Po týdnech skončilo vyjednávání o unijním rozpočtu – dohoda, k níž nakonec došlo v Bruselu, je tématem, jež figuruje na prvních stránkách novin a informačních servisů. Polský tisk píše také o Brexitu a o výročí vyhlášení výjimečného stavu.
Jak po summitu Evropské rady vysvětloval premiér Mateusz Morawiecki, Polsko dostane z unijního rozpočtu až 770 mld zlotých a v závěrech summitu je jasně stanoveno, že mechanismy čerpání evropských fondů nemohou ovlivňovat žádná arbitrární ani politicky motivovaná rozhodnutí. Neustoupili jsme v žádném bodě, jež jsme před několika dny vyjednali s Maďary a s německým předsednictvím – zdůraznil premiér. Mechanismus provázání rozpočtu s podmínkami čerpání je omezen velmi přesnými kritérii. Přijaté závěry blokují do budoucna možnost změny těchto principů proti vůli Polska – prohlásil Morawiecki.
Také ministr pro evropské záležitosti Konrad Szymanski v rozhovoru pro deník „Rzeczpospolita” zdůraznil, že závěry summitu velmi jasně vylučují, že by ustanovení mohlo být svévolně, politicky zneužito za účelem finančního nátlaku na některý z členských států. Ministr poukazuje na bod, podle nějž samo obvinění z narušení principu právního státu neopravňuje k pozastavení čerpání fondů, neboť musí vzniknout příčinná souvislost s ohrožením unijního ropočtu. Pro reálný dopad těchto směrnic má klíčový význam závazek Evropské komise, že se bude vyjednanými pravidly řídit. Vzhledem k tomu, že zmíněný mechanismus může spustit pouze komise, zaručuje tento její závazek rozpočtovou bezpečnost Polska i ostatních států – vysvětluje Szymanski a dodává: Polsko dnes nemá důvod obávat se, že by kvůli mechanismu přišlo byť jen o jediné euro, máme vysoké standardy kontroly vydávání veřených prostředků a v této věci se už nemusíme obávat svévolnosti Evropské komise.
Co dál s Brexitem?
Polští novináři a analytici pozorně sledují také vyjednávání mezi Velkou Británií a Evropskou unií. Neděle měla být definitivním termínem pro ukončení jednání o spolupráci Bruselu a Londýna. V telefonickém rozhovoru s Ursulou von der Leyen však Boris Johnson dohodl, že se termín prodlouží – uvádí středopravicová „Rzeczpospolita“. Z čeho plyne další odklad? Velká Británie vidí riziko, že spolu s Brexitem ztratí politický vliv na EU, přičemž kvůli smlouvě bude nadále podřízena mnoha unijním pravidlům – ekonomicky nesmírně významný přístup na unijní trh si tedy Londýn zachová na úkor vlastní suverenity – vysvětluje komentář liberálně levicového deníku „Gazeta Wyborcza“.
Analýza „Polského institutu pro mezinárodní věci (PISM)“ považuje Brexit a epidemii Covid-19 za nejdůležitější současné výzvy, jež stojí před britskou domácí politikou a jejichž důsledky současně pocítí celá EU. Zatímco agendu vystoupení z EU mají v rukou ústřední orgány, pandemií se zabývá celá řada nezávislých státních i regionálních institucí. Decentralizovaná zdravotní, vzdělávací a částečně také hospodářská politika se tak stala hlavním tématem celostátních i regionálních voleb, jež proběhnou v květnu 2021, a je také nejdůležitějším katalyzátorem národních separatismů za posledních 30 let“ – stojí v analýze PISM. Čteme zde také, že zmatečná decentralizace státu v oblasti obchodní politiky by v budoucnosti komplikovala britsko-unijní vyjednávání, zatímco nárůst separatistických nálad by negativně ovlivnil nejen situaci ve Velké Británii, ale v celém NATO.
Výročí vyhlášení výjimečného stavu
13. prosinec je pro Poláky výročím vyhlášení výjimečného stavu v roce 1981. Došlo k němu s narušením tehdejší ústavy, za výjimečného stavu bylo internováno přes 10 tisíc disidentů a stoupenců hnutí Solidarita, tisíce dalších bylo pronásledováno a zastrašováno – připomíná polský Institut národní paměti.
V den 39. výročí prosincových událostí premiér Mateusz Morawiecki zapálil svíčku a složil věnec na hrobě blahoslaveného Jerzyho Popieluszka, „kněze Solidarity“ zavražděného na pokyn komunistického vedení v roce 1984.
Nedělních vzpomínkových akcí se zúčastnil také prezident Andrzej Duda. Byl to den strašlivé tragédie, přerušení období „první Solidarity“, konec snů o svobodě na dlouhý čas, skoro na 10 let (…) To díky odhodlání Poláků, které tenkrát mělo být zlomeno, ale jež se nikdy nepodařilo zardousit, se nám později, v roce 1989 onu svobodu skutečně podařilo získat, a to pokojnou cestou – prohlásil prezident.
fot. Kancelaria Sejmu / Aleksander Zieliński
Pravidelný přehled polského tisku o tom nejdůležitějším, co se děje v zemi nad Vislou, vám přinášíme ve spolupráci s Institutem polsko-maďarské spolupráce Wacława Felczaka.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!