Co se děje v Polsku? Koronavirus, volby a střet Tuska s Orbánem

V Polsku nadále probíhají přípravy k prezidentským volbám, zůstávají však ve stínu dohasínající epidemie koronaviru. Poláci totiž z jedné strany přivykají „nové normalitě“, pravidlům, která regulují běžný život, na druhé straně však musí počítat s opakovaným útokem nákazy.

První stránky mnoha periodik obsahují texty věnované epidemii a jejím důsledkům. Je to už konec nákazy? – ptá se v konzervativním týdeníku „Sieci“ Konrad Kolodziejski a popisuje situaci v Polsku – onemocnění zde totiž nijak dramaticky nepřibývá, díky vládním restrikcím se podařilo vyhnout italskému scénáři. Lidé hrozbě přivykli a došli k závěru, že není příliš velká. Takové postoje jsou stále častější, tím spíše, že se oteplilo, blíží se prázdniny. Avšak koronavirus nezmizel, podle mnohých expertů se na podzim vrátí s novou silou. Proto stupeň výstrahy sice už není nejvyšší, varování však nelze zcela odvolat – upozorňuje autor. Ministr zdravotnictví Lukasz Szumowski současně ujišťuje, že není proč se bát. „Máme ohniska v dolech a v jedné z továren, jsou to však ohniska uzavřená. Horizontální přenos je už minimální. Můžeme tudíž navrhnout další zmírnění restrikcí. Je to možné také díky připravenosti našich nemocnic. Máme přes 80 procent volných lůžek a 90 procent volných respirátorů, které jsou k dispozici pacientům s Covid-19“ – vysvětloval ministr před několika dny a prognózoval pokles počtu nakažených. O možné druhé vlně epidemie píše v konzervativním týdeníku „Gazeta Polska“ redaktor Maciej Kozuszek, který varuje, že odmrazování ekonomiky, rušení restrikcí a otevření hranic může vést k oživení nebezpečného viru. Nejen v Polsku, ale celosvětově. V nejbližší době budeme svědky sporu mezi lékařskými odborníky, kteří se obávají příliš náhlého otevírání ekonomik a návratu pandemie, a politiky, kteří jsou stále vstřícnější vůči tlaku veřejného mínění a hledají ty nejbezpečnější cesty návratu – vysvětluje autor.  

Centropravicový deník „Rzeczpospolita“ upozorňuje, že epidemie znamená zlaté časy pro internetové prodejce, jejichž zisky náhle vzrostly. Internetový trh se už v předchozích letech výrazně rozmáhal. Letošní rok může být výjimečný, protože Poláci se během pandemie vrhli na internetové nákupy. Mnohé firmy jsou objednávkami přímo zavaleny  –  čteme. Autoři textu však připomínají, že mnohé firmy sice v tomto ohledu dosáhly rekordních příjmů, přesto však bojují o přežití, protože měly několik týdnů zavřené své kamenné obchody.

V týdeníku „Sieci“  ministr školství Dariusz Piontkowski hodnotí, jak epidemii zvládli učitelé a školy. Všechny školy nižšího i vyššího stupně byly totiž od poloviny března uzavřené, výuka probíhala dálkově. Ministr v rozhovoru vysvětluje, že nenadálá nutnost zorganizovat výuku online znamenala výzvu, vyšlo však najevo, že dnešní technologie umožňuje jinou formu vzdělávání, než jsou klasické školní hodiny. „Ze signálů, jaké ministerstvo dostává, zvládá naprostá většina učitelů své povinnosti velmi dobře“ – zdůrazňuje Piontkowski. Jak prohlašuje, je si vědom problémů, s nimiž se někteří učitelé nebo žáci museli potýkat. – „Museli jsme situaci s epidemií řešit. Buďto jsme mohli  říci, že se nedá nic dělat, a nechat děti vlastnímu osudu, anebo se pokusit situaci nějak zvládnout. Jsem si vědom obtíží i toho, že každé havarijní řešení znamená riziko a nedostatky. Tak je tomu rovněž  v případě dálkové výuky. Ale během pandemie nikdo nic moudřejšího nevymyslel. Je to podobné jako s demokracií ve známém Churchillově výroku – vysvětluje Piontkowski.

