Zatímco za východními hranicemi Polska pokračují protesty, v Polsku samém propukly politické spory, jež by mohly vést dokonce k předčasným volbám.
V posledních dnech se polský tisk zabýval především situací ve vládních kruzích, kde došlo k roztržce, jejímž katalyzátorem byl zákon o ochraně zvířat. Největší strana vládní koalice, Právo a spravedlnost (PiS), totiž prosazuje soubor opatření týkajících se mimo jiné chovu kožešinových zvířat a rituální porážky. Část koaličních partnerů však nepodpořila předpisy, jež navrhlo PiS, a to spolu s dalšími rozpory uvnitř vládního tábora vyvolalo závažnou krizi. Situace se pravděpodobně vyjasní během několika dní, avšak opozice už netrpělivě přešlapuje a přemýšlí, zda by jí případné volby mohly po několika prohrách přinést konečně úspěch. Podle průzkumů veřejného mínění by se však PiS udrželo u moci, ať už s koaličními partnery, či bez nich. V tuto chvíli lze provést bleskové změny na politické šachovnici. Průzkumy jsou pro PiS skvělé, zatímco opozice je v rozkladu – komentuje situaci v deníku „Rzeczpospolita” politolog Olgierd Annusewicz.
Už je tu druhá vlna?
List „Dziennik Gazeta Prawna (DGP)” se zaobírá současnou epidemiologickou situací v Polsku, kde v sobotu padl rekord počtu zjištěných infekcí Covid-19 (přes 1 tisíc případů). Současně probíhají spory o pravidla, podle nichž se během epidemie mají léčit ostatní pacienti. Problém spočívá v tom, že na jedné straně klesá počet lékařských konzultací, na druhé straně stoupá počet stížností, jaké dostává ombudsman pro zdraví – čteme. Současně však nový ministr zdravotnictví Adam Niedzielski na tiskových konferencích uklidňuje Poláky a vysvětluje jim, že pro podzimní období připravil jeho resort plán boje s epidemií. Ministr krom toho ujišťuje, že v nejbližší době sice lze očekávat pokračování trendu zhruba tisíce nových případů denně, to však souvisí s návratem k normálnímu životu – s otevřením škol a opětným příchodem dospělých na pracoviště.
V „DGP” čteme také o vlivu epidemie na způsob, jakým vnímáme roli státu. Polský stát může být fungujícím mechanismem, který organizuje hospodářský a společenský život – řekl v dubnu premiér Mateusz Morawiecki. Skutečně, během pandemie stát plnil nejen regulační funkci, ale přímo na sebe vzal břemeno udržení hospodářského života během lockdownu – prostřednictvím národní hospodářské banky (BGK) a Polského rozvojového fondu vydá na boj s následky krize celkem asi 200 miliard zlotých. Je to v rámci polské ekonomiky bezprecedentní zásah – čteme v deníku, kde se s odvoláním na citované odborníky konstatuje – letošní rok není časem, kdy by se mělo šetřit.
Na východní frontě neklid
Poláci a polský tisk sledují také situaci za východními hranicemi, odkud běloruský prezident Alexandr Lukašenko opakovaně napadá varšavskou vládu. Minulý čtvrtek Lukašenko mluvil o „nutnosti” uzavření hranic s Polskem a Litvou. – Musíme stáhnout vojáky z ulic, vyhlásit pro polovinu armády bojovou pohotovost a uzavřít na západě státní hranice. Především s Litvou a s Polskem – sdělil politik na shromáždění Fóra žen v Minsku. Běloruský prezident totiž nadále tvrdí, že Polsko, pobaltské státy – a obecně všechny západní země – se pokoušejí ovlivnit situaci v Bělorusku a ohrozit jeho vůdčí pozici. Útoky na státy NATO a EU mají stmelovat Bělorusy a vytvářet dojem vnější hrozby. Jak v „DGP” píše Michal Potocki, hraniční přechody zatím fungují normálně. Polsko sehrává v oficiální rétorice stále častěji roli státu, který zasahuje do vnitřních záležitostí Běloruska a ohrožuje bezpečnost země. Je to jistá změna ve srovnání s obdobím volební kampaně, kdy propaganda exponovala spíše ruské vlivy a snažila se tak přesvědčit Západ, že případná podpora opozice znamená v podstatě naplnění moskevského scénáře – píše Potocki.
K situaci v Bělorusku se v rozhovoru pro konzervativní týdeník „Do Rzeczy” vyjádřila také představitelka antilukašenkovské opozice Svjatlana Cichanouská. „Občané v mé zemi mohou být biti, stíháni, vězněni. Režim si s nimi může dělat, co se mu zachce. Avšak nezlomí je, protože Bělorusové už nikdy nebudou takoví jako dříve” – říká Cichanouská a poznamenává, že Bělorusko nechce existovat „mezi” Západem a Ruskem, ale chce být „s Evropou i s Ruskem”. „Chápu všechny ty politické podtexty, ale v naší době by mezinárodní vztahy neměly vypadat tak, že nás rozdírají na kusy a chtějí po nás, ať se postavíme na jednu ze stran nebo ať jsme prostředníky mezi znepřátelenými bloky. Chceme jenom mír – prohlásila disidentka.
Pravidelný přehled polského tisku o tom nejdůležitějším, co se děje v zemi nad Vislou, vám přinášíme ve spolupráci s Institutem polsko-maďarské spolupráce Wacława Felczaka.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!