Zfalšované výsledky prezidentských voleb v Bělorusku, přípravy ke stému výročí Varšavské bitvy, během níž Poláci odolali bolševikům, či kauza zadrženého aktivisty LGBT, který poškodil vozidlo polského Hnutí pro život a fyzicky napadl řidiče – to jsou hlavní témata, jimiž žije polský tisk.
Patnáctého srpna si připomeneme 100. výročí Varšavské bitvy (nazývané také zázrakem na Visle), během níž Poláci zvítězili nad bolševiky a zastavili jejich postup dále do Evropy. Historici ji řadí mezi jednu z nejdůležitějších bitev světových dějin, neboť zásadně ovlivnila další osudy našeho kontinentu.
Polsko kontra říše zla
V rozhovoru pro deník „Rzeczpospolita“ sděluje vicepremiér a ministr kultury Piotr Glinski, že vláda má v úmyslu vytvořit síť moderních muzeí, jež zpřístupní vědění dalším generacím. „Paměť a minulost jsou pro nás důležité. Národní společenství, identitu a potenciál musíme formovat také na základě dějinné paměti. Dnes je v módě ahistorické myšlení, jenomže život bez dějin nás oslabuje a činí nás bezbrannými“ – vysvětluje Glinski.
V konzervativním týdeníku „Do Rzeczy“ popisuje významný historik prof. Andrzej Nowak kontext Varšavské bitvy a nastiňuje soudobou geopolitickou situaci. Jak říká, Západ tehdy bolševickou hrozbu nevnímal, zatímco pro Poláky byla jednoznačná. „Levici nadchl komunistický ‘sociální experiment’. Liberálové tvrdili, že východní Evropa je ze své podstaty barbarská, nevěřili však, že by barbaři byli natolik krutí, jak je popisovali Poláci. Krom toho šlo ještě o něco závažnějšího, a to je nesmírně důležité a aktuální také dnes. Daná volba, sympatie, byly podmíněny geopolitickou mentální mapou, jíž se západní elity řídily. Pro Polsko na té mapě nebylo místo. Západ přivykl stavu, kdy východní Evropu ovládá výlučně Rusko a Německo“ – vysvětluje.
Ideologie LGBT a další provokace
Polské sdělovací prostředky věnují hodně prostoru rovněž posledním provokacím aktivistů LGBT, kteří zprofanovali mimo jiné sochu Krista u chrámu sv. Kříže ve Varšavě. Jiný aktivista dělal obscénní gesta na parapetu okna, pod nímž procházel pochod na počest 76. výročí Varšavského povstání (1944).
Naposledy se politické emoce projevily po zadržení Michala Sz., který se považuje za ženu jménem Margot. Muž s několika dalšími osobami napadl vozidlo jedné z organizací pro-life a zaútočil také na řidiče vozu. Jeho zadržení podnítilo potyčky s policií a hysterické reakce polské opozice, která začala situaci v zemi přirovnávat k Bělorusku. Liberálně levicový deník „Gazeta Wyborcza“ na titulní straně útočí na vládní Právo a spravedlnost a je pobouřena, že Michal Sz. má být umístěn ve vazbě pro muže. „To je trauma. Bojím se pomyslet, k čemu dojde v cele“ – cituje list jistou psycholožku. Michal Sz. je přitom muž, vypadá jako muž, obléká se jako muž, mluví sprostě jako muž, nepodstupuje žádné právní kroky, hormonální terapii ani operativní změnu pohlaví a žije ve svazku se ženou.
Případ má zajímavou dohru na levici. Piotr Jedliński, rozhlasový novinář, letos v zimě patřil ke skupině novinářů třetího programu Polského rozhlasu, která odešla na protest proti cenzuře ze strany vládnoucího Práva a spravedlnosti (PiS). Byla z toho velká aféra, psala o tom i česká média. Pak ti novináři s velkou slávou založili soukromou stanici Radio Nowy Swiat a Jedlinski se stal ředitelem. Po vlně masivní šikany na sociálních sítích donucen rezignovat. Důvod? Margot… O slavném zatčeném aktivistovi/stce si dovolil hovořit v mužském rodě, tedy jako o Michałovi…
Redaktor Piotr Semka v týdeníku „Do Rzeczy“ publikoval článek Duhová doktrína znecitlivění, v němž konstatuje, že mobilizace levice a liberálního establishmentu na obranu čtyřčlenné skupiny, jež zneuctila pomník, byla nesrovnatelně účinnější než reakce katolického veřejného mínění. Celá událost je přímo vzorovým modelem jednání levice na Západě. Nejdříve dochází k jasnému a vůči ‚protivníkovi’ urážlivému aktu symbolické agrese. Druhou fází je mediální ‚přenesení’ pachatelů přes moment prvního pobouření – tehdy se událost bagatelizuje a interpretuje jako žert. Pokud úřady zareagují, je podněcován vzdor a požaduje se propuštění agresorek. Až nakonec aktivistky vystoupí s prohlášením, že ničeho nelitují a že příště budou jednat stejně – poznamenává Semka.
