Diktatura v Maďarsku?

Budapest, 2018. december 7. Orbán Viktor miniszterelnök interjút ad a Jó reggelt, Magyarország! címû mûsorban a Kossuth rádió stúdiójában 2018. december 7-én. MTI/Szigetváry Zsolt

V BBC varuje zástupce Human Right Watch, že Maďarsko je nyní čistokrevná diktatura. Podle Amnesty International dostala vláda „volnou ruku k omezování lidských práv“. „Orbán sahá po neomezené moci“, varuje v České rozhlase hungarista Evžen  Gál.  Na stejných vlnách se od Filipa Neráda dozvíte to, že Orbán jde ve stopách Mussoliniho. Podle novináře Luboše Palaty koronavirus může zabít oslabenou maďarskou demokracii a europoslankyně Radka Maxová (ANO) podala podnět, aby se Maďarskem zabývala Evropská komise.

Mám k této verzi událostí jisté rezervy a to přes to, že nepochybuji o tom, jak schopným Machiavelistou Orbán je. Zprávy z Maďarska získává drtivá většina novinářů z angličtiny. Ostatně stejně jako z Česka, kde je zvykem zajet za několika obvyklými podezřelými (třeba Jiří Pehe), dát si s nimi kafe a na základě toho napsat článek o situaci v ČŘ. V Maďarsku to je zostřené tím, že opozice se už dávno rozhodla přesunout boj proti Orbánovi na evropskou půdu (o to se u nás v Babišově případě snaží naštěstí zatím jen Piráti), takže anglické zprávy ze země (většinou tvořené opozičními novináři) jsou ještě o několik fousů kritičtější, než ty v maďarštině. A ty zprávy navíc přejímají novináři většinou taktéž z principu naladění liberálně, takže poněkud nekriticky. To neznamená, že liberální novinář nemůže být skvělým novinářem – celý život čtu některé autory především britských liberálních médií, kteří jsou skvělými odborníky na „své“ teritorium. Ale obvykle se jedná o nějakou „žhavou“ oblast – například Rusko, Blízký východ či Balkán, které se věnují celý profesní život. Málokdo má ten luxus zabývat se odborně Maďarskem nebo Českou republikou. Tam jsou odkázáni na místní zdroje a navíc… kdo by si dával práci s nějakou složitější prací, když viník je předem jasný – všemi odsuzovaný autokrat Orbán.

Vlastně se nic nemění…

Takže jak to s tím zmocňovacím zákonem je? Na Facebookové skupině Co se děje v Maďarsku (kterou znají naši facebookoví čtenáři z častých re-postů) se její maďarsky mluvící autoři rozhodli pro asi nejlepší variantu: přeložili základní texty o zákoně z pera opozičních, k vládě kritických novinářů. I to je totiž něco jiného než anglické štěky na sociálních sítích, ze kterých vychází většina zahraničních komentářů. Jejich názor by se dal v krátkosti označit jako „FIDESZ stejně kontroluje všechno, takže se zas tak moc nemění…“

Nejprve ale fakta k samotnému zákonu. Zmocňovací zákon prodlužuje výjimečný stav na neurčitou dobu a dává vládě některé mimořádné pravomoci. Pro hlasovalo 137 poslanců, proti 53. Klub Fideszu a KDNP (křesťanských demokratů) má dohromady 133 hlasů, zřejmě zákon podpořilo i několik poslanců z opozice. Opozice se pokusila zapracovat několik pozměňovacích návrhů, Fidesz je ale všechny zamítl. Poslanci vládní strany během jednání ujišťovali, že zákon se vztahuje pouze na nutná opatření v souvislosti s koronavirem a nejde o trvalé zmocnění vlády k mimořádným krokům. Viktor Orbán závěrem slíbil, že po skončení výjimečného stavu budou všechna práva vrácena do původního stavu. Opozice požadovala především omezení výjimečného stavu na pevně danou dobu. Za zmínku ale taky stojí, že vláda už dříve vydala nařízení, podle kterého se například do konce nouzového stavu prodlužuje mateřská a rodičovská podpora, která by během něj vypršela. Vzhledem k tomu, že nejde o jediné nákladné kompenzační opatření, dá se očekávat, že vláda nebude výjimečný stav zbytečně prodlužovat.

Stav nouze už pět let…

Co tedy říká vůbec nejvyhraněnější opoziční web 444? Je k zákonu kritický, ale nevidí v něm nějaký zásadní posun k diktatuře. Uznává, že změna je potřebná, protože maďarský zákon o živelných katastrofách (psaný pro povodně apod.) si s podobnou situací neví rady. Pozastavení soudů, předpisy týkající se otevírání obchodů atd., to vše není v souladu se zákonem, jak je teď napsán, a vláda to udělat musí.

