Do budoucna s covidovým pasem?

Zelený pas, Common pass nebo Očkovací průkaz – ať to pojmenujeme jakkoliv, trend je jasný. Usnadnit opět cestování alespoň těm, kteří budou naočkováni. Podmínky vždy budou upřesňovat vstupní země a počítají s tím i americké letecké společnosti, průkopníci cestovních opatření. Novinkou je používání stejného dokumentu pro život uvnitř země, zde je příkladem Izrael.

Domnívám se, že takový doklad má jasně určit ty, kteří nejsou nebezpeční. Nebezpečným se rozumí, že může šířit virus do okolí, prostě ten, kdo může být (i nevědomky) infekční.

Můžeme stanovit různá kritéria, jak bezpečný stav doložit s rozumnou pravděpodobností.

  • Neinfekční je ten, kdo přicestoval ze země, kde se daná nákaza nevyskytuje. Takové země jsou nyní velmi vzácné a uplyne dlouhá doba, než někdo odtud zatouží jet k nám.
  • Neinfekční je ten, kdo absolvoval dostatečně dlouhou karanténu. To nás čeká třeba při cestě do Austrálie. Taková karanténa musí být velmi přísná, od vazby těžko odlišitelná.
  • Neinfekční je ten, kdo byl negativně vyšetřen citlivou metodou na virus nebo jeho část. Takové metody se označují jako přímý průkaz. Nyní jde jednak o průkaz virového genetického materiálu pomocí PCR, jednak o chromatografické stanovení antigenu. Obě vyšetření mají svoje limity a hlavně je nutno vědět, na jak dlouho mají platit. Antigenní test pár hodin.
  • Neinfekční je i ten, který úspěšně absolvoval vakcinaci. To je nejtypičtější případ, kterým s tvůrci pasů zabývají, dokonce jim často splývá pas s pojmem očkovací průkaz. Ale ani očkování není stoprocentní a stačí nám částečná jistota, že zabralo.
  • Neinfekční je i ten, kdo onemocnění prodělal. Vylučování viru je (krom známých případů jako jsou silné imunosuprese nebo hematologické malignity) je omezeno na několik dní a poté, řekněme na počátku třetího týdne od začátku nastupují obranné mechanismy – protilátková a buněčná imunita.
  • Nakonec je neinfekční i ten, kdo se ukazuje jako nevnímavý k onemocnění. Tyto jedince dopředu poznat neumíme, ale je jich velmi málo a mohou využít ve chvíli potřeby pro stanovení neinfekčnosti přímé metody.

Imunita po překonaném onemocnění je dobře prokazatelná, metody stanovení protilátek jsou kvalitní, dostupné a využívané. Různě postavených zkoušek je celá řada. Lze odlišit odpovědi proti různým částem viru i zjistit, kolik protilátek je a odhadnout jak dlouho budou držet. Mnoho lidí je ochotno si stanovení protilátek platit ze svého, i když nejsou oficiálně uznávána.

Kromě toho se vyvíjejí i testy dokladující buněčnou imunitu, která hraje důležitou roli hlavně u mladých lidí.

Když přihlédneme, že v naší zemi pravděpodobně již převažuje skupina lidí s imunním stavem, navozeným vakcinací nebo tvrdě zaplaceným promořením, přimlouvám se za to, aby pro status člověka nešířícího nákazu se v danou chvíli považoval jedinec, který

  • byl vakcinován v definovaném období (např nejméně 2 týdny a nejdéle 6-9-12 měsíců po dokončené vakcinaci)
  • nebo onemocnění překonal (max. 3 měsíce po překonání, s potvrzenou dg. přímým testem – Ag, PCR)
  • nebo mu byly zjištěny protilátky nebo buněčná imunita definovaným testem (např. laboratorní pozitivita anti SARS COV-2 S1 IgG,  nebo 15 U/ml anti SARS COV-2 S total) v definovaném období (4-6-8 měsíců)
  • nebo má negativní přímý průkaz přítomnosti viru (např. antigenní test nejvýše 12 hodin starý, PCR test nejvýše 48 hodin starý)

Tyto podmínky jsou odvozeny z různých zdrojů a předkládám je k veřejné debatě. Číselné údaje uvádím jako orientační, ale mám připravena argumentačně podložená řešení. Nejméně pracné by bylo převzít systém z nějaké pokročilejší země, například ze zmíněného Izraele.

Otázkou je nižší citlivost antigenních testů – příliš se nehodí pro vyhledávání bezpříznakových nemocných. Pokud jde o získání jistoty, že daný člověk nemůže virus přenášet, trochu za ostatními možnostmi zaostávají. Jejich úplným vyloučením by se ale covidové pasy staly pro neočkované jedince, kteří nemají přirozené protilátky z prodělaného onemocnění, velmi nákladnou záležitostí. Možným řešením by bylo zavedení „slabé“ varianty covidového pasu, která by umožňovala některé aktivity méně rizikové z hlediska šíření nákazy.

Navržený způsob umožňuje volbu a není diskriminační pro žádný případ (např. onemocnění vylučující vakcinaci nebo stav netvořící protilátky). Úpravou požadovaných testů by bylo možno reagovat i na nové varianty, unikající imunitní paměti i vakcinaci. Potřebná vyšetření by nutně nemusela být hrazena z veřejných prostředků.

Elektronickou formu dokladu pokládám za nejvhodnější, ale musí mít i akceptovatelnou papírovou podobu. Pro cestování bude jak forma, tak obsah dán požadavky vstupní země.

Na závěr se musím omluvit svým velmi individualisticky zaměřeným přátelům, kteří podobné dokumenty pokládají za neslučitelné s osobní svobodou. Existenci podobného dokladu budeme potřebovat zcela jistě pro cestování a měl by být stvořen tak rozumně, aby byl akceptovatelný a zároveň epidemicky účinný.  

 

MVDr. Václav Fejt pracuje jako mikrobiolog a laboratorní imunolog v laboratořích Nemocnice Havlíčkův Brod

Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010  Děkujeme!