Je politický slogan, který má za cíl přerozdělit finanční zdroje policie směrem k jiným, modernějším způsobům zajištění veřejného pořádku. Část aktivistů např. požaduje úplné zrušení policie a zajištění veřejného pořádku občanskou komunitou, jiní chtějí moc policie omezit tím, že zásadně sníží její početní stav.
Široké hnutí, které tyto požadavky má, vzniklo po smrti drogového dealera George Floyda v minnesotském Minneapolis letos v květnu. Organizace jako Black Lives Matter, Movement for Black Lives (M4BL), National Conference of Black Lawyers, Ella Baker Center for Human Rights, Color of Change, Race Forward, PolicyLink, Million Women March Cleveland, atd., (celkem cca 50 subjektů) se spojilo s Demokratickou stranou USA Josepha Bidena a ta se zavázala po volbách program rušení policie rozpracovat a „posoudit ho ze všech stran“. Za to aktivisté slíbili Bidenovi podporu.
Podpora to byla velmi účinná, aktivisté zmobilizovali voličské síly, pomáhali s registracemi, agitovali a celkově tak ve prospěch Bidena vyvinuli obrovské úsilí. Někteří analytici předpokládají, že zástupci hnutí #DefundPolice přinesli Bidenovi minimálně jeden milion hlasů z celých Spojených států.
Požadavky hnutí #DefundPolice však nezískaly příliš velkou oblibu, většinová společnost vlastně tyto teze odmítla. Kdo nebo co stálo za miliónem hlasů, tak není příliš jasné.
Důvodů, proč policii zrušit nebo alespoň snížit její početní stavy nebo změnit její právní postavení, je podle aktivistů mnoho. Mezi ty základní patří teze, že policie při svých zákrocích zabíjí příliš mnoho lidí. Problémem tohoto argumentu je však jeho pravdivost. Počet mrtvých při zásazích policie neustále klesá. V New York City bylo v roce 1971 policisty zabito celkem 93 osob, v roce 2018 to bylo pouze pět.
Dalším argumentem aktivistů je jejich přesvědčení, že veřejný pořádek lze zajistit bez policie. Tento argument je však typickým faulem neboť významná část aktivistů jsou anarchisté, pro které je pochopitelně jakákoliv forma státní subordinace (podvolení se řádu a přijetí donucení) principiálně nepřijatelná.
Neměli bychom při vzpomínce na různé policejní přehmaty (a není jich ani v České republice málo) zapomínat, že právě aktivisté v USA ukázali, jak si veřejný pořádek bez policie představují v praxi. V průběhu protestů fyzicky napadali své oponenty, rabovali a také třeba házeli po policistech zápalné lahve a vše, co měli po ruce. Příběhů, kdy hrubě obtěžovali rodinné příslušníky policistů nebo rovnou vypálili policejní stanici, je popsáno hned několik. Představa, že by se skutečně podařilo zrušit policii, je tak pro většinu Američanů přímo děsivá.
Nakonec i letní „experiment“ ze Seattlu s autonomní zónou Capitol Hill, kterou aktivisté považovali za své území, kam nepustili policii a záchranáři tam odmítali jezdit, Američanům ukázal, že si policii ještě nějaký čas nechat, bude určitě lepší. Po měsíci ukázkové absence policie můžeme vidět, že autonomní zóna přinesla obrovské materiální škody a žel i několik mrtvých. Byla policií dobyta a rozpuštěna.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!