Bujnaksk, Moskva a Volgodonsk – to jsou ruská města, ve kterých útočili teroristé v září 1999. Odpálili celkem čtyři nálože, zemřelo při nich 307 lidí a dalších 1.000 bylo zraněno. Vyšetřování, pod vedením tehdejšího premiéra Vladimíra Putina (68), zjistilo, že za útoky stojí islámští teroristé. Premiéru Putinovi tak tenkrát nezbylo nic jiného, než se v zájmu ochrany ruského národa vrhnout do Čečenska a zahájit tak tzv. Druhou čečenskou válku. Počet obětí této války se různí, středová hodnota činí okolo 100.000 obětí. V rámci vnitřní politiky Ruské federace šlo o konflikt, který nakonec připojil zpět separatistické Čečensko a upevnil postavení především Vladimíra Putina. Válka v Čečensku však ještě více oslabila vládu Borise Jelcina. Ten Rusku v září 1999 de facto už nevládl, abdikoval posledního prosince toho roku a dožil v mocenském ústraní.
Mnozí označují teorie s plánem FSB (Feděralnaja služba bezopasnosti Rossijskoj Feděracii) zinscenovat teroristické útoky a převzít pod vedením Putina moc ve státě přitažené za vlasy, poněvadž Jelcin několikrát před nimi označil za svého nástupce právě Putina. Putin tedy neměl dobrý důvod svou pozici teroristickými útoky udržet – měl jí. Jenže v Rusku je hodně věcí jinak.
Služba FSB je organizačně řízena naprosto stejně jako její předchůdkyně KGB a všechny ostatní služby, stejně jako dříve, jsou jí podřízeny.
Stát řídí službu nebo služba stát?
Tím se organizace zpravodajských služeb zásadně liší od těchto institucí na Západě, kde jsou striktně odděleny a žádná z nich nedrží vládu nad ostatními – jen spolupracují. FSB tak vlastně působí jako rozvědka a současně i kontrarozvědka a vyšetřuje také terorismus i běžnou (většinou závažnou) trestnou činnost. Z dikce zákona je FSB správní úřad, který řídí prezident, prostřednictvím svého Hlavního ředitelství zvláštních programů prezidenta Ruské federace (GUSP). Jinak řečeno, prezident Ruska schvaluje i eliminaci „zájmových osob“ kdekoliv na světě, což je ze znalosti práce KGB jeho výsadní pravomocí, o které nesmí rozhodovat nikdo jiný.
Organizace služeb v USA nebo v České republice, je naprosto odlišná právě tím, že žádná ze služeb není nadřízená jiné. Dalším důležitým rozdílem je parlamentní kontrola práce těchto služeb, dále pak přísné rozdělení kompetencí a v neposlední řadě nesmí vyšetřovat trestné činy – ty musí předat příslušnému útvaru policie. Třeba český ÚZSI nebo americká CIA mají striktně zapovězeno operovat na svém území, atd. Tím vším je snížena moc služeb a usnadněna kontrola jejich práce (aby se nevymkla kontrole).
Naopak to platí v Rusku: Kdo řídí FSB, řídí Rusko. Tím, že má FSB pravomoc i na úseku trestné činnosti, z ní dělá skutečně neomezeného vládce. (I z tohoto aspektu nemůžeme označit Rusko za demokraticky řízený stát, neboť soustřeďuje moc, kterou nemohou Rusové účinně kontrolovat.)
Který den to bylo…?
Šéf FSB v roce 1999, Nikolaj Patrušev, osobně vysvětloval, kde se vzala pátá ale neodpálená nálož ve městě Rjazaň. Tu tam podle něj úplnou shodou náhod umístili agenti místní expozitury FSB v rámci protiteroristického cvičení. Problém tohoto zdůvodnění však spočívá v tom, že jiná jednotka FSB tuto nálož za velkého nadšení obyvatel domu a přítomných novinářů jen tak tak zlikvidovala.
Vysvětlování Patruševa, že právě v době probíhajících teroristických útoků je nejlepší cvičit, na Rusy moc nezabralo. Tři pokusy Dumy zahájit vyšetřování o podílu FSB na bombových útocích se minuly účinkem…
První, ale také poslední vlaštovka, která dodala sebevědomí těm, kteří nevěřili na čečenské teroristické útoky a měli za to, že za ním stojí FSB, přiletěla s připomenutím zveřejněné tiskové zprávy předsedy Dumy Genadije Selezněva, který tři dny před útokem (13. září 1999) oznamuje bombový útok ve Volgodonsku.
Když se ho novináři ptali, jak mohl 13. září vědět o útocích z 16. září, řekl, že se spletl, že myslel výbuch, který doprovázel válku gangů, ke kterému došlo 15. září. (K tomu sice došlo, ale nezemřel při nich nikdo.) Na otázku, jak je tedy možné, že 13. září oznámil výbuch z 15. září, už neodpověděl…
Když nemá kdo svědčit
Tuto teorii o původu bombových útoků podporuje také původně přítel Putina, oligarcha Boris Berezovskij, který je zinscenováním útoku na příkaz Putina přesvědčen. Jeho svědectví je však zatíženo tím, že ho Putin z Ruska vyhnal. (Ruský žid Boris Berezovskij, který doporučil Jelcinovi Putina, vystupuje jako předloha v celkem povedeném seriálu, který vysílá ČT2 pod názvem McMafia, který ukazuje život Putinem vyhnaných Rusů ve Velké Británii.)
Pravdu o teroristických útocích v září 1999 v Rusku se dozvíme těžko. Situaci ztěžuje také to, že všichni, kteří se při vyšetřování dostali příliš daleko, už nežijí. Všichni byli zavražděni, včetně třech agentů, kteří hodlali o podílu FSB svědčit.
Pěkné počtení o zákulisí útoků z roku 1999 nabízí David Satter v National Review.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!