Milí čtenáři, od tohoto týdne vám ve spolupráci s Institutem polsko-maďarské spolupráce Wacława Felczaka přinášíme pravidelný přehled polského tisku o tom nejdůležitějším, co se děje v zemi nad Vislou.
Polská vláda pracuje na dalším balíčku zákonů, které mají podpořit podnikatele postižené hospodářskými důsledky epidemie koronaviru. V sejmu také probíhá debata o blížících se prezidentských volbách. Poláci se chystají na Velikonoce, ačkoliv přípravy jsou tentokrát poznamenány zápasem s epidemií.
„Sieci“: Velikonoce za časů epidemie
Právě o svátcích zmrtvýchvstání Páně, jež letos budou mít podobu zcela jinou než obvykle, píše na stránkách týdeníku „Sieci“ Grzegorz Górny. „Hlavní poslání Velikonoc nám říká, že ke spáse nelze dojít jinak než skrze kříž. Mnozí křesťané si to neuvědomují ani během pandemie, a duchovní jim to nepřipomínají“ – zdůrazňuje publicista. „Církev dnes prožívá výjimečné období svých dějin. Křesťané se poprvé za 1700 let, tedy od momentu, kdy opustili katakomby, nemohou veřejně účastnit mše svaté. Nemohou se také zúčastnit obřadů svého nejdůležitějšího svátku, tedy Velikonoc. Přičemž se tato situace netýká pouze jedné země či kontinentu, ale celého světa. Pokud Bůh promlouvá skrze události, sotva by se našla událost výmluvnější“ – píše dále Górny a rozebírá, co může mít nemožnost účastnit se bohoslužeb za smysl. „Nastala totiž paradoxní situace. Kdysi křesťané dávali všanc život, aby mohli přistoupit k přijímání, zatímco dnes zavírají dveře chrámů před věřícími samotní biskupové. V některých zemích dokonce dochází k tomu, že kněží, kteří slouží mši pro hrstku věřících, nejenže zadrží policie, ale také je napomínají vlastní biskupové. Nejde teď o obviňování církevních hodnostářů, ale o odpověď na otázku: proč se Bůh rozhodl zbavit katolíky možnosti, aby se účastnili Eucharistie?“ – píše Górny.
O tom, v jak zvláštní situaci se Polsko ocitlo, píše v témže týdeníku Marzena Nykiel. „Po několika týdnech boje s covid-19 víme už všechno o tom, kdo se osvědčí v krizových situacích, kdo dokáže efektivně a správně rozhodovat, kdo je schopen uvažovat dopředu a prozíravě, a kdo je zkrátka křikloun, hejter a podrazák“ – píše redaktorka a shrnuje několik týdnů práce vládního týmu v době krize. „Stačí, když si člověk srovná, jaká rozhodnutí v kontextu téhož ohrožení přijaly vlády různých zemí, a může dojít k závěru, že polský stát reaguje mimořádně pružně. Rozhodnutí jsou blesková, vláda má v každé fázi dostačující zásobu informací, prezident se ocitá v pravou chvíli na pravém místě a neúnavný ministr zdravotnictví Lukasz Szumowski pracuje nad zdravotní bezpečností Poláků až do úmoru. Prezident Andrzej Duda učinil spoustu kroků, které mají Poláky zabezpečit při propadu ekonomiky, který nás čeká. Obrátil se na banky s prosbou o odložení splátek úvěrů, spolu s vládou pracoval na mimořádných opatřeních – programem „protikrizového štítu“ o rozpočtu ve výši 212 miliard zlotých – která milionům rodin a tisícům firem usnadní přetrvání silné krize, která nad námi visí“ – vysvětluje Nykiel a dodává: „Pozorujeme také neobvyklý jev, jehož existence byla ještě nedávno těžko představitelná. Lidé s upřímným odhodláním obnovují mezi sebou společenství (…). Epidemický obraz má však ještě jednu tvář. Kontrast mezi postojem občanů a postojem velké části opozice je zarážející.“
Rovněž na stránkách „Sieci“ píše Marek Pyza a Marcin Wiklo o 10. výročí katastrofy u Smolenska.
