Události posledních dní asi nejlépe vystihne slovo neklid. Epidemie koronaviru nejen zmrazila polskou ekonomiku, ale také se jí podařilo zmařit prezidentské volby v plánovaném květnovém termínu.
Desátého května, tedy minulou neděli, měly v Polsku proběhnout prezidentské volby. Z bezpečnostních důvodů se však neuskutečnily. Vládnoucí uskupení chtělo v daném termínu zorganizovat výlučně korespondenční hlasování, s takovým řešením však nesouhlasila opozice a některé radnice, jimž se podařilo uspořádání voleb zablokovat. Vládní koalice nakonec v polovině minulého týdne našla jiné řešení – po 10. květnu, až budou volby prohlášeny za neplatné (neotevřely se volební místnosti, nebyly rozeslány soubory hlasovacích lístků), má být určen nový volební termín.
Komu to pomůže?
Znamená to, že před koncem funkčního období Andrzeje Dudy by měl být zvolen jeho nástupce, tak, jak to předpokládá právo. „O tom, že se volby neuskuteční, rozhodla realita, tedy největší pandemie posledních sta let. Proto se volby v tradiční formě nemohly uskutečnit. V tomto ohledu zavládl konsenzus jak v rámci veřejného mínění, tak v téměř celé politické sféře. Avšak na organizaci korespondenčních voleb bylo málo času. Což v celosvětovém kontextu není nijak výjimečná situace. Sedmdesát procent voleb, jež měly proběhnout v minulých měsících, bylo přeloženo“ – vysvětluje na stránkách politicko-ekonomického listu „Dziennik Gazeta Prawna“ (DGP) předseda jedné z menších stran vládní koalice, Jaroslaw Gowin.
Spor o volby však vyvolal nemalý rozruch. „Bouřlivý osud nesnadného kompromisu“ – píše o dohodě ohledně prezidentských voleb „DGP“. Novináři zaznamenávají, že jednání o formě a termínu voleb vedla takřka k rozpadu vládní koalice. Už se nejedná o spor v rámci poslaneckého klubu Právo a spravedlnost (krom PiS ještě Gowinova strana Porozumienie a další ministrana, Solidarna Polska pod vedením Zbigniewa Ziobro – pozn. red.), jakých bylo v minulosti spousta, ale o hru, během níž je v sázce pokračování projektu ‚dobré změny’ (heslo PiS – pozn. red.) a trvání toho, co je základem tohoto projektu. Co totiž působí PiS nejvíce starostí? To, že čím později se volby uskuteční, tím menší šanci na vítězství má prezident Duda (prezident Andrzej Duda se uchází o znovuzvolení – pozn. red.). Toto uvažování je prvkem dnešního soupeření – uvažuje na stránkách centropravicového deníku „Rzeczpospolita“ publicista Michal Kolanko.
Jak se k prodloužené kampani staví kandidáti na prezidentský post? V nejbližších dnech se ukáže, zda se krom deseti už registrovaných politiků zúčastní přesunutých voleb také další kandidáti. S touto volební kampaní je to podobné jako s přípravami ke startu v olympijských hrách. Všechny štáby načasovaly vrcholnou formu svých kandidátů na květen, avšak koronavirus je přinutil ke dvouměsíční dohře. Pro koho to znamená dar z nebe, a pro koho silné riziko? – táží se na stránkách konzervativního týdeníku „Sieci“ redaktoři Marek Pyza a Marcin Wiklo. Vysvětlují, že dodatečný čas kampaně může mimo jiné pomoci kandidátce největší opoziční strany Malgorzatě Kidawě-Blonské. Na začátku kampaně byla tato politička Občanské koalice hlavní soupeřkou Andrzeje Dudy, nyní se v průzkumech ocitla takřka na konci žebříčků. Nové šance na prosazování vlastní kandidatury využije také šéf lidovců Wladyslaw Kosiniak-Kamysz, který se snaží ukázat rozdíl mezi sebou a úřadujícím prezidentem. Několik týdnů k dobru znamená příležitost také pro Krzysztofa Bosaka (kandidát krajně pravicové Konfederace – pozn. red.), který celkem slušně využívá možností, kdy může prezentovat své názory, a je schopný se veřejně utkat s každým oponentem. Je to stále ještě politik budoucnosti, který ví, že vytváření image vůdčího politika je dlouhodobým procesem – rozebírají předvolební situaci autoři článku.
