Návrat krále Občanské platformy (Rzeczpospolita), Dávní rivalové v dalším aktu (Dziennik Gazeta Prawna), Souboj Titánů (Super Express) – takové titulky nesou pondělní vydání polských novin. Minulý víkend se totiž na polské politické scéně odehrály závažné události – především změna ve vedení největší opoziční strany, Občanské platformy a znovuzvolení Jaroslawa Kaczynského do čela vládního Práva a spravedlnosti.
Tusk a čiré zlo
Začněme opozicí. Donald Tusk se ujal vedení Občanské platformy a chce v příštích volbách (r. 2023) zvítězit nad PiSem – píše Dziennik Gazeta Prawna. Bývalý polský premiér, který strávil poslední léta na postech v Bruselu, odkud občas komentoval vnitropolitické události a kritizoval polskou vládu, se vrátil do domácí politiky. Donald Tusk navrhuje návrat k totální válce proti Kaczynského uskupení – čteme v deníku, který cituje politikův projev: „To zlo, jež PiS páchá, je evidentní, bezostyšné a neustálé“. Rzeczpospolita konstatuje: Tusk chce v čele PO dosáhnout volebního vítězství nad PiSem. „To je jeho prvořadý cíl“.
Ve vládním Právu a spravedlnosti trvají přípravy k přijetí zákonů v rámci programu Polská dohoda, který má s využitím unijních i vlastních zdrojů oživit ekonomiku. Rzeczpospolita přitom zdůrazňuje, že hlavním bodem víkendového kongresu PiS byla volba předsedy, tedy obnovení mandátu Jaroslawa Kaczynského. Současně Kaczynski oficiálně prohlásil, že se postu ujímá naposledy – čteme v deníku. Předseda PiS zahájil sjezd sevřením šiků věrných vykonavatelů své politiky. Ostře se vymezil proti nepotismu v řadách PiS a prosadil „antimafijní“ usnesení, jež mezi straníky vyvolala silné emoce. Dokument má zaručit, že nejbližší rodinní příslušníci politiků vládní koalice nebudou zasedat v dozorčích radách státních podniků – připomíná list. Týdeník Sieci shrnuje víkendové politické události takto: velký reset v PiS a v PO má za cíl, aby tato uskupení byla nadále nejdůležitějšími aktéry polské politiky.
Proticovidové bašty Visegrádu
Média a analytici věnují pozornost také Visegrádské čtyřce, v níž minulý týden skončilo roční polské předsednictví a štafety se ujalo Maďarsko. Připadl nám obtížný úkol spolupracovat v rámci Visegrádské skupiny a Evropské unie na velkých změnách spojených s Covid-19. Nebyl to lehký rok – komentoval období polského předsednictví na tiskové konferenci premiér Mateusz Morawiecki.
Poláci a Maďaři v nové konzervativní internacionále?
Debatu v polských médiích a na internetu vyvolalo páteční sdělení Jaroslawa Kaczynského o tom, že PiS, maďarský Fidesz, italská Liga, Italští bratři, španělský Vox a více než desítka dalších evropských stran vydaly společné prohlášení o budoucnosti Evropy. Zdůrazňují v něm potřebu hlubokých změn v Evropské unii, jež prochází krizí, varují před vznikem centralizovaného evropského „superstrátu“, požadují respekt k národním kompetencím členských států a vyjadřují podporu instituci rodiny. Publicisté z okruhu levicově liberálního deníku Gazeta Wyborcza obvinili Kaczynského z proruské orientace (s odkazem na to, že signatáři dokumentu jsou také Marine Le Pen a Matteo Salvini). Staví snad Le Pen a Salvini s Ruskem Nord Stream2? Chtěli pozvat Putina na unijní summit? Dostali snad politici z jejich stran práci v Gazpromu? – oponovala kritikům komentátorka polské veřejnoprávní televize Dominika Cosic. Týdeník Sieci připomíná: Kaczynski zdůraznil, že strany, jež dokument podepsaly, „jsou různé“, „ne vždy spolu ve všem souhlasí“, chtějí však učinit „něco dobrého pro budoucnost Evropanů“.
Pravidelný přehled polského tisku o tom nejdůležitějším, co se děje v zemi nad Vislou, vám přinášíme ve spolupráci s Institutem polsko-maďarské spolupráce Wacława Felczaka.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!