„V dějinách národů se vyskytují události, jež se do lidské paměti vrývají udivujícím způsobem. Bez ohledu na čas, jaký minul, si každý Polák pamatuje, co dělal a kde byl, když se k němu donesla zpráva například o odchodu Jana Pavla II. k Pánu. Se smolenskou katastrofou je to stejné. 10. duben 2010 nám zůstal v paměti v tolika příznačných obrazech, že lze sotva vybrat ten jeden nejdůležitější. První zprávy mluvily o >jakýchsi problémech s přistáním<. Pak o >několika obětech<, až jsme nakonec na televizních obrazovkách spatřili kouřící vrak a začouzenou bílo-červenou šachovnici. Bylo těžké přijmout tu strašlivou pravdu“ – vzpomínají autoři článku na 10. duben 2010. V letecké katastrofě tehdy zahynulo 96 osob, mezi nimi prezident Lech Kaczyński s manželkou Marií a poslední polský exilový prezident Ryszard Kaczorowski.
Politika a nejen ona
O novém balíčku zákonů na podporu podnikatelů píšou polské deníky, které rozebírají, komu pomůže rozšíření prvotního „protikrizového štítu“, jež vláda tento týden předložila. První balíček zákonů na podporu podnikatelů byl schválen expresním tempem a platí od začátku dubna, nyní se program podpor rozšiřuje. „Více než stostránkový vládní projekt novelizace protikrizových předpisů (…) počítá s tím, že osvobození od příspěvků na sociální pojištění se rozšíří také na firmy do 50 pojištěnců. (…) Osvobození má být částečné a stejně jako v případě nejmenších firem do 10 zaměstnanců nebude záviset na tom, zda krize podnik skutečně poškodila. (…) V novelizaci figuruje mj. nová dávka pro rolníky v karanténě ve výši 1300 zlotých. Krom toho novelizace umožňuje, aby vláda prostřednictvím mobilních telefonů shromažďovala informace o poloze osob, jimž byla uložena karanténa anebo u nich byl diagnozován covid-19“ – informuje Mateusz Rzemek v textu „Štít 2.0 se žene jak bouřka“ v deníku „Rzeczpospolita“.
List „Dziennik Gazeta Prawna“ pak přináší zprávu, že na ministerstvech už postupuje práce na dalších opatřeních, která by v podstatě měla tvořit už třetí verzi protikrizového štítu (ve středu ji prezentoval premiér Morawiecki – pozn. red.). „Proč se všechno nepřipravilo naráz? – Protože zanášíme změny do desítek zákonů, některá opatření musíme dotáhnout z právního hlediska, k tomu se přidávají další záležitosti, které úředníky předtím nenapadly a partneři z tripartity je nenahlásili – vysvětluje náš zdroj z vládních kruhů“ – čteme v článku.
„Rzeczpospolita“ také přináší zprávy o „lovu“ na brance. „Nábor do vojenské služby stále probíhá. Zájemců je dostatek, protože v době, kdy lidé sedí doma u počítačů, hledají práci“ – píše Marek Kozubal. „Činnost vojenských úřadů se zpomalila, protože část úředníků pracuje z domova, je také obtížné domluvit se na prohlídku u lékařské komise. Ministerstvo obrany nás však ujišťuje, že nábor do armády se nezastavil (…) Resort předpokládá, že letos počet profesionálních vojáků stoupne ze 107 tisíc na zhruba 111,5 tisíce“ – vysvětluje Kozubal.
„Dziennik Gazeta Prawna“ však informuje také o problémech se zásobováním léky, jež můžou v nejbližších měsících Poláky postihnout. „Indové přestali vyrábět účinné látky do léků. V červnu zřejmě v polských lékárnách nebudou k dostání mnohé přípravky“ – píše Patryk Slowik a Jakub Styczynski. „26 procent účinných látek v lécích prodávaných v EU pochází z Indie. Druhým, ještě větším dodavatelem je Čína. Jejich výrobní kapacity jsou však dnes omezené. Indie do 14 dubna zcela zastavila výrobu surovin ve farmaceutických závodech. Toto období bude zřejmě prodlouženo. I kdyby k tomu nedošlo – obnovení výroby je, v optimistické verzi, možné nejdříve v květnu. Co to znamená pro Polsko? – Výrobci léků se připravují na katastrofický scénář. Prodloužení blokády je podle Barbary Misiewicz-Jagielak z Polského svazu zaměstnavatelů ve farmaceutickém průmyslu velmi pravděpodobné – píše deník.
