jako „projevené a pozorovatelné chování“, jako objektivní metodu na odstraňování osobních hodnot a názorů. Vychází výlučně z audiovizuálních a ověřitelných faktů pořízených kamerou a zvukovým záznamem. „Osobní motivace, identita nebo politické názory nás nezajímají. Řídíme se jenom tím, co lze definitivně prokázat.“
Conte nepochybuje, že má „střízlivou odpovědnost“, a i když si uvědomuje, že vyřazením nevhodného investora připravuje zákazníka i firmu o příjem, nedá se nic dělat. Firma už mnohokrát zasáhla proti lidem „prokazatelně nesprávného“ projeveného a pozorovatelného chování, kteří se nacházeli na špatné straně posledního dogmatu Silicon Valley. Technologické společnosti se často chytí do svých vlastních ideologických osidel – a ta bývají nepředstavitelně bizarní.
Douglas Murray je rodák z Londýna, známá postava britské intelektuální scény. Vystudoval anglistiku v Oxfordu. Je autorem jedné divadelní hry (o švédském diplomatu Raoulu Wallenbergovi) a šesti knih. Podivná smrt Evropy (o masové imigraci) vyšla česky v roce 2018, Šílenství davů (odkud je tato ukázka) vychází v těchto dnech v nakladatelství Leda. Murray je otevřený homosexuál, označuje se za neokonzervativce a křesťanského ateistu.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!