Není bez zajímavosti, že podle „Rzeczpospolité“ vláda během sporu o LGBT pracuje na antidiskriminační strategii. „Přednostní jsou pro nás práva žen: ochrana před násilím, vyrovnání pracovních šancí z hlediska platů a kariérního postupu, usnadňování situace matek na pracovišti podle principu work-life balance. Důležité je také zlepšení dosažitelnosti statků a služeb pro postižené“ – řekla deníku Anna Schmidt-Rodziewicz, náměstkyně ministra sociálních věcí, práce a rodiny.
Prvního září zpátky do lavic
Polský tisk věnuje hodně prostoru také blížícímu se začátku školního roku. Proč? Premiér Mateusz Morawiecki nedávno oznámil, že děti se mají v září vrátit k tradičnímu školnímu vyučování a studenti od října na univerzity. Rodiče však přemýšlejí, zda jejich děti nebudou ohroženy. „Nepředepisujeme školám nějaké mimořádné povinnosti. Dodržování hygieny, dezinfekce a větrání tříd, změna organizace výuky – všechny tyto kroky může provést každá škola, jen je potřeba aplikovat je na dané podmínky“ – říká listu „Dziennik Gazeta Prawna“ ministr školství Dariusz Piontkowski. Dodává, že připravené předpisy umožní rychlé rozhodnutí o případném přechodu na dálkovou výuku v dané obci, okrese, vojvodství či dokonce v celé zemi. „Chceme využít dosavadní zkušenosti a maximálně chránit zdraví žáků, rodičů i učitelů, na to se nyní soustředíme“ – vysvětluje.
Publicista Lukasz Zboralski však v týdeníku „Do Rzeczy“ tvrdí, že vláda sice naplánovala různé scénáře, všechny však padnou, pokud bude zapotřebí třeba jen na chvíli přejít na dálkovou výuku, poněvadž vylepšením přípravy na tento druh vyučování se nikdo nezabýval. Jak píše Zboralski, lockdown ukázal, že domácí výuka působí nesmírné problémy. Učitelé na ni nebyli připraveni, neuměli zacházet s nástroji (museli se to sami narychlo učit) ani je od státu nedostali k dispozici.
Konec imposibilismu
I když se polské ekonomiky dotkl lockdown i nejistota ohledně případné druhé vlny pandemie, nezaměstnanost v zemi se udržuje na úrovní 6,1 procenta. Poslední měsíce ukazují, že se Polsku daří zamezovat náhlému růstu nezaměstnanosti. Dnes je bez práce 1,03 milionu Poláků. Hromadnému propouštění z velké části zabránil tzv. protikrizový štít. Dnes, když se polská ekonomika začíná dostávat z recese vyvolané pandemií, bojují podniky o zahraniční pracovníky a hledají možnosti, jak je opět získat – píše časopis „Foreign Policy“.
Ředitel PKN Orlen Daniel Obajtek v týdeníku „Sieci“ s odvoláním na dobré ekonomické ukazatele prohlašuje, že Polsko díky současné vládě překonalo imposibilismus a vstoupilo do období velkých investic. „Světová hospodářská situace není stabilní. Musíme provést energetickou transformaci, což vyžaduje obrovský vklad inovací, schopnosti efektivně využít unijní prostředky“ – vysvětluje Obajtek.
Pravidelný přehled polského tisku o tom nejdůležitějším, co se děje v zemi nad Vislou, vám přinášíme ve spolupráci s Institutem polsko-maďarské spolupráce Wacława Felczaka.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!