V Polsku pokračuje volební maraton, jehož průběh překvapuje i ty nejzkušenější komentátory. Odkladem voleb kvůli epidemii a také změnou kandidáta jedné z nejsilnějších stran v průběhu kampaně se tisk zabývá v podobné míře, jako je tomu v případě boje proti koronaviru, který v některých oblastech země pořád ještě působí problémy.
Polsko zvládá epidemii velmi dobře, ačkoliv ministerstvo zdravotnictví nadále, takřka denně, podává informace o smrtelných případech. Šíření viru omezila rychle přijatá vládní opatření, jež dočasně zmrazila ekonomiku. Teď vláda bojuje o zachování pracovních míst. Sejm nyní pracuje na už čtvrtém protikrizovém balíčku, který počítá s dalšími dotacemi a jinými kroky na podporu podnikatelů – připomíná centropravicový deník „Rzeczpospolita“. Změny obsažené ve vládním návrhu se budou týkat jak samozaměstnaných osob, tak zaměstnavatelů. Další fáze „protikrizového štítu“ však nepřináší pouze podporu podnikání, ale také změny v právu – některých soudních jednání se strany sporu budou moci účastnit online, vysoké tresty budou vyměřovány internetovým trollů, kteří budou rušit například při dálkovém školním vyučování. Přitom údaje například z varšavských základních škol prozrazují, že výuka bude většinou nadále probíhat prostřednictvím internetu, rodiče se totiž bojí posílat děti do školy, i když už je to v případě nižších ročníků možné.
V rozhovoru s konzervativním týdeníkem „Sieci“ ministr Lukasz Szumowski čtenáře uklidňuje, že Polsko je na případnou druhou vlnu epidemie dobře připraveno. „Druhý lockdown už zorganizovat nelze. Krom toho doufáme, že i kdyby ke druhé fázi epidemie došlo, nebude zvlášť dramatická. Vždyť se nám podařilo vytvořit síť specializovaných nemocnic, máme potřebnou infrastrukturu, více než 120 laboratoří provádí testy. Jsou to nástroje k ovládnutí té epidemické nestvůry – zdůraznil Szumowski.
Kolik Polsko za epidemii zaplatí
Noviny také rozebírají unijní plány na obnovu zemí Evropské unie po pandemii. Komentátor „Rzeczpospolité“ píše: Představitelé Francie a Německa předložili 18. května návrh mechanismu v hodnotě 500 mld euro, podle nějž by se Evropská komise ucházela na finančních trzích o úvěry a prostředky z nich by ve formě grantů předávala členským státům, jež epidemie postihla nejcitelněji. Pro Polsko, které má v unijním srovnání celkem dobré hospodářské výsledky, by to znamenalo zátěž ve výši 2,3-4,6 mld dolarů. Jak píše na stránkách konzervativního týdeníku „Do Rzeczy“ Tomasz Cukiernik, nadále není jasné, kolik přesně by takový unijní plán měl vynést, přičemž způsob financování musí schválit všech 27 členských států. Jedno je jisté: nový Marshallův plán – ostatně podobně jako celý systém unijních dotací – znamená vodu na mlýn politiků a úředníků. Nejenže je zaměstná a podpoří argument, že jsou k něčemu potřební, ale otevře také, v obrovském měřítku, nové možnosti korupční praxe. Současně to znamená stále větší odklon od trhu, ve prospěch dávno zkrachovalého ústředního plánování. Stát má v ekonomice sehrávat stále důležitější roli – píše Cukiernik.
Kampaň v době pandemie
Poláci současně sledují politické spory prezidentských kandidátů. Vzhledem k tomu, že volby se neuskutečnily tak, jak bylo původně ohlášeno, tedy 10. května, kampaň se protahuje a nový termín připadne pravděpodobně na přelom června a července. Největší opoziční blok – Občanská koalice – mezitím změnil kandidáta a novým uchazečem o prezidentský post, který má mobilizovat voliče, se stal varšavský primátor Rafal Trzaskowski. Stoupenci Rafala Trzaskowského chtějí v jeho osobě vidět prvotřídního politika. Ti, v nichž budí obavy, jak se nechává unést hesly morální revoluce, se obávají jeho chameleonských ideových sklonů – popisuje změnu kandidáta Občanské koalice na stránkách „Do Rzeczy“ publicista Piotr Semka. Existuje spousta důvodů, proč se zamýšlet nad Trzaskowského názory a nad jeho tolerancí vůči názorům ostatních. Stačí připomenout, že jedním z prvních jeho kroků na postu primátora byl podpis takzvané Charty LGBT. V tomto dokumentu Trzaskowski nejen slíbil, že podpoří popularizaci hnutí LGBT, ale formuloval také záměr zavést do škol „moderní“ sexuální osvětu. Obsah této „moderní“ osvěty však byl natolik kontroverzní a zneklidňující, že realizace požadavků Charty po protestech rodičů v podstatě ustala. – Nejprve musíme znovu získat prezidentský úřad, coby pojistku právního státu. V dalších letech musíme dostat také vládu a změnit všechna rozhodnutí, která vedla k porušování demokracie a ústavy. Porážka Dudy bude začátkem konce tohoto režimu – říká Trzaskowski v „Rzeczpospolité“ o soupeření s úřadujícím prezidentem a opětným kandidátem Andrzejem Dudou.
V témž deníku publicista Michal Kolanko sděluje, že štáb prezidenta Dudy připravuje další mobilizaci, vynucenou prodloužením kampaně. Pro voliče to znamená další řadu setkání s prezidentem, mítinky a návštěvy v různých částech země – to vše nepochybně s dodržením sanitárních opatření. Prezident má na jedné straně prezentovat úspěchy uplynulých pěti let, na druhé straně má voliče přesvědčovat, že vítězství opozice v těchto volbách by znamenalo chaos a konflikt mezi prezidentským palácem a vládou.
Polská karta v rukou Ameriky
Jednou z výzev, jimž bude prezident muset čelit, může být debata o obranném potenciálu NATO, tudíž také Polska. „Pokud Německo hodlá snížit jaderný potenciál a oslabit alianci, mohlo by snad Polsko, které poctivě plní své závazky, chápe rizika a leží na východním křídle NATO, přijmout tento potenciál u sebe“ – napsala v půlce května na Twitteru americká velvyslankyně ve Varšavě, Georgette Mosbacher. Diplomatka tak komentovala dopis amerického velvyslance v Německu, který Berlín upozornil, že NATO potřebuje nástroj jaderného odstrašování. Proč se Mosbacher zmínila o Polsku? Týdeník „Sieci“ píše, že signál americké velvyslankyně může být výzvou, aby se Polsko začalo trochu energičtěji ucházet o přijetí do programu Nuclear Sharing. Pro Rusko to znamená závody ve zbrojení, které jsou v jaderné oblasti nesmírně nákladné, a tomu by se Moskva ráda vyhnula, tím spíš, že má před sebou perspektivu těžké hospodářské krize. Z hlediska Berlína to znamená změnu rozložení sil ve střední Evropě, protože případné rozhodnutí Washingtonu neznamená pouze jaderné zbraně v Polsku, ale také přesun obrovské a drahé vojenské infrastruktury na východ. Taková perspektiva prozatím není reálná – zdůrazňuje autor článku.
Pravidelný přehled polského tisku o tom nejdůležitějším, co se děje v zemi nad Vislou, vám přinášíme ve spolupráci s Institutem polsko-maďarské spolupráce Wacława Felczaka.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!