Za dva týdny se uskuteční sjezd KDU-ČSL, který si má zvolit nového předsedu. Ke dvojici adeptů (Jan Bartošek, Tomáš Zdechovský) se přidal ještě exministr zemědělství Marian Jurečka. Jaké jsou jejich šance?
Když se lidová strana v roce 2010 nedostala do Poslanecké sněmovny, způsobilo to personální revoluci. Do pozadí se stáhla starší a střední generace a kormidlo převzali začínající třicátníci ze tří silných lidoveckých oblastí. Předsedou se stal Pavel Bělobrádek (východní Čechy), jemuž sekundovali Jan Bartošek (jižní Čechy) a Marian Jurečka (východní Morava). Díky image obrozené strany se KDU-ČSL dostala na podzim 2013 znovu do sněmovny a krátce nato i do vlády Bohuslava Sobotky, společně s ČSSD a hnutím ANO.
V prvním roce se jim poměrně dařilo, takže preference byly stabilně kolem 10 procent. Velký podíl na tom měla konsensuální politika Pavla Bělobrádka, který chtěl zlomit lidoveckou kletbu, podle níž jedinou politickou hodnotou strany je „být při tom.“
Zlom v nadějně stoupajících preferencích nastal v souvislosti s vládními spory ohledně biopaliv a EET. V obou kauzách se výrazně angažoval tehdejší první místopředseda Marian Jurečka. Už tehdy se ukázalo, že hlavním rysem jeho politického stylu je nestálost a nepředvídatelné hry na sebe.
Když se za nepřítomnosti Pavla Bělobrádka projednávalo EET, prohlásil, že v této podobě ho KDU-ČSL nikdy nepodpoří. Po debatě s Andrejem Babišem na vládě však úplně otočil. Podobně se zachoval jako ministr zemědělství, když na sebe vzal celou obhajobu podpory biopaliv první generace, což byl tehdy klíčový byznys Agrofertu. Lidovci tehdy opět získali pověst těch, co chtějí být hlavně u moci a nehájí programové principy a zájmy malých výrobců a živnostníků, kteří je svými hlasy přivedli do sněmovny.
Už na sjezdu KDU-ČSL ve Zlíně v roce 2015 chtěli delegáti Jurečku v jeho sólojízdě zbrzdit a říct mu: budeme tě volit, ale zvolni, nebo dopadneš jako Stanislav Gross. Takže mu ve volbě prvního místopředsedy dali jen 53 procent hlasů, přičemž do uren vhodili kolem stovky neplatných hlasů.
Marián Jurečka se následně stal hlavním konstruktérem předvolební koalice s hnutím STAN, která se těsně před volbami rozpadla. Protože vedení strany nebylo schopné vysvětlit důvody rozdělení, padla veškerá vina na KDU-ČSL, přestože podíl obou stran byl minimálně stejný. Image lidovců se oklikou vrátila před rok 2010.
Když se na brněnském sjezdu v březnu 2019 volil nástupce odstupujícího Pavla Bělobrádka, porazil ve druhém kole Marek Výborný právě Mariana Jurečku v poměru 256:124. Řada delegátů tehdy Jurečku kritizovala za spolupráci s Andrejem Babišem, na což zareagoval tím, že se rozhodl nekandidovat ani do předsednictva lidové strany. Po necelém roce se ale rozhodl jít opět do toho.
Po náhlé, ale logické abdikaci Marka Výborného, se za čtrnáct dní na pražském sjezdu o jeho funkci utkají Jan Bartošek, Tomáš Zdechovský a právě Marian Jurečka. Řada pozorovatelů se domnívá, že kandidatura europoslance Zdechovského je víceméně propagační, aby zvýšil své šance na místopředsednickou funkci. Fakticky tak proti sobě stojí Bartošek a Jurečka.
Ti dva se liší v řadě věcí. Tou hlavní je, jak jít do voleb a co v nich primárně akcentovat. Bartošek je podobně jako Bělobrádek mluvčím antibabišovského proudu a chce usilovat o předvolební koalici spíše se stranami pravice. Namísto toho Jurečka je spíše pro samostatný postup a nebrání se v jakékoli chvíli spolupráci s levicí.
V pozadí volebního rozhodování je však moment, který nakonec může rozhodnout. Některé moravské kraje, v čele s Brnem, už delší dobu naznačují, že po předsednictví dvou Východočechů (Bělobrádek, Výborný) chtějí mít „svého“ předsedu. Jestli bude nakonec zvolen exministr Jurečka, můžeme si být jisti, že v jejich úvahách rozhodl právě tento moment.
V rámci vzájemné spolupráce převzato z info.cz
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!