Samotný stav nouze už nyní platí až do chvíle, kdy vláda uzná, že ohrožení pominulo. Původní patnáctidenní omezení platilo pouze pro jednotlivé vyhlášky, které se musely prodlužovat. To je nyní zrušeno, i když jde vzhledem k dvoutřetinové vládní většině v parlamentu jen o formalitu. Fidesz nemá potřebu vyřazovat parlament, v němž má takovou většinu (opozice nemá v rozhodování ani blokační menšinu). Tento stav trvá 10 let, parlament funguje v zásadě formálně a není skutečným kontrolním orgánem. Parlament ale musí být svolán i na žádost 1/5 poslanců, na tom se nic nemění, na ústavní soud se k přezkoumání jakéhokoliv zákona či předpisu může obrátit 50 poslanců, jimiž opozice disponuje. Mimochodem, protože si Fidesz prohlasuje cokoliv, platí už od roku 2015 nepřetržitě stav nouze kvůli ohrožení migrační vlnou.

Vláda nechtěla, aby opozice hlasovala pro, protože ji pak může další léta obviňovat, že jí házela klacky pod nohy v těžké situaci a nepodpořila opatření jako zavření škol, moratorium na splátky, zákaz vyhazování z nájmů atd. – to je poměrně běžná taktika Fideszu.

Celý slavný zákon tedy mnoho nemění, podle 444 hlavním problémem je, že „maďarský právní stát je po deseti letech hegemonie jedné strany a opozice ve velmi špatném stavu“.

Volby budou!

Tamás Fabián z nejčtenějšího maďarského zpravodajského (a liberálně orientovaného) webu Index pak zákon popsal podrobně formou rozhovoru, ze kterého vybíráme klíčové body:

Každý říká, že výjimečný stav je potřeba po 15 dnech prodloužit.

Fabián: Podle Ústavy je pouze platnost samotných nařízení vydaných v době výjimečného stavu 15 dní; vládní návrh zákona na ochranu před koronavirem by vládě umožnil, aby nařízení vydaná ve výjimečném stavu byla platná po celou dobu tohoto stavu až do jeho odvolání.

Tak nevím. Viktor Orbán uvedl, že výjimečný stav musí být prodloužen, Balázs Orbán psal na webu Indexu, že pomine po 15 dnech, a každé médium kritické k vládě o tom taky tak píše. To si toho nikdo nevšiml?

Fabián: Je to překvapivé, ale uvedení politici se mýlí a navíc do návrhu zákona vložili ještě takový háček, kterým pravděpodobně připravili past pro opozici.

Ústava mluví jasně. V době výjimečného stavu platnost mimořádných vládních nařízení vyprší automaticky po 15 dnech, ale samotný stav nikoliv. Navzdory tomu návrh zákona z dílny Fideszu chce prodloužit nejen platnost mimořádných vládních nařízení na časově neomezenou dobu (do doby ukončení výjimečného stavu), ale i nařízení o vyhlášení výjimečného stavu.

Nicméně k prodloužení výjimečného stavu není potřebný souhlas parlamentu, protože ten je dle Ústavy vyhlášen na neomezenou dobu, a to až do doby jeho odvolání. Ve Fideszu si však řekli, aby se to zřejmě zdálo jako demokratičtější způsob, že by bylo vhodné, aby toto posvětil svým souhlasem i parlament, ačkoliv následně začali hovořit o tom, že ve smyslu Ústavy (její novely z roku 2011) je pouze vláda, a nikdo jiný než vláda, oprávněná říci, odkdy-dokdy bude platit tento výjimečný stav.

A tímhle vláda připravila i past na opozici. Pokud opozice nebude hlasovat pro tento „koronavirový zákon“, pak se to může stát po týdny, měsíce, ale třeba i roky, bičem na opozici, která v této době odmítla dát souhlas s opatřeními, která jsou činěna v zájmu maďarského obyvatelstva, jakými jsou například uzavření škol nebo moratorium na splátky úvěrů.

Podle výše uvedeného by tedy neomezenou moc Orbánovi neposkytl ani tak „koronavirový zákon“, ale vlastně mu ji poskytuje již současné nařízení o vyhlášení výjimečného stavu. K čemu všemu tedy je teď vláda oprávněná?

Fabián: V podstatě může činit vše, co považuje, v souvislosti s obranou proti koronaviru, za důležité a může to samozřejmě i okamžitě realizovat. K čemu je vláda oprávněná, primárně vymezuje zákon o ochraně před katastrofami, ačkoliv tento zákon byl koncipován spíše na řešení situací, jakou je přírodní katastrofa, například povodně. Mezi nařízeními, přijatými v souvislosti s obranou proti koronaviru, byla i taková, která neměla svou oporu v zákonech; tato nařízení byla ad hoc přijatými řešeními v situaci, na niž právní systém nebyl připraven.

Tedy vláda teď skutečně disponuje neomezenou mocí?

Fabián: V době vyhlášeného výjimečného stavu se vláda může odchýlit od dodržování jakéhokoliv zákona, může pozastavit uplatňování jakéhokoli zákona, pokud je schopna odůvodnit, že tak činí z důvodu ochrany před epidemií a s ohledem na zmírnění následků.

No, a na to říká celá opozice, ale i nezávislé neziskovky, že Orbán zneužíval moc i doposud, tak proč by tomu teď mělo být jinak?

