Nádhernou blamáž v nedávné době vymysleli dva šprýmaři pod názvem „Conceptual Penis as a Social Construct“ (Konceptuální penis jako sociální konstrukt). Údajně mělo jít o výsledek akademického výzkumu publikovaný v roce 2017, který měl potvrdit, že „penis je z hlediska mužství nesoudržný konstrukt“. Autoři navrhují mluvit o „konceptuálním, nikoli anatomickém orgánu a považovat jej za genderově performativní a velmi fluidní sociální konstrukt“.
Aniž by měli vědci z oboru sebemenší pochyby, článek odsouhlasili a vyšel v akademickém časopise Cogent Social Sciences (Průkazné sociální vědy). Jednalo se o podvrh a vymysleli ho Peter Boghossian a James Lindsay, dva akademici, kteří se důkladně obeznámili se soudobým žargonem a šibolety akademické literatury. Když se oba k činu přiznali, časopisu nezbylo než falešnou studii ze svých webových stránek stáhnout. Přesto se pachatelům od té doby ještě několikrát podařilo vymyslet a publikovat něco podobného v jiných akademických časopisech.
V roce 2018 s přispěním Helen Pluckroseové vydali další výsledky fiktivního akademického výzkumu pod názvem „Human Reactions to Rape Culture and Queer Performativity at Urban Dog Parks in Portland, Oregon“ (Lidská reakce na kulturu znásilňování a performativita queerů v městských parcích pro psy v Portlandu ve státě Oregon). Akademici tvrdili, že sexuální hrátky psů jsou novým důkazem „kultury znásilňování“. Ta v té době ovládla humanitní obory a mnozí v ní viděli nejlepší definici západní společnosti.
Další neuvěřitelnou studii publikovali vtipálci v časopise „feministické sociální práce“ pod titulkem „Our Struggle is My Struggle“ (Náš boj je můj boj). Mystifikátoři totiž úspěšně namíchali pasáže z Hitlerovy knihy Mein Kampf s napodobeninami žargonu feministické sociální teorie spravedlnosti a kamufláž vydávali za seriózní akademickou práci. Ve svém třetím pseudovědeckém pojednání zveřejněném v globálním feministickém časopise Sex Roles (Sexuální role) tvrdili, že jejich dvouletý tematický průzkum rozhovorů u stolu jednoznačně prokázal, proč heterosexuální muži dávají přednost stravování v restauracích Hooters. Tentokrát následovala blesková reakce, text z internetových stránek okamžitě zmizel, na autory se jejich kolegové zuřivě vrhli, a dokonce se pokusili Boghossiana vyhodit z univerzity.
Mystifikace upozornily na několik závažných problémů: nejen jak snadno lze na humanitním akademickém hřišti páchat podvody, ale hlavně zpochybnily vědu, jestliže je možné v žargonu oborových studií hlásat každý nesmysl zabalený do uznávaných teorií a dogmatických předpokladů. Stačí tvrdit, že západní společnost je patriarchální, její kultura misogynní, homofobní, transfobní a rasistická, a na tomto základě napadat vlastní společnost či se občas pochvalně zmínit o jiné kultuře, a pak můžete v podstatě tvrdit, co vás napadne. A dokud se nezbavíme víry, že žijeme pod pyramidou útlaku, sebevětší pitomost si najde cestu do kánonu akademické produkce, která se nedá číst a většinou se necituje. Největší chybou snad ani nebylo to, že se proti pseudovědě nikdo ve státních institucích včas nepostavil, ale že si lidé neuvědomili, co takové plody zla napáchají, až se rozšíří ve společnosti. V roce 2018 Americká psychologická společnost v doporučení svým členům napsala:
Vědomí vlastní výsady a nebezpečného vlivu patriarchálních názorů a chování omezilo sexistické postoje u mužů a zvýšilo jejich účast na aktivitách hnutí za sociální spravedlnost. Nepochybně. Pakliže si chlapci včas uvědomí svou „performativní roli“ a přestanou ji považovat za normální, jistě se zapojí do aktivit za sociální rovnost, jak o tom snili Laclau, Mouffeová a celé generace marxistických revolucionářů.
Douglas Murray je rodák z Londýna, známá postava britské intelektuální scény. Vystudoval anglistiku v Oxfordu. Je autorem jedné divadelní hry (o švédském diplomatu Raoulu Wallenbergovi) a šesti knih. Podivná smrt Evropy (o masové imigraci) vyšla česky v roce 2018, Šílenství davů (odkud je tato ukázka) vychází v těchto dnech v nakladatelství Leda. Murray je otevřený homosexuál, označuje se za neokonzervativce a křesťanského ateistu.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!