Polsko v boji s epidemií
Ačkoliv předvolební zmatky nakrátko zastínily boj proti epidemii koronaviru, nezměnilo to nic na skutečnosti, že právě ona je pro polské sdělovací prostředky i pro většinu Poláků nadále hlavním tématem. O „prázdninách s chaosem“ píše „Rzeczpospolita“ a rozebírá, jak se na léto připravují rodiče a vychovatelé a také organizátoři zájezdů. Cestovní kanceláře a organizátoři letních dětských táborů nevědí, co je v létě čeká. Ani zákazníci si nejsou jisti, zda se někam vypraví a kam to bude – čteme. V tisku se píše, že problémem jsou chybějící směrnice o sanitárním režimu, jimiž by se letní akce pro děti měly řídit. Přičemž problém je rozsáhlý – loni se táborů (pouze na území Polska) zúčastnilo 1,3 milionu dětí. Zatím není jasné, zda se letos jakékoliv tábory uskuteční.
V „Rzeczpospolité“ také najdeme informace o „vzácné krvi vyléčených Poláků“. „Léčba plazmou uzdravených osob je metodou známou už léta. Používá se především v léčbě infekčních onemocnění, na něž nemáme lék“ – připomíná se v článku. Ministerstvo zdravotnictví vysvětluje, že plazma může zvýšit šanci nemocných na překonání infekce a urychlit u nich vytváření vlastních protilátek. Avšak poptávka povzbuzuje nabídku, proto krev osob vyléčených z koronaviru začíná být cenným zbožím například ve Spojených státech, ale také v Evropě. Jeden ze senátorů PiS se proto obrátil k premiérovi se žádostí o zařazení plazmy na seznam položek, jejichž vývoz je zakázán.
„DGP“ píše o tom, jak se nákaza šíří v polských dolech, z nichž některé byly nuceny pozastavit těžbu. Od začátku května mají totiž infekce mezi horníky rozhodný podíl na celostátním počtu onemocnění. Ministerstvo zdravotnictví a hlavní epidemiolog proto přistoupili k mimořádným opatřením. „Podle odborníků lze těžko určit, jak se virus do šachet dostal. Je možné, že některý z horníků se nakazil a zavlekl virus na pracoviště. Zarážející však je koncentrovaný výskyt infekce v několika dolech najednou – čteme.
Šance pro ekonomiku, strategická voda
V týdeníku „Sieci“ jeden z autorů rozebírá, proč může být epidemie šancí pro hospodářství států střední Evropy. Pocit úspěchu v boji s pandemií znamená z jedné strany možnost oprostit se od koloniální mentality a slepého následování západních vzorů. Pokud tuto bitvu vyhrajeme, může lepší dynamika středoevropských ekonomik, včetně té polské, po epidemii podstatně změnit rozložení sil starého kontinentu – čteme. Autor poukazuje na to, že středoevropské země reagovaly na epidemii rychle a účinně, omezily počet smrtelných případů. Nyní by si tyto státy měly brzy poradit také s hospodářskou krizí.
V konzervativním týdeníku „Do Rzeczy“ píše Lukasz Zboralski, že májové deště nevyřeší problém „vysoušení“ Polska. To, že jsme chvíli nemuseli zalévat zahrádky, neznamená, že se za chvíli nebudou v obcích opakovat zákazy a prosby. Vždyť vody máme málo. A bez patřičných kroků jí nepřibude – vysvětluje Zboralski. O jaké kroky se jedná? Autor uvádí jako příklad státní lesy, které už před několika lety zjišťovaly, kde mají problémy se zadržováním vody, věděly o nich a reagovaly. V rámci investic se staví a modernizují objekty, které zadržují vodu nebo zpomalují její odtok – píše. K vodě už musíme přistupovat jako ke strategickým zásobám, podobně jako k energetice. Stejně seriózně, jako budeme po pandemii nakládat například s rouškami a s léky, které se v Evropě – jak vyšlo najevo – dávno nevyráběly – dodává Zboralski.
Pravidelný přehled polského tisku o tom nejdůležitějším, co se děje v zemi nad Vislou, vám přinášíme ve spolupráci s Institutem polsko-maďarské spolupráce Wacława Felczaka.
Foto: Kancelaria Sejmu, Łukasz Błasikiewicz
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!