Fabián: Pokud o tom takto hovoříme, potom to již posuzujeme jako politický spor, a pak to je otázka politického přesvědčení, jak kdo posuzuje situaci. Od okamžiku vyhlášení výjimečného stavu disponuje Orbán takovými pravomocemi, jakými nedisponoval nikdo od doby změny režimu z let 1989-1990. Existuje výrazné nebezpečí, že se je pokusí uplatnit i v oblastech, které nesouvisí s obranou proti epidemii koronaviru, jako je například zákaz činnosti opozičních politických stran, omezení svobody projevu, anebo změna volebního systému.

Je vidět tento směr, protože do „koronavirového zákona“ se již dostala jedna modifikace související s případným omezením svobody projevu, která by i po ukončení výjimečného stavu zůstala v platnosti.

Fabián: Mnozí z opozice si totiž myslí, že s obranou proti epidemii nesouvisí opatření, které stanovuje až 5 let vězení za šíření poplašné zprávy. Máté Kocsis (předseda poslaneckého klubu FIDESZ-u) ale již v pondělí v parlamentu uvedl, že lze o tomto jednat, že se v tomto případě nejedná o životně důležitou věc.

No, dobře, ale to je jen jedna z věcí, mám plno zpráv na Facebooku o tom, že Fidesz již letos nesvolá parlament.

Fabián: Návrh zákona počítá s tím, že i během epidemie parlament bude zasedat. Parlament nelze „obejít“, protože na základě podání 1/5 poslanců je předseda parlamentu László Kövér povinen parlament svolat. Jinou otázkou je, že se z důvodu epidemie může stát, že parlament nebude usnášeníschopný, respektive nebude možné, aby se sešla alespoň polovina poslanců. Pokud totiž onemocní i poslanci (což není vůbec sci-fi scénář, zejména s ohledem na německý odhad šíření epidemie, který hovoří, že bude postiženo 70% populace), tak by mohl parlament fungovat na bázi home-office, ačkoliv tento způsob ještě nikdy nezkoušeli a technická připravenost poslanců může být také problematická.

Pokud by se tedy nemohl sejít parlament, tak návrh zákona počítá s tím, že o vládou přijatých nařízeních v boji proti koronaviru by byli pravidelně informováni předsedové poslaneckých klubů.

Stále ale přemýšlím nad tím, že vláda zavedla řízení státu skrze dekrety na neomezenou dobu. Jaká je zahraniční praxe?

Fabián: Podle více námi oslovených ústavních právníků, většina ústav evropských zemí o výjimečném právním stavu vůbec nehovoří. Jsou státy, které rigorózně definují mimořádnou situaci, zatímco jinde se tohle řeší obecně v rámci ústavy. Ale někteří soudí, že například článek 16. francouzské Ústavy je podobný ustanovení maďarské Ústavy o výjimečném stavu.

Je teď nad vládou vůbec nějaká kontrola?

Fabián: Pokud se zákon schválí, Fidesz bude mít ruce svázané pouze těmi pravidly, které sami sobě nastavili jako brzdy do takových situací. Momentálně je možné přijmout opatření jen v souvislosti s řešením výjimečného stavu. Opatření musí být přiměřená daným cílům. Není taky možné obcházet Ústavu. Z té je nejpodstatnější asi to, že výjimečný stav je třeba zrušit, jakmile důvody pro jeho vyhlášení pominou. Přijatá opatření přestávají platit nejpozději s koncem výjimečného stavu. Ústavní soud může přijaté předpisy kdykoli přezkoumat, což může navrhnout ochránce základních práv nebo jedna čtvrtina poslanců.

Když návrh říká, že během výjimečného stavu nelze pořádat volby, znamená to, že by nemusely proběhnout ty do parlamentu v roce 2022?

Fabián: Návrh zmocňovacího zákona zakazuje pouze předčasné volby a referenda, na parlamentní volby se nevztahuje. Pokud by v roce 2022 trvala světová epidemie, zřejmě by volby bylo třeba odložit, jak už se stalo třeba ve Francii a Srbsku. Zároveň ale podle Ústavy volby do parlamentu musí proběhnout ve čtvrtém roce po těch předchozích v dubnu či květnu, ani za výjimečného stavu není možné se od Ústavy odchýlit. Kdyby bylo kvůli epidemii potřeba volby odložit, musela by se upravit Ústava.

Bylo by tedy lepší vyhlásit výjimečný stav na omezenou dobu?

Fabián: Opozice říká, že ano, ale stojí za zmínku, že s dvoutřetinovou většinou Fideszu je parlamentní kontrola stejně pouze symbolická. Když chce Fidesz prodloužit výjimečný stav, i když se to nezakládá na skutečnosti, prodlouží ho bez ohledu na opozici. (Tak v Maďarsku už od roku 2015 nepřetržitě platí výjimečný stav v souvislosti s ohrožením migrační vlnou – pozn. aut.)

Chcete být o situaci v Maďarsku pravidelně informováni? Sledujte (jako my) facebookovu skupinu Co se děje v Maďarsku.

Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010  Děkujeme!