Co se děje v Polsku? Povstání, koronavirus, ekonomika…

Začátek srpna si Poláci spojují především s výročím Varšavského povstání, největší odbojové akce v Němci okupované Evropě, akce, jejímž cílem bylo nejen osvobození Varšavy, ale svoboda celého Polska. 1. srpna 1944 se do bojů proti Němcům zapojilo asi 40-50 tisíc povstalců, podporovaných civilním obyvatelstvem. Povstání mělo původně trvat několik dnů, skončilo však až po více než dvou měsících, 2. října. V bojích zahynulo asi 200 tisíc osob, povstalců a občanů hlavního města, jejich památku si Poláci připomínají každý rok 1. srpna a poté po dobu 63 dnů, kdy povstání trvalo.

Letos byly výroční oslavy kvůli pandemii koronaviru omezené, to však nezabránilo aktivistům LGBT v provokacích. Jak píše centropravicový deník „Rzeczpospolita“, během tradičního pochodu na počest povstalců došlo k potyčkám mezi zastánci hnutí LGBT a národovci. Policie musela zasáhnout rovněž kvůli obscénnímu chování jednoho z provokatérů.

Napjatá atmosféra v hlavním městě

K podobným situacím ve Varšavě v posledních dnech nedošlo poprvé. Koncem července stoupenci hnutí LGBT zprofanovali sochu Krista v centru města a zneuctili také další varšavské pomníky – připevnili k nim duhové vlajky a v některých místech také lístky s vulgárními hesly. Napjatá atmosféra souvisí mj. s debatou o případném vypovězení Istanbulské úmluvy. Část neziskových organizací a politiků vládnoucí Sjednocené Pravice (z volebních seznamů strany Právo a spravedlnost byli zvoleni také politici menších stran Porozumění a Solidární Polsko, které jsou od roku 2015 zastoupeny ve vládě) je toho názoru, že do úmluvy byly zahrnuty pasáže namířené proti rodině, kultuře, tradičním rolím muže a ženy, jež přitom k ochraně obětí násilí nijak nepřispívají.  „Nezpochybňujeme cíle dokumentu, ale řešení, k nimž nabádá. Praví se tam, že zdroj násilí leží v kultuře a že státy mají vykořenit tradiční sociálně kulturní role“ – argumentuje v rozhovoru pro „Rzeczpospolitou“  Tymoteusz Zych, místopředseda konzervativní nadace Ordo Iuris. Podobný názor vyjádřil také náměstek ministra spravedlnosti Marcin Romanowski (Solidární Polsko), který v konzervativním týdeníku „Sieci“ poukázal na to, že polské právo v mnoha oblastech obsahu vyšší standardy, než o jakých se zmiňuje úmluva. „Maďarský parlament se v odhlasované rezoluci vyslovil proti ratifikaci, bulharský ústavní soud ji označil za protiústavní, schválení odmítlo také Slovensko. Státy, jež se podílely na formulování textu úmluvy a nejsou členy Rady Evropy, a sice USA, Kanada, Japonsko, Mexiko či Vatikán, ji ani nepodepsaly. Část členských zemí tedy dokument ještě neratifikovala, přičemž některé už oznámily, že to nemají v úmyslu. Vyplývá z toho, že nejsme sami a že Občanská platforma (vedoucí strana předchozí vládní koalice – pozn. red.) se dopustila velkého omylu, když tento ideologicky nebezpečný dokument do našeho právního systému zavedla“ – zdůrazňuje Romanowski. Z podnětu premiéra Mateusze Morawieckého zkoumá nyní úmluvu polský ústavní soud.

Epidemie nepolevuje

Polská vláda se potýká nejen s ekonomickými následky první vlny epidemie, ale také s počtem infekcí, jenž neklesá. „Bylo by předčasné mluvit o druhé vlně, protože počet onemocnění není natolik vysoký, aby se nám epidemie vymkla z rukou. To, co nás na podzim nepochybně čeká, je nárůst počtu chřipkových onemocnění a očekávání, že tito pacienti budou testováni na přítomnost koronaviru“ – komentuje současnou situaci náměstek ministra zdravotnictví Janusz Cieszyński v týdeníku „Sieci“. Podle Cieszyńského je polské zdravotnictví na případný nárůst počtu nakažených dobře připraveno.

