Demografie a imigrace

19. července 2023 Anton Musil Komentáře

Existuje argument, že migrace je nezbytná k řešení demografického problému/stárnutí populace. V tomto vlákně se dívám na vědeckou literaturu k tématu. Závěr je, že imigrace přinejlepším na chvíli uleví, ale je to nevhodný nástroj neschopný problém řešit.

A že je nevhodným nástrojem se v demografii obecně ví.

Nejenom, že úleva je jenom dočasná, ale v budoucnu nejspíš problém ještě zhorší. Imigranti totiž taky stárnou a vesměs mají taky málo dětí. Zvětší kohortu závislou na důchoďáku, kterou bude potřeba zaplatit.

Klasickou studií v oboru je „Replacement Migration: Is it a Solution to Declining and Aging Populations?“ od OSN z roku 2001. Konstatuje, že k udržení současné úrovně poměru pracujících k důchodcům by vyžadovalo extrémně vysoký, nerealistický level imigrace.

A migrace sama o sobě nejspíš nebude schopna celý problém vyřešit, může fungovat maximálně jako jeden z plejády nástrojů. S ní samotnou dojde ke kolapsu taky.

Další nástroje navrhované ve zprávě se vesměs týkají věku odchodu do důchodu a participace na trhu práce (odkaz).

Na tuto studii navazuje další z roku 2002. Upozorňuje, že migrace nedokáže realisticky „omládnout“ populaci, a vyžadovala by neustále se zvyšující objemy imigrace k udržení věkové struktury populace. Pyramida? Ano.

K udržení poměru mezi přispívajícími a čerpajícími do sociálního systému v UK by se populace musela rozrůst na 300 milionů v roce 2090.
A dál ještě více. Tohle zjevně není udržitelné

Podobná projekce z roku 2000 pro Jižní Koreu došla k závěru, že udržení tehdejšího poměru by vyžadovalo, aby se do země do roku 2050 musela přestěhovat celá planeta.

Studie končí konstatováním, že situace se dá zvládnout pomocí různých parametrických úprav sociálních systémů, pokud dokážeme udržet TfR nad 1.7 dítěte na ženu. Což není nerealistické, my jsme tam ještě loni byli (odkaz).

Další studie, 2011, se dívá specificky na Itálii. Závěr stejný: imigrace může být jedním z pomocných řešení, ale sama nepomůže (odkaz).

Další práce je poněkud optimističtější. Inovativně se kromě počtů hlav dívá taky na růst produktivity a lidský kapitál. A konstatuje, že veřejné finance by se za určitých okolností dali udržet, ale opět – potřebujeme celou řadu změn a nespoléhat jen na imigraci.

Tato zpráva z Norska se dívá na dopad migrace na veřejné finance. Pomoc je to možná dočasná, ne dlouhodobá. Taky upozorňuje na různý dopad migrantů dle země původu (odkaz).

A ještě studie z Nizozemska. Přirovnává řešení migrací k Ponziho schematu a kalkuluje, že udržení poměru by vyžadovalo stále se zvětšující objem migrace – 75 milionů obyvatel v roce 2100 a rovnou půl miliardy v roce 2200.

Zde se k problému vyjadřuje na Twitteru známý demograf Lyman Stone. Ač je sám proponent migrace z jiných důvodů, argument populační křivkou odmítá.

 

K tomu tvrzení, že v demografii se obecně ví, že imigrace nemůže vyřešit demografické problémy (odkaz):

A ještě velmi dobrý write-up je tady.

Za mě je klíčovým problémem, že průběžný důchodový systém je inherentně nestabilní a může bezproblémově existovat jen v určité demografické situaci. Taková situace přestala existovat před několika dekádami, a není jasné, zda ji lze znovu přivodit (ale měli bychom se snažit)

Radši než se současný průběžák snažit udržet naživu ještě několik dekád před tím, než stejně zkolabuje, bychom ho měli konfrontovat. Řešení migrací je ve skutečnosti útěkem od řešení.

Tohle vlákno bylo zaměřeno na demografickou strukturu, nástřel fiskálních argumentů jsm psal tady:

Nepomůže.

Převzato z autorova twitteru.

Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010  Děkujeme!