Děti s Downovým syndromem dostaly v Polsku šanci

Polský ústavní soud rozhodl ve čtvrtek o neústavnosti jedné z výjimek zákona o ochraně lidského plodu.  Ta umožňovala umělé ukončení těch těhotenství, u nichž lékaři předpokládají těžké poškození. V praxi se toto soudní rozhodnutí týká především dětí s Downovým syndromem, jež byly z titulu zmíněného ustanovení usmrcovány nejčastěji. Rozhodnutí ústavního soudu vyvolalo v celé zemi protivládní a proticírkevní protesty, provázené vulgárními hesly a profanacemi kostelů.

Tribunál jednal z podnětu 119 poslanců, mezi nimiž byli nejenom někteří členové vládnoucího Práva a spravedlnosti, ale i někteří příslušníci opozičních stran. Podání čekalo na projednání tři roky – původním návrhem se soud ve stanovené lhůtě nezabýval, stížnost byla obnovena po loňských podzimních parlamentních volbách. Nález dosud nebyl publikován ve sbírce zákonů.

Pomoc ženám bude následovat

Stížnost se týkala zákona z roku 1993 o plánování rodiny, ochraně lidského plodu a podmínkách přípustnosti přerušení těhotenství. V souvislosti s tímto právním předpisem se v Polsku mluvilo o tzv. „potratovém kompromisu“, tedy o politické shodě ohledně zákazu interrupcí, s výjimkou tří zákonem vymezených situací: 1. pokud je těhotenství důsledkem znásilnění (v tomto případě je interrupce možná do 12. týdne); 2. pokud je ohrožen život matky; 3. pokud lékaři „s velkou pravděpodobností“ předpokládají, že plod je těžce poškozen nebo trpí nevyléčitelnou, život ohrožující nemocí (druhá a třetí výjimka umožňuje, respektive umožňovala potrat v jakékoliv fázi těhotenství).

Zákon nepředpokládal a nepředpokládá trestání ženy, která se rozhodne pro potrat; trestní zodpovědnost se týká těch, kdo nelegální abortus provedou a také těch, kdo k němu nabádají.

Čtvrteční nález vydal patnáctičlenný ústavní soud v plénu, tedy v úplném složení, dva ze soudců vyjádřili odlišné stanovisko.  Verdikt se týká se třetí zmíněné výjimky a byl vydán s odvoláním na ta ustanovení polského základního zákona, podle nichž stát „zajišťuje každému člověku právní ochranu života“ a „přirozená a nezcizitelná důstojnost člověka je zdrojem svobod a práv člověka a občana“.

Nález potvrdil verdikt z roku 1997, podle nějž „lidský život je hodnotou v každé fázi rozvoje a coby hodnota, jejímž zdrojem jsou ústavní předpisy, má být zákonodárci chráněn“. Někdejší nález zneplatnil novelizaci, jež v roce 1996, za vlády postkomunistického Svazu demokratické levice, umožnila potrat také v případě, kdy matka je „v obtížné životní situaci“.

Ústavní soud ve čtvrtek také konstatoval, že zátěž spojená s výchovou těžce postiženého či nevyléčitelně nemocného dítěte nemůže spočívat pouze na matce, že veřejná moc a celá společnost má povinnost dbát o osoby, které se ocitly v těch nejtěžších situacích. Představitelé Práva a spravedlnosti reagovali na tuto pasáž příslibem, že ještě tento týden začne parlament projednávat příslušnou zákonodárnou iniciativu, která by rozšířila dosavadní program péče o rodiny s postiženými dětmi.

Tlak zezdola

Na základě zpochybněného předpisu bylo v loňském roce v Polsku provedeno 1074 z celkem 1116 legálních potratů. Podle ředitelky polské pobočky organizace CitizenGo Magdaleny Korzekwy-Kaliszuk se 40 procent interrupcí, provedených kvůli předpokládané nemoci dítěte, týkalo Downova syndromu.

Během uplynulých dvaceti let se počet (legálních) potratů zvýšil sedminásobně, ze 151 v roce 1999 na 1116 v roce 2019 – sdělila Korzekwa-Kaliszuk v rozhovoru s portálem informačního kanálu polské veřejnoprávní  televize TVP Info. „Počet eugenických potratů přitom stoupl až dvacetinásobně, z 50 v roce 1999 na 1074 v roce 2019. Tyto údaje ukazují, že takzvaný kompromis nefunguje, pouze se díky němu rozšiřují možnosti zabíjení a ve společnosti se budí falešný dojem, že zabíjení nemocných lidí není zlem“ – prohlásila ředitelka CitizenGo.

Tomu, že zmíněný „potratový kompromis“ není ukotven v aktuální společenské realitě, nasvědčují různé iniciativy směřující z jedné strany k liberalizaci stávajících předpisů, z druhé strany k důslednější ochraně počatých dětí. V roce 2017 byl parlamentu předložen občanský projekt zákona, který předpokládá neomezenou možnost potratů do 12. týdne těhotenství, podpořený 400 tisíci podpisy. Téhož roku předložila jiná občanská iniciativa, spojená s hnutím pro-life, návrh, který se shodoval s duchem  pozdějšího nálezu ústavního soudu – týkal se také zákazu eugenických potratů, spočíval ve vyškrtnutí výjimky prohlášené nyní za neústavní a svým podpisem jej podpořilo 830 tisíc občanů.

Sejm, tedy dolní sněmovna parlamentu, v roce 2018 odmítl liberální projekt v prvním čtení, zatímco návrh ochránců života postoupil k dalšímu projednání v komisích – a při tom zůstalo až do  čtvrtečního soudního verdiktu, kdy se iniciativa stala bezpředmětnou. Její organizátoři – mimo jiné známá aktivistka pro-life a matka dítěte s Downovým syndromem Kaja Godek – však rozhodnutí ústavního soudu přijali s neskrývanou radostí.

Útoky na kostely

Od čtvrtečního večera jsou však v polských ulicích mnohem silnější hlasy stoupenců liberalizace potratů. V mnoha městech probíhají několikatisícové demonstrace, jejichž účastníci – přesněji řečeno, většinou účastnice, a jak lze sledovat v přímém přenosu varšavských protestů na protivládním portálu onet.pl, často dívenky s nevinnýma očima – vyřvávají vulgární a propotratové slogany, feministická, proticírkevní a protivládní hesla a slibují „revoluci a válku žen“.

Protestující v neděli vtrhávali i do kostelů, například v poznaňské katedrále přerušili mši, nechávají po sobě sprosté nápisy na zdech svatyní. „Jsme svědky dalšího posunu hranic barbarství“ – konstatoval v nedělním  komentáři na portálu konzervativního týdeníku Do Rzeczy jeho šéfredaktor Pawel Lisicki. Poukázal na to, že útoky na kostely jsou v polské tradici něčím zcela nebývalým, „dosud se k nim uchylovali pouze okupanti“. Lisicki je přesvědčen, že v Polsku takovéto formy protestu – které autor podobně jako další komentátoři přirovnávají k západoevropským či americkým protestům hnutí Antifa – nemohou dlouhodobě zakořenit. „Poláci jsou vůči takovéto propagandě imunní, její radikalismus zřejmě odradí i ty, kdo vnímají nález ústavního soudu kriticky“ – prohlásil Lisicki.

Feministky zatím plánují pokračování protestů v následujících dnech.

Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010  Děkujeme!