10.10.2023 proběhlo tajné hlasování o nových členech Rady OSN pro lidská práva. Protože 31. prosince 2023 končí členství několika státům, včetně České republiky, hlasování mělo rozhodnout o tom, kdo zaplní volná místa v radě. Největší mezinárodní „pozdvižení“ proběhlo kvůli opětovné kandidatuře Číny, která již v Radě byla zahrnuta a končí jí funkční období.
Podle zpráv lidskoprávních organizací patří Čína mezi největší porušovatele lidských práv na světě a Komunistická strana Číny využívá vyslance v Radě k tomu, aby blokovala jednání o zásadních případech násilných represí, které v Číně probíhají.
Proti kandidatuře Číny se postavila i Mezinárodní parlamentní aliance pro Čínu (IPAC), jejímiž členy jsou také česká poslankyně Eva Decroix a senátor Pavel Fischer.
Eva Decroix deníku Epoch Times sdělila, že podle ní je
„kandidatura Číny do Rady pro lidská práva OSN pošlapáním idejí, představ a hodnot, které by toto těleso mělo zastávat a šířit“.
Senátor Fischer poukazoval především na to, že komunistická Čína nejenom
„nesplňuje kritéria pro členství v Radě“, ale navíc Peking během svého členství „tak dlouho blokoval procedury, až paralyzoval celou Radu“. Kvůli blokování se „lidskoprávní krize v čínské provincii Sin-ťiang nikdy nedostala na pořad jednání“, dodává Fischer.
Jednání o Sin-ťiangu byla blokována navzdory tomu, že vysoký komisař OSN pro lidská práva v loňském roce tvrdil, že zacházení s Ujgury „se může rovnat zotročení jako zločinu proti lidskosti, což si zaslouží další nezávislou analýzu“.
Podle deníku The Guardian získala Čína během hlasování v roce 2016 na 180 hlasů, ale v roce 2020 tento počet klesl na 139 právě kvůli násilným represím čínského režimu v Sin-ťiangu, které byly některými vládami, skupinami pro lidská práva a právními orgány označeny za projev genocidy.
Vedle komunistické Číny zasedne i komunistická Kuba
Na stránkách Valného shromáždění OSN bylo oznámeno, že do Rady byly zvoleny následující země: Albánie, Brazílie, Bulharsko, Burundi, Čína, Pobřeží slonoviny, Kuba, Dominikánská republika, Francie, Ghana, Indonésie, Japonsko, Kuvajt, Malawi a Nizozemsko.
V Radě tedy zasedne vedle komunistické Číny i komunistická Kuba. Rusku bylo členství v Radě ukončeno po vojenské invazi na Ukrajinu.
Během současného hlasování podpořilo Čínu 154 členů Valného shromáždění. Kuba získala 146 hlasů.
Ve své žádosti o členství v Radě Čína uvádí řadu prohlášení, která se podle expertů na události v Číně neshodují s realitou nebo si pod nimi čínský režim představuje něco jiného, než navenek proklamuje jako v mezinárodně uznávaném kontextu lidských práv.
Konkrétně v žádosti tvrdí, že
„občanská a politická práva čínského lidu jsou plně chráněna“ nebo že „uskutečnila plodnou mezinárodní výměnu a spolupráci v oblastech lidských práv“, či že bude „i nadále plně chránit hospodářská, sociální a kulturní práva svého lidu“.
Valné shromáždění, které hlasuje o nových členech Rady, tvoří všichni členové OSN a každý ze 193 států má bez rozdílu jeden hlas. Česká republika je aktuálně členem Rady pro lidská práva do konce roku 2023. V tomto roce také stálý představitel ČR Václav Bálek vykonává funkci předsedy Rady. Právě on může v této věci hlasovat.
„O důležitých otázkách, jako např. bezpečnost ve světě, přijímání nových členů nebo stanovování rozpočtu organizace, rozhoduje dvoutřetinová většina, o dalších prostá většina,“
uvádějí stránky OSN
Rada OSN pro lidská práva nahradila v roce 2006 do té doby fungující a dlouhodobě kritizovanou Komisi OSN pro lidská práva. Dnes má 47 členů, které volí přímo Valné shromáždění OSN na funkční období tří let tajným hlasováním.
Převzato z The Epoch Times
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!