Začátek května přinesl v Polsku intenzivnější diplomatické kontakty, nejprve během summitu prezidentů Polska, Ukrajiny a pobaltských států u příležitosti polského Dne ústavy 3. května, poté také během setkání na mezinárodních fórech.
Počátkem týdne zahájil prezident Andrzej Duda návštěvu Rumunska, kde jednal s prezidentem Klausem Johannisem, poté se zúčastnil summitu středoevropských a východoevropských členů NATO, tzv. Bukurešťské devítky (B9) a také se setkal s polskými vojáky, kteří procházejí cvičením „Justice Sword 21“ a „Defender-Europe 21“. Prezident přikládá summitu B9 skutečně velkou váhu. Její agenda, zaměřená především na bezpečnost, je komplementární s (ekonomicky orientovanou) Iniciativou Trojmoří. Na obou formátech se podílejí také Spojené státy, oba formáty napomáhají – krom posilování pozice Polska v rámci NATO a EU – také rozvoji transatlantické spolupráce – konstatoval v pondělí šéf prezidentské Kanceláře národní bezpečnosti Pawel Soloch.
Po bukurešťském summitu, jehož se formou videokonference zúčastnil také americký prezident Joe Biden, prohlásil Andrzej Duda s odkazem na situaci na Ukrajině a v Bělorusku: v projevech prezidentů na summitu B9 zaznívaly „totožné tóny spojené s Východem a jasně vnímaným permanentním nebezpečím, jež z té strany už dlouhá léta hrozí naší části Evropy“.
Naděje a spory kolem unijních fondů
Byť Polsko už odeslalo do Bruselu svůj národní plán obnovy, polský tisk nadále bedlivě sleduje, jak se vláda připravuje na využití evropských fondů. Vláda chystá finanční mechanismy, které umožní zahájení mnohých investic z národního plánu ještě před čerpáním unijních peněz – cituje list Dziennik Gazeta Prawna Waldemara Budu, náměstka polského ministra pro fondy a regionální politiku. Buda podle deníku potvrdil informaci, že kreditní část národního plánu může být částečně nahrazena dotacemi. Jak prohlásil, poměr mezi půjčkami a granty adresovanými např. místní samosprávě se ještě může změnit.
K tématu se v deníku Rzeczpospolita vyjádřil předseda Senátu Tomasz Grodzki (zvolen za opoziční Občanskou platformu). Politik je podobně jako velká část opozice nespokojený s návrhem ratifikačního zákona, který se týká unijních fondů a který už v dolní sněmovně – s podporou opoziční levicové frakce a při nesouhlasu jedné z menších stran vládní koalice – prosadilo vládnoucí Právo a spravedlnost. Podle Grodzkého bude senát usilovat o změny v národním plánu obnovy (ten je přílohou ratifikačního zákona) a maximálně prodlouží ratifikační proces. Není zdaleka řečeno, že státní plán obnovy zůstane nezměněn, v té podobě, v jaké byl odeslán do Bruselu. Budeme muset přijmout prováděcí předpisy – varuje opoziční politik.
Češi i Maďaři pracují déle než Poláci
Rzeczpospolita píše také o délce zaměstnanosti Poláků. Ta je podle Eurostatu poměrně krátká – během života Poláci odpracují průměrně 33,6 let. Je to jedno z nejkratších období zaměstnanosti v Evropě. Dosavadní snaha motivovat Poláky k prodloužení doby výdělečné aktivity tím, že s každým rokem odpracovaným po dosažení důchodového věku (60 let ženy, 65 let muži) se dávky zvyšují o 8 procent, nikoho příliš nepřesvědčuje – čteme v deníku. Vláda proto slibuje další výhody. Daň ze mzdy profesně aktivních seniorů má být odváděna na jejich individuální důchodová konta. Odborníci totiž zdůrazňují, že mají-li být nová opatření účinná, musí mít konkrétní finanční dopad – píše Rzeczpospolita. Déle než Poláci pracují např. Maďaři (34,4 let), Francouzi (35,2 let) a Češi (36 let). Nejdéle pracují v Evropě Islanďané (44,9 let).
Pravidelný přehled polského tisku o tom nejdůležitějším, co se děje v zemi nad Vislou, vám přinášíme ve spolupráci s Institutem polsko-maďarské spolupráce Wacława Felczaka.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!