Podle „Rzeczpospolité“ sleduje polské ministerstvo zahraničí seznam zemí s nejvyšší nemocností, do nichž Poláci cestují, zatímco ministerstvo školství chystá plány na nový školní rok. Podle ministerstva zdravotnictví však v Polsku nyní není potřebný další lockdown. Jak zvládá krizi polské hospodářství? Ministryně rozvoje a vicepremiérka Jadwiga Emilewicz tvrdí, že firmy díky pomoci státu přestály zmrazení ekonomiky a nyní se stavějí na nohy. „Polské podniky už obdržely více než 123 mld zlotých (cca 732 mld korun – pozn. red.) formou dotací na mzdy zaměstnanců, náhrad za pozastavení činnosti, odpuštění sociálních odvodů či překlenovacích úvěrů“ – vysvětluje Emilewicz. „Snadná dosažitelnost těchto prostředků přinesla kýžený výsledek,  krevní oběh ekonomiky se díky nim nezastavil. Pokud dnes uvažujeme o dalších podporách, máme v úmyslu připravit řešení šitá na míru. Budeme analyzovat jednotlivá odvětví a zjišťovat, která z nich pomoc skutečně potřebují a jaká pomoc by to měla být“ – dodává politička v rozhovoru pro „Rzeczpospolitou“.

Ekonomické problémy Evropy

Ve srovnání s Polskem se jako méně snadná jeví hospodářská situace v Evropě, jež se rovněž chystá k dalšímu boji s epidemií. „Ekonomika eurozóny se ve srovnání s prvním čtvrtletím – už poznamenaným pandemií – propadla o více než 12 procent. Nejdůležitější partner Polska v eurozóně – Německo – zaznamenalo pokles o 10,1 procenta. Jde o největší propad  v období po roce 1970, za něž máme k dispozici srovnatelné údaje. Pro ilustraci, nakolik je situace hrozivá – v nejhorším okamžiku finanční krize z konce minulého desetiletí kleslo HDP o 7,9 procent“ – čteme v ekonomicko-politickém listu „Dziennik Gazeta Prawna“. Navíc – jak vysvětluje redaktor deníku – čekají země jižní Evropy, například Řecko či Španělsko, závažné problémy kvůli omezení prázdninových cest. Tyto státy se otevřely, jakmile se jim podařilo snížit nemocnost, avšak po otevření počet nakažených opět stoupá. „Španělsko sice od jara v boji s pandemií velmi pokročilo, týdně je schopno provést 300 tisíc testů a má mnohem více lůžek intenzivní péče. Avšak země, v níž  zadluženost a nezaměstnanost lavinovitě roste, nemůže opět zmrazit ekonomiku, přičemž nákazu jinak zřejmě zastavit nelze. V Evropě, která dosud oplakávala 200 tisíc zemřelých na Covid-19,  možná budou podobné dilema řešit krom Španělska i mnohé další země“ – čteme v listu. Zasáhnou hospodářské problémy jiných unijních zemí také Polsko? Premiér Morawiecki v rozhovoru pro týdeník „Sieci“  prohlásil, že kvůli krizi „si všichni budeme muset vyhrnout rukávy a tvrdě pracovat“. Argumentoval: „Vidíme, co se děje v jiných zemích, například ve Španělsku, v Itálii, ve Francii, ve Velké Británii, ale  také v Německu. Jsou to naši hlavní obchodní partneři. Přitom 45 procent našeho HDP tvoří export. Pokud klesne o 10 procent – což už se stalo – čeká nás tvrdý boj o trhy. Ostatní země budou dělat totéž. A to je pouze jeden z faktorů, které na nás dolehnou (…) Čekají nás ohromné výzvy spojené se státním rozpočtem, s veřejnými i soukromými investicemi a také s tvorbou nových pracovních příležitostí a podmínek příznivého hospodářského růstu“ – zdůraznil Morawiecki.

 fot. Kancelaria Sejmu / Aleksander Zieliński

Pravidelný přehled polského tisku o tom nejdůležitějším, co se děje v zemi nad Vislou, vám přinášíme ve spolupráci s Institutem polsko-maďarské spolupráce Wacława Felczaka.

Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010  Děkujeme!