Polský tisk žije událostmi v Minksu, kde došlo k nucenému přistání letadla Ryanair a zatčení disidenta Ramana Prataseviče. Na prvních stránkách novin se ocitly také kauza příhraničního dolu Turów, dopis velvyslanců ve věci LGBT a slova Jaroslawa Kaczynského o novém programu Polská dohoda.
Deník Rzeczpospolita cituje představitelku běloruské opozice Svjatlanu Cichanouskou, podle níž je únos letadla a zatčení Prataseviče jednoznačně operací běloruských tajných služeb. Ještě před bruselským unijním summitem, který rozhodl o sankcích vůči Minsku, prohlásil polský prezident Andrzej Duda, že události v Bělorusku jsou „dalším příkladem narušení základních principů mezinárodního práva” a požadoval rozhodné kroky mezinárodního společenství vůči běloruské administrativě.
Podle analýzy Centra východních studií (OSW) však dosavadní sankce politiku prezidenta Lukašenky neovlivnily. „Běloruský režim v uplynulých týdnech provedl legislativní změny, které mají vytvořit právní rámec dalšího stupňování represí vůči jeho odpůrcům” – čteme v dokumentu. Jde mj. o zákon o prevenci rehabilitace nacismu, který má podle OSW sloužit diskreditaci Polska a do jisté míry rovněž Litvy coby států, které v minulosti údajně usilovaly o vyhlazení Bělorusů. „Definice nacismu a nacistické symboliky, kterou zákon zahrnuje, dává prostor pro vztažení těchto pojmů nejen na vojenské či policejní oddíly Třetí říše, ale také na další formace, jež tehdy na území Běloruska působily. V tomto duchu běloruský generální prokurátor Andrej Šved 17. května oznámil, že bude zahájeno řízení proti dosud žijícímpříslušníkům polské odbojové Zemské armády a litevských formací spolupracujících s Němci, tito veteráni mají podle něj být odsouzeni za válečné zločiny” – čteme ve zprávě OSW.
Spor o Turów v české a polské verzi
Úterní tisk cituje prohlášení premiéra Mateusze Morawieckého o předběžné dohodě s jeho českým protějškem Andrejem Babišem o urovnání sporu kolem polského dolu Turów, k níž došlo na okraji bruselského unijního summitu. Podle ujednání, jež má česká strana v nejbližších dnech konkretizovat v návrhu dvoustranné smlouvy, by Česko stáhlo u soudního dvora EU žalobu na Polsko, které se naopak bude podílet na dlouholetém programu eliminace ekologických dopadů příhraniční těžby, mimo jiné dokončí už započatou instalaci podzemních bariér, které mají zabránit poklesu podzemních vod a pronikání škodlivin.
Polský tisk cituje rovněž Babišovo úterní prohlášení: „Žádnou žalobu stahovat nebudeme… Nic takového nebude, to vylučuji.“
Rzeczpospolita připomněla, že Turów zásobuje jednu z největších polských elektráren a citovala slova Morawieckého, podle nějž je páteční rozhodnutí unijního soudu o okamžitém zastavení těžby v rámci předběžného opatření neadekvátní, jeho realizace by ohrozila energetickou bezpečnost Polska, zaměstnanost v regionu a měla by rovněž negativní dopad ne životní prostředí.
Ministr zahraničí Zbigniew Rau označil soudní opatření za kuriózní příklad „radikálního soudcovského aktivismu”, který přejde do dějin unijní justice.
Dopis na podporu kruhů LGBT a odvolání velvyslance
Silné emoce vyvolává kauza srbského velvyslance ve Varšave Nikoly Zurovace, který byl minulý čtvrtek odvolán. Jako jeden ze 48 diplomatů podepsal otevřený dopis na podporu hnutí LGBT a dožadoval se „uvědomování společnosti o problémech, jež se týkají příslušníků LGBT a jiných menšin v Polsku”. Tisk připomněl, že dopis byl zveřejněn u příležitosti Mezinárodního dne proti homofobii, bifobii a transfobii (17. května).
Srbský diplomat však o podpisu dopisu předem neinformoval své nadřízené. Podle listu Dziennik Gazeta Prawna bylo oficiálním důvodem Zurovacova odvolání porušení kázně. Podle mediálních informací však svévolné jednání velvyslance vyvolalo krizi mezi Bělehradem a Varšavou, v jejímž důsledku došlo k odvolání návštěvy srbského ministra zahraničí Nikoly Selakoviče v Polsku (plánována na minulý pátek). List cituje Dušana Janjice, experta na srbskou politiku vůči Kosovu, podle nějž ostrá reakce srbské vlády na velvyslancovo gesto souvisí s nadějí, že by Polsko mohlo opět hlasovat proti přijetí Kosova do UNESCO.
Každoroční otevřený dopis iniciovalo velvyslanectví USA, Belgie a Dánska, letos jej podepsali mj. velvyslanec Albánie, Austrálie, Chorvatska, České republiky, Francie, Indie, Itálie, Japonska, Německa či Španělska. Nepřidali se k nim představitelé Maďarska ani Slovenska.
Kaczynski o Polské dohodě
V konzervativním týdeníku Sieci se předseda vládního Práva a spravedlnosti (PiS) vyjádřil k tezím programu Polská dohoda, jenž má reagovat na krizi vyvolanou pandemií koronaviru a současně zahájit politickou ofenzívu vládní koalice. „Cílem je rychlý rozvoj Polska a zlepšení života mnoha lidí, mimo jiné díky změnám v daňovém systému, který bude spravedlivější” – vysvětluje politik. Vláda podle něj chce „vyvážit vztahy ve společnosti, narušené nadměrnou – zle pojatou – liberalizací ekonomiky a společenského života po roce 1989”. „Jde rovněž o co nejlepší využití velké šance, která se před Polskem otevírá” – dodává Kaczynski s odkazem na loňský úspěch polského a maďarského premiéra při jednáních o unijních zdrojích. „Dobře vedená jednání nám přinesla 770 mld zlotých do roku 2027. To je obrovská částka, avšak přelom v mnoha oblastech bude možný díky tomu, že investujeme také sami, ze státního rozpočtu, čímž se dostáváme celkem na bilion (zlotých)” – prohlásil předseda PiS.
Pravidelný přehled polského tisku o tom nejdůležitějším, co se děje v zemi nad Vislou, vám přinášíme ve spolupráci s Institutem polsko-maďarské spolupráce Wacława Felczaka.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!