V témže listu píše redaktorka Magdalena Cedro o unijní podpoře boje s epidemií. „Z unijních fondů budeme na boj s virem moci vydat až 10 miliard euro. Brusel nám chce také půjčit peníze na zachování pracovních míst“ – vysvětluje novinářka. „Evropská komise oznamuje, že veškeré strukturální fondy budou převedeny na boj s pandemií. Co to přesně znamená pro Polsko? Na kohezní politiku jsme v současném unijním rozpočtu dostali celkem 82,5 mld euro, Varšava v rámci toho administruje částku 76,8 mld euro (zbytek Evropská komise). Protože současná perspektiva platí do roku 2020, většinu peněz už jsme přidělili. Je nasmlouváno 83,5 procent prostředků, které Polsko v této sedmiletce obdrželo. Teoreticky nám tedy zůstalo 12,5 mld euro, ale jak slyšíme v resortu fondů a regionální politiky, na část těchto peněz už byly vyhlášeny konkursy. Reálně máme k dispozici ještě maximálně 10 mld euro“ – analyzuje situaci Cedro.
„Gazeta Polska“: Čím vyléčíme koronavirus
Týdeník „Gazeta Polska“ popisuje preparáty, s nimiž vědci spojují největší naděje v boji proti koronaviru. „Lidstvo upírá všechny své síly na poražení koronaviru. Každé významnější vědecké centrum na světě realizuje projekty spojené s jeho výzkumem. Výzva je to obrovská a politici už dnes přirovnávají její význam k poválečnému Marshallovu plánu či k letu člověka na Měsíc. Farmaceutický výzkum nikdy neprobíhal tak intenzivně a mnohostranně. Dnes nad samotným očkovacím sérem pracuje několik desítek laboratoří, tisíce vědců se věnují vývoji potenciálních léků“ – popisuje situaci Jacek Liziniewicz. Zdůrazňuje, že podle odborníků by nejrychlejší metodou neutralizace koronaviru mohla být aplikace některého z už existujících léků. Pokud by se našel, mohl by být zaveden ze dne na den, jedinou překážkou by pak byl problém výroby. „Teoreticky to zní jednoduše, avšak tímto problémem si už týdny lámou hlavu odborníci: chemici, biochemici, virologové a lékaři. V první fázi se využívají počítače, které měly metodou dockingu vyhledat potenciální léky, které by napadaly jednotlivé enzymy či bílkoviny koronaviru. Minulý týden prezentovali výsledky svých analýz mj. vědci z University of Texas Southwestern Medical Center. Na základě počítačových simulací vytipovali na 100 léků, které by mohli v boji proti koronaviru pomoci“ – čteme.
V textu „Dobrovolníci se šálou“ píše Hubert Kowalski o akcích fanoušků fotbalových klubů, kteří sbírají peníze na výživu, ochranné prostředky a vybavení pro nemocnice. „V celém Polsku probíhají sbírky fanoušků, jejichž hlavním cílem je podpořit ty, kdo zachraňují životy pacientů nakažených koronavirem. – Tito fanoušci mají nesmírnou odvahu. Nebojí se různých překážek, nebojí se boje, což se promítá v konkrétním jednání. Jde o to, aby se Boží přikázání uskutečňovala v životě. A to se děje – říká páter Jaroslaw Wasowicz, který má na starosti pastoraci polských fanoušků – čteme v deníku. „I když fotbalová utkání se teď nekonají, polští fanoušci v té těžké době nezahálejí“ – píše Kowalski a vyjmenovává: „Rozsáhlou pomoc pro nemocnice organizují mj. fanoušci Lecha Poznaň, kteří shromažďují peníze, potraviny i ochranné prostředky. Proč to dělají? – Protože takoví jsme. Často organizujeme pomoc tam, kde je to zapotřebí. Teď si uvědomujeme, že nemoc může postihnout naše rodiny, naše děti, rodiče. Děláme to pro ně, ale taky pro sebe – říká Marcin Kawka, předseda sdružení >Kolejorz<“. Dalším příkladem je akce fanoušků klubu Slask Wroclaw, který organizují sbírku mj. minerálních vod, kávy, čaje, ba i varných konvic. Všechny dary předávají lékařům, sestrám a záchranářům na Dolním Slezsku.
