Polský tisk věnuje značný prostor politickým sporům na linii Rusko-Západ i solidaritě visegrádské skupiny v souvislosti s vyhošťováním ruských diplomatů. Pozornost novinářů upoutalo také vystoupení prezidenta Andrzeje Dudy na klimatickém summitu, který uspořádaly Spojené státy.
Minulý pátek si ruské ministerstvo zahraničí předvolalo velvyslance Polska Krzysztofa Krajewského, jemuž bylo sděleno, že Moskva se rozhodla vyhostit pět polských diplomatů. Jde o reakci na vyhoštění tří ruských diplomatů podezřelých z činnosti poškozující Polsko. „Varšava vědomě směřuje k další degradaci a ničení bilaterálních vztahů“ – odůvodnilo svůj krok ruské MZV. Komentátoři však považují rozhodnutí ruských úřadů za důsledek napjaté situace mezi Ruskem a Západem – kvůli česko-ruskému diplomatickému sporu a v souvislosti s neklidnou situací na východní Ukrajině.
Tisk cituje také prohlášení visegrádských ministrů zahraničí z minulého týdne a rovněž pondělní společné prohlášení polského, slovenského a maďarského premiéra, kteří v souvislosti s vrbětickou kauzou vyjádřili „naprostou solidaritu“ s Českou republikou. Dokument hovoří rovněž o „nepřiměřených opatřeních přijatých Ruskem v odpovědi na naprosto opodstatněné rozhodnutí České republiky vyhostit 18 ruských zpravodajských důstojníků“.
Rusko šachuje Ukrajinou
Jak píše deník Rzeczpospolita, v Evropě se současně rozebíhá každoroční cvičení Europe Defender 2021. Jak list připomíná, ruský ministr obrany Sergej Šojgu před několika dny oznámil, že vojska soustředěná poblíž ukrajinských hranic se vracejí do kasáren. Dmitrij Medveděv naznačil, že růst napětí v souvislosti s Ukrajinou měl Američany přimět k ústupkům a k jednání o globálních záležitostech – sděluje list Dziennik Gazeta Prawna. S odvoláním na výroky bývalého ruského prezidenta deník píše, že nedávné vojenské a diplomatické provokace Ruska jsou pokusem o nátlak na Washington. Jako hlavní výhrady Moskvy vůči Západu jmenuje Medveděv sankce, politiku Spojených států vůči sousedům Ruska, především vůči Ukrajině, a odpor vůči projektu plynovodu Nord Stream 2.
Polsko a klima
Sdělovací prostředky se věnují také ohlasům na klimatický summit, který svolal americký prezident Joe Biden. Konference přinesla další řadu ambiciózních klimatických cílů. Dlouhodobá perspektiva neutrality už je samozřejmostí, středem pozornosti se tudíž staly plány na omezení emisí v bližší době, do roku 2030 – píše Dziennik Gazeta Prawna. Jakou roli odehrává v těchto plánech Polsko? Prezident Duda světovým lídrům oznámil, že 22. dubna došlo k potvrzení dohody mezi horníky a představiteli vlády, v Polsku se tedy do roku 2049 mají uzavřít uhelné doly. Sdělil také, že do roku 2040 se podíl uhlí v polském energetickém mixu sníží ze současných 70 na 11 procent. Pokud jde o energetický mix, je prezident toho názoru, že je potřeba zachovat plyn jakožto přechodný zdroj energie. Myslí si, že podstatný podíl muset připadnout jaderné energetice – shrnuje deník prezidentovo vystoupení. Polsko chce první – pravděpodobně americký – jaderný reaktor na svém území uvést do provozu v roce 2033.
fot. Kancelaria Sejmu/Paweł Kula
Pravidelný přehled polského tisku o tom nejdůležitějším, co se děje v zemi nad Vislou, vám přinášíme ve spolupráci s Institutem polsko-maďarské spolupráce Wacława Felczaka.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!