Pokračuje boj o prezidentský palác

Současně neustává soupeření o post prezidenta, během nějž má současná hlava státu, Andrzej Duda, několik rivalů. Z nich se v uplynulých dnech nejvýrazněji projevil varšavský primátor Rafal Trzaskowski. Jde o favorita opozičních sdělovacích prostředků; mateřská strana, Občanská platforma (PO), jej prosazuje coby evropského a moderního politika.  Tisk, který analyzuje jeho politickou kariéru, je však kritičtější. Jde o typ bonvivána, návštěvníka restaurací a vernisáží. Ještě coby europoslanec a později ministr pro digitalizaci za vlády vedené PO se v módních varšavských salónech objevoval v přítomnosti hvězd a herců – popisuje Trzaskowského v týdeníku „Gazeta Polska“ redaktor Wojciech Mucha. Všímá si, že kandidát opozice není frontmanem, který by v budoucnu vedl politické bitvy. Mucha také vyjmenovává četné, dosud nesplněné sliby nového  primátora (ve funkci od r. 2018) a dodává, že absenci skutečné politiky nahání Trzaskowski ideologickým nasazením. Redaktor připomíná, že primátorovi se během jediného roku ve funkci podařilo vydat na organizace LGBT více než jeho předchůdkyni za celé funkční období. Kandidát naopak budí nadšení v levicově liberálním deníku „Gazeta Wyborcza“, který popisuje jeho setkání s voliči. Vystoupení Trzaskowského znamenalo dosud nejsilnější a klíčový projev této kampaně – zdůrazňuje deník. V průzkumech však primátor  nadále figuruje daleko za  Andrzejem Dudou.

Silnou pozici současného prezidenta umocňuje také jeho dobrá spolupráce s vládou, zvlášť v době epidemie. „Právě teď se nám jasně potvrzuje, že za krizové situace má spolupráce vlády, parlamentní většiny s prezidentem zásadní význam. Tempo předkládání a realizace návrhů a opatření mohlo být velmi rychlé, protože jsme jednali společně, harmonicky“ – argumentuje v týdeníku „Gazeta Polska“ premiér Mateusz Morawiecki a dodává: „Všimněte si, jak celý proces blokoval senát (kde má většinu opozice – pozn. red.). Představme si, že by se k tomu přidal ještě podobně nekonstruktivní prezident. Co by to znamenalo? Ochromení. Pro občany by to znamenalo, že by zůstali bez pomoci nebo by ta pomoc byla omezená. Prezident, který spolupracuje s vládou, je nezbytnou podmínkou účinného, konkrétního a rychlého jednání“. Premiér v rozhovoru také poznamenal, že prezident Andrzej Duda je jedinou zárukou pokračování sociálních a prorodinných programů.

Rzeczpospolita“ v pondělí informovala, že Poláci by chtěli volit už koncem června (v termínu, který premiér nedávno označil za nejpravděpodobnější). Podle deníku se ještě před měsícem více než polovina Poláků nechtěla voleb zúčastnit, nyní se však voliči už neobávají. Pokud by volby proběhly o posledním červnovém víkendu, hodlá  podle průzkumu „Rzeczpospolité“  hlasovat asi 56 procent dotázaných. Předsedkyně sejmu Elzbieta Witek ve středu rozhodla, že první kolo hlasování se uskuteční 28. června.

Donald Tusk mezi Maďarskem a Polskem

V konzervativním týdeníku „Do Rzeczy“ popisuje Maciej Szymanowski „křížové tažení“ bývalého polského premiéra, dnes předsedy Evropské lidové strany (EPP) Donalda Tuska, který se pustil do maďarské vlády. Vyhlášení stavu ohrožení v Maďarsku během pandemie bylo pro Tuska i pro unijní orgány záminkou k útoku na Orbána. Další takové kroky  jsou zřejmě kontraproduktivní, zvyšují odhodlání maďarské vlády k pokračování v dosavadní politice – čteme. Tusk podle autora nebyl do čela EPP zvolen proto, aby se s Fideszem dohodl (politik je pro vyloučení strany z EPP), nýbrž proto, aby jako Polák legitimizoval v očích maďarského veřejného mínění argumenty, jichž se používá, když je na Maďarsko vyvíjen nátlak. V Polsku tento mechanismus také známe, díky jmenování Věry Jourové na post komisařky pro evropské hodnoty a transparentnost. Jourová je Češka a Češi se už léta v Polsku těší nejsilnějším sympatiím ze všech národů – připomíná se v článku.

Pravidelný přehled polského tisku o tom nejdůležitějším, co se děje v zemi nad Vislou, vám přinášíme ve spolupráci s Institutem polsko-maďarské spolupráce Wacława Felczaka.

Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010  Děkujeme!