„Do Rzeczy“: Prezident Duda o zkoušce koronaviru
V týdeníku „Do Rzeczy“ najdeme rozhovor s prezidentem Andrzejem Dudou, který zdůrazňuje, že Polsko prochází „zkouškou koronaviru“. „Šest dnů poté, co se virus vyskytl u našich hranic, jsme omezili hromadné akce, o dva dny později jsme zavřeli školy, po třech dnech také hranice. Po třech týdnech jsme se rozhodli pro ještě přísnější opatření, tedy zákaz vycházet z domova. Rychlost našich kroků byla nejdřív přijímána s nedůvěrou, ba kriticky. Dnes vidíme, že je to jediná zodpovědná cesta, jak zajistit občanům bezpečí (…) Musíme si však poctivě přiznat – na světě neexistuje stát, který by byl na pandemii koronaviru připraven. Jsme na začátku epidemie v Polsku. Propukla u nás později, ale počet nemocných stále stoupá – hodnotí situaci politik. Andrzej Duda se také vyjadřuje k diskusi o přeložení termínu prezidentských voleb, které jsou v Polsku vyhlášeny na 10. května. „Pokud by volby měly přinést všeobecné ohrožení života a zdraví občanů, musely by se odložit do doby, než nebezpečí pomine, anebo by musely proběhnout tak, aby se nebezpečí co nejvíce minimalizovalo (…) Mějme však na zřeteli, že podle některých odborníků je rok málo, protože nebezpečí pomine až poté, co bude všeobecně dostupné očkování – prohlašuje politik. Polský prezident také zdůraznil, že současná situace vyžaduje nejen mezilidskou, ale také mezinárodní solidaritu. „Příkladem může být program >LOTdomů<, který umožnil bezpečný návrat několika desítek tisíc Poláků. Pomohli jsme také občanům mnoha jiných zemí, například Maďarska, České republiky, Litvy, Estonska, Slovinska (…) – připomíná Duda.
V „Do Rzeczy“ najdou čtenáři také rozhovor s vicepremiérem, ministrem zodpovídajícím za státní majetek, Jackem Sasinem, který mluví mj. o uvolňování energetické závislosti na Rusku. „V zájmu oproštění se od ruského vydírání dodávkami plynu jsme v uplynulých letech realizovali velké investice v infrastruktuře. Díky nim může být do Polska plyn dodáván i z jiných než pouze ruských zdrojů (…) Máme dva plynové rezervoáry (LNG v přímořském terminálu Świnoujście – pozn. red.), plánujeme rozšíření této investice o další jednotku. To bude hrát důležitou roli, umožní nám to dovážet plyn z celého světa, ze zemí Blízkého Východu či ze Spojených států. Navíc zvýší bezpečnost dodávek plynu také plynovod Baltic Pipe, který stavíme a který umožní využití norského plynu – zdůrazňuje vicepremiér. Sasin také v rozhovoru s Jackem Przybylskim prohlašuje, že epidemie koronaviru neohrozí Ústřední komunikační uzel (CPK), tedy jeden z hlavních infrastrukturálních projektů vlády PiS. „CPK je epochální investice, která nám může velmi nápomocná v překonávání krize. Může Polsku dát silný investiční impuls. Nezapomeňte prosím, že v rámci projektu CPK nepočítáme pouze se stavbou obřího letiště. Tato ohromná investice počítá s moderní komunikační sítí v celé zemi. Není ohrožena. Rozhodně se CPK nemíníme vzdát. Pokud to finanční situace Polska umožní, budeme ten projekt realizovat. Tím spíš, že má být do značné míry financován velkými soukromými investory. A takoví investoři existují. Uděláme všechno, aby se CPK mohlo dokončit v původně plánovaném termínu – ujišťuje politik.
Týdeník vzpomíná také na Krzysztofa Pendereckého (+ 29. března), jednoho z nejvýznamnějších, světově proslulých tvůrců současné hudby. V „Do Rzeczy“ přináší jeho portrét Krzysztof Masloń. „Nejdříve musíme předeslat, že v hudbě i v poezii jsme se ve druhé polovině 20. století stali skutečnou mocností. Stačí připomenout, že zatímco v první polovině minulého století jsme měli jediného skladatele světového formátu, a sice Karola Szymanowského, pak ve druhé polovině jich bylo pět, a sice Witold Lutoslawski, Mikolaj Górecki, Grazyna Bacewicz, Wojciech Kilar a samozřejmě Krzysztof Penderecki, který se stal nezpochybnitelným velikánem polské hudby“ – píše Masloń. Připomíná, že Penderecki v minulosti fascinoval mladou generaci, protože byl vnímán jako „avantgardní tvůrce, který narušuje zvyklosti a konvence, který přináší do zatuchlých koncertních sálů čerstvý vzduch“. „Krzysztof Penderecki byl člověkem mnoha rozměrů. Žil ve světě velkého umění, ale stejnou měrou se přece věnoval také obdivuhodnému Evropskému hudebnímu centru, které založil v Luslawicích, a také stejně obdivuhodné dendrologické zahradě v témže místě, v níž zasadil na 200 druhů stromů, přičemž do každé jámy připravené k zasazení stromu či keře neopomněl vhodit kopu vajec. Měl smysl pro rodinu – tak jako se dříve věnoval svým dětem, zabýval se v poslední době vnučkou Maryšou“ – čteme.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!