Polský tisk v minulých dnech připomněl Gdaňskou dohodu, v níž před 40 lety komunistická moc přistoupila na požadavky stávkujících a jež otevřela cestu ke vzniku Solidarity v září 1980. „Jako první nezávislý odborový svaz v poválečné historii hluboce cítíme náš společný osud. Můžeme vás ujistit, že na rozdíl od lží, které se šíří ve vašich zemích, jsme skutečnou organizací deseti miliónů pracujících založenou v důsledku stávek pracovníků” – tak začínalo Poselství pracujícím ve východní Evropě, které Solidarita – k jejímuž potlačení byl Gustáv Husák připraven vyslat na pokyn Moskvy československé tankové divize – vydala rok po svém založení.
Poláci nadále se zaujetím sledují situaci za svými východními hranicemi, kde neustávají protesty proti prezidentovi Alexandru Lukašenkovi. 30. srpna proběhl v Minsku Pochod za mír a nezávislost, jehož se zúčastnilo přinejmenším 100 tisíc osob. Byla to už třetí neděle ve znamení masových demonstrací, během nichž se občané domáhají odstoupení Lukašenky a vyhlášení nových, poctivých prezidentských voleb – připomíná varšavské Centrum východních studií (OSW). Nedělní protest proběhl v den Lukašenkových 66. narozenin a když se mnohatisícový dav přiblížil k prezidentovu sídlu, k Paláci nezávislosti, vůdce se opět veřejně objevil (pro ruská média) s kalašnikovem v ruce – připomíná list „Dziennik Gazeta Prawna (DGP)”.
Běloruský prezident také pokračuje v agresivní rétorice vůči demokratickým zemím, včetně Polska a pobaltských států. 28. srpna poukázal na koncentraci vojenských sil v Polsku a v Litvě, především pak na to, že „dochází k přesunu” amerického vojenského letectva od Berlína, s čímž podle Lukašenky může souviset také přesun jaderných zbraní. Vyhrožoval také, že vůči Vilniusu a Varšavě zavede sankce, v jejichž rámci zablokuje nákladní dopravu přes běloruské území a běloruský export přesměruje z Klaipedy do jiných pobaltských přístavů (neupřesnil, která alternativní místa má na mysli) – uvádí OSW. Minulý týden byl kvůli tomu na varšavské ministerstvo zahraničí pozván běloruský velvyslanec, zatímco běloruské ministerstvo si předvolalo chargé d´affaires polského velvyslanectví. Polská strana kritizuje Lukašenkovu protievropskou rétoriku a útoky na varšavskou administrativu, úřady v Minsku zase tvrdí, že Polsko je jedním ze států, jež se pokoušejí ovlivňovat situaci v Bělorusku.
Nový školní rok v sanitárním režimu
Prvního září začal nový školní rok, což tentokrát proběhlo ve znamení zesílených hygienických opatření. Poprvé od poloviny března, po několika měsících dálkové výuky a po prázdninách se děti vrátily do lavic, avšak v případě, že by se ve škole vyskytla infekce, vyučování má být přerušeno. O tradiční, míšené či dálkové výuce rozhoduje teoreticky ředitel školy. Předtím však musí získat souhlas okresního hygienika – uvádí deník „Rzeczpospolita”. Podle průzkumu na objednávku Nationale-Nederlanden se až 1/3 Poláků domnívá, že školy nejsou na příchod žáků dostatečně připraveny. Někteří rodiče zatím děti do školy na vlastní zodpovědnost nepouštějí. Až polovina z nich se totiž obává, že se dítě ve škole nakazí koronavirem či chřipkou. Jak popisuje „Rzeczpospolita”, podobné problémy se zahájením školního roku mají také jiné evropské státy, jež se stejně jako Polsko snaží o návrat k tradičnímu vyučování. Slovenské úřady vypracovaly pro jednotlivé stupně výuky podrobná pravidla, provoz jednotlivých škol bude záviset na počtu infekcí. V Německu neexistují celoplošná pravidla, v různých spolkových zemích začíná školní rok v různých termínech, avšak základem sanitárního režimu jsou roušky a rozdělení žáků do skupin. Polský ministr školství Dariusz Piontkowski však zdůrazňuje, že zdejší školy jsou na přijetí žáků připraveny dobře. „Jestliže můžeme v jiných oblastech společnosti fungovat celkem normálně, není důvod, proč zavírat školy, ty přece samy o sobě nakažlivé nejsou” – argumentuje Piontkowski v rozhovoru pro „Rzeczpospolitou”.
Polská ekonomika v době krize
Na začátku týdne publikoval Hlavní statistický úřad (GUS) údaje o HDP za II. čtvrtletí. Statistika zohledňuje důsledky epidemie Covid-19 a zavedení vládních opatření na zmírnění jejího dopadu. „Zdá se, že epidemie naši ekonomiku nepostihla tolik jako jiné země EU. To, že hospodářství nějakým způsobem utrpělo, je zřejmé” – hodnotí situaci ředitel GUS Dominik Rozkrut. Podle publikovaných údajů se meziroční HDP po vyloučení sezónních vlivů ve II. čtvrtletí 2020 reálně snížilo o 8,2 procenta, ve srovnání s 4,6 procentním růstem v témže čtvrtletí roku 2019 (v běžných cenách předchozího roku). Ve srovnání s předchozím čtvrtletím se HDP ve II. čtvrtletí po vyloučení sezónních vlivů (v běžných cenách z roku 2010) reálně snížilo o 8,9 procent a bylo o 7,9 procent nižší než loni. Ekonomové PKB Bank Polski v rozboru těchto dat konstatují, že Polsko už má to nejhorší za sebou. Podle analytiků Bank Pekao byl pro pokles dynamiky HDP klíčový silný propad v oblasti ubytovacích služeb a v gastronomii.
Jak uvádí „DGP”, podrobnosti rozpočtových plánů na rok 2021 prozrazují, že ministerstvo financí a vláda silně věří v udržení dobré kondice pracovního trhu. Ministr financí koncem srpna sdělil, že projekt rozpočtu na příští rok počítá s příjmy ve výši 403,7 mld zlotých, s výdaji 486 mld zlotých a se schodkem 82,3 mld. Takové předpoklady znajenají, že schodek by byl příští rok o 27 mld zlotých nižší než letos. Jak uvádí „DGP”, optimismus je patrný také v makroekonomických předpokladech, podle nichž má příští rok míra nezaměstnanosti klesnout z 8 procent na 7,5 procenta, zatímco růst mezd ve firmách má zrychlit z letošních 3 procent na 3,5 procenta. Právě skutečností, že nedošlo k masové nezaměstnanosti a že výdělky nadále rostou, lze vysvětlit daňové výnosy na úrovni 68,1 mld zlotých. Nejenže je to více, než předpokládá novela letošního rozpočtu, ale částka převyšuje předpoklad pro letošní rok, s nímž vláda pracovala ještě před propuknutím pandemie. Znamená to, že ztráty na dani z příjmů způsobené epidemií se v roce 2020 ještě naženou. Jinak tomu má být s DPH. To má v roce 2021 vynést 181 mld zlotých. Což je sice více, než počítá současný plán na letošní rok (170 mld zlotých), ale mnohem méně, než vláda očekávala před krizí – popisuje situaci Marek Chadzynski v „DGP”.
Fotografie – zdroj: ministerstvo zahraničí Polské republiky
Pravidelný přehled polského tisku o tom nejdůležitějším, co se děje v zemi nad Vislou, vám přinášíme ve spolupráci s Institutem polsko-maďarské spolupráce Wacława Felczaka.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!