V týdnu, kdy dojde k výměně pána Bílého domu, sledují polská média pozorně mezinárodní události. Napětí vyvolává mimo jiné nedělní zatčení ruského disidenta Alexeje Navalného, na něž okamžitě reagovaly tři Baltské státy a Polsko – země, které nejvíce ohrožuje politika prezidenta Vladimíra Putina.
List Dziennik Gazeta Prawna připomíná, že Navalnyj se spolu s manželkou v neděli 17. ledna vrátil letadlem do Ruska. Disident přiletěl z Německa, kde se léčil z následků pokusu o otravu, jejž se dopustily ruské tajné služby – připomíná deník. Politik byl zatčen hned několik minut po přistání na moskevském letišti Šeremeťjevo. Kroky, které ruské úřady podnikly vůči Alexeji Navalnému, musí mít své následky ve vztazích mezinárodní společnosti s touto zemí – napsal na Twitteru prezident Andrzej Duda. Zatčení Alexeje Navalného je dalším pokusem o zastrašení ruské demokratické opozice. Rychlá a jednoznačná reakce na úrovni EU je nezbytná. Respektování občanských práv je základem demokracie – komentoval události premiér Mateusz Morawiecki.
Okamžitě reagovaly rovněž pobaltské státy. Podle informací portálu konzervativního týdeníku Do Rzeczy vydalo Estonsko, Litva a Lotyšsko společné prohlášení krátce poté, co sdělovací prostředky potvrdily Navalného zatčení. Ve společném komuniké vyzvaly Moskvu k propuštění disidenta a Evropskou unii k přijetí sankcí, jež by reagovaly na toto opovážlivé jednání.
Nový prezident USA a Polsko
Jedním z hlavních témat v polském tisku je však nadále inaugurace 46. prezidenta Spojených států – Joe Bidena. Informační portály a think-tanky předpovídají, jak změny v Bílém domě ovlivní polsko-americké vztahy. Polsko coby spojence Spojených států velmi těší přísliby, že administrativa prezidenta Joe Bidena má v úmyslu posilovat americkou angažovanost v globálních záležitostech a že prioritou pro ni bude obnovení věrohodnosti systému spojenectví USA. Tyto cíle se shodují se snahami polské zahraniční politiky, která se už tři desetiletí důsledně zasazuje o posílení statusu Ameriky coby evropské mocnosti, tedy spojence, který posiluje obranný potenciál Evropy i její věrohodnost v odstrašování a který také na našem kontinentu udržuje silný vojenský kontingent, čímž se aktivně podílí na evropské politice udržování míru – vysvětluje polský ministr zahraničí prof. Zbigniew Rau v rozhovoru pro bulletin Polski Przegląd Dyplomatyczny, který vydává polský Institut pro mezinárodní vztahy (PISM). Ministr také zdůrazňuje, že je optimistou, pokud jde o angažovanost Spojených států při podpoře Iniciativy Trojmoří. Joe Biden je ikonou transatlantické spolupráce, politikem, který byl v celé své dosavadní kariéře stoupencem posilování NATO a toho, aby aliance vedla politiku otevřených dveří. Státy, které se na Iniciativě Trojmoří podílejí, z tohoto přístupu těží nejvíce. Dnes je tento region nejrychleji se rozvíjející částí Evropy – konstatuje Rau. Ministr poskytl rozhovor také deníku Rzeczpospolita, v němž vysvětluje, proč skutečnost, že dosud nenavázal kontakt se svým novým americkým protějškem Antony Blinkenem, nenasvědčuje izolaci Polska. Jak bych mohl (navázat oficiální kontakt)? V Americe platí pravidlo, že v dané chvíli existuje pouze jedna administrativa. Před inaugurací Joe Bidena tudíž Blinken nebude v kontaktu se žádným ministrem zahraničí – zdůraznil šéf polské diplomacie.
Nord Stream 2 znovu rozděluje
Nemalý význam má pro Polsko a státy regionu také postoj USA k obnovení stavby plynovodu Nord Stream 2. Na základě povolení dánské agentury pro energetiku měly být stavební práce znovu zahájeny 15. ledna. Máme povolení dánské agentury, abychom začali pracovat od pátku. Neznamená to však, že v pátek znovu začneme klást potrubí – vysvětloval minulý týden mluvčí Nord Stream 2. Místo toho má proběhnout kontrola technického stavu montážních lodí.
Protest proti opětnému zahájení stavby plynovodu však stále podporují Spojené státy, jež vyhrožují rozšířením sankcí vůči firmám, které se na projektu podílejí. Americké sankce mají na stavbu plynovodu na dně Baltského moře stále silnější vliv. V sobotu 16. ledna se z projektu Nord Stream 2 kvůli sankcím stáhla (pojišťovací) společnost Zurich Insurance Group AG – informuje portál energetyk24.com. Před ukončením Nord Stream 2 se kumulují závažné komplikace, avšak konečný osud plynovodu může záviset na administrativě Joe Bidena – píše list Dziennik Gazeta Prawna. Jak připomíná autor článku, Zurich Insurance Group je už třetí firmou, která od začátku roku vzdala svou účast na projektu Nord Stream 2 z obavy před následky sankcí, které na plynovod uvrhly Spojené státy. Nové americké administrativě bude záležet na zlepšení vztahů s Berlínem. Máme tedy další signál, který nasvědčuje tomu, že definitivní osud plynovodu v Baltském moři může záviset na politické vůli Joe Bidena a jeho ochoty prohlubovat v této věci konflikt s Německem – dodává autor.
Pravidelný přehled polského tisku o tom nejdůležitějším, co se děje v zemi nad Vislou, vám přinášíme ve spolupráci s Institutem polsko-maďarské spolupráce Wacława Felczaka.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!