Polský tisk pozorně sleduje události v Bělorusku, komentátoři přemýšlejí, jak na protesty proti Alexandru Lukašenkovi zareaguje Moskva. Nechybější však ani nové informace o epidemii koronaviru, která stále ovlivňuje život Poláků.
Polští politici i společnost sledují protesty proti Lukašenkovu režimu kvůli zeměpisné blízkosti Běloruska, ale také kvůli možnému ruskému zásahu. Po zfalšovaných volbách je běloruská opozice slabá a chybí jí vedení. Běloruské uliční protesty jsou silné a odhodlané ‚zašlápnout kníratého švába’. Z povolebních sporů přitom těží Rusko – komentuje události u východního souseda Polska autor týdeníku „Do Rzeczy“ Maciej Pieczynski. V listu „Dziennik Gazeta Prawna (DGP)“ zase čteme, že polské ministerstvo zahraničí se v případě Běloruska dožaduje rozhodné reakce Evropské unie. „Chceme, aby se záležitosti skutečně řešily. Zřejmě ne všichni si jasně uvědomují, že protesty mají zcela výjimečný průběh. Se společenskými protesty často souvisejí šarvátky, potyčky s pořádkovými silami, násilí – také ze strany protestujících. V tomto případě vidíme sílící společenské hnutí, které násilí zcela odmítá. Pokud k nějakým provokacím dochází, tak jde o okrajový jev. Krom toho jsou protesty decentralizované, konají se v různých místech země, přidávají se k nim podniky, kde se začíná stávkovat“ – vysvětluje náměstek ministra zahraničních věcí Pawel Jablonski. Deník „Rzeczpospolita“ rozebírá, jak na události v Bělorusku reagují Poláci – popisuje demonstrace solidarity a shrnuje iniciativy politiků.
Pokud jde o možný ruský zásah v Bělorusku – mají Poláci důvod zaobírat se tímto tématem? Ruský velvyslanec ve Varšavě Sergej Andrejev v rozhovoru pro „Rzeczpospolitou“ prohlásil, že souhlasí s Vladimírem Putinem, podle nějž byl rozpad Sovětského svazu nějvětší tragédií XX. století. „Chápu tu událost stejně jako prezident Putin“ – vyjádřil se ruský diplomat.
Než začne škola
Tisk se nadále věnuje přípravám na zahájení školního roku – vzhledem k novým případům totiž stále není jisté, zda děti budou moci jít všude do školy už 1. září, jak plánuje vláda. Jak čteme v „Rzeczpospolité“ , ředitelé škol chtějí, aby se případné vyhlášení „červené“ v některém z okresů automaticky vázalo s uzavřením tamních škol a školek. Rodiče se zatím na nový školní rok chystají a podle informací „Rzeczpospolité“ investují do laptopů a elektroniky z obavy, že se vrátí výuka na dálku. Pokud jde o internetové kamerky, zájem stoupl o více než 342 procent, u kancelářských židlí a křesel o 53 procent. V případě tiskáren, monitorů a laptopů jde o 20-30 procentní navýšení. Vidina návratu k práci či výuce z domova je tedy pro mnohé Poláky nadále velmi reálná – čteme v deníku.
„DGP“ přináší informace o poměrně dobré ekonomické situaci Polska. Ekonomika se neubránila před poklesem PKB. Potěšující je, že jsme mezi třemi zeměmi, v nichž byl pokles růstu nejnižší – stojí v článku, podle nějž v Polsku dochází k recesi poprvé po takřka třech desetiletích. Dokázali jsme se jí vyhnout během finanční krize v letech 2008-2009 i v době zadlužení vyvolaného problémy Řecka – čteme. Autor textu však současně poukazuje na to, že epidemie a lockdown hospodářský růst ovlivnily. Statistický úřad zveřejnil předběžný odhad HDP za II. čtvrtletí, tedy za dobu, kdy byla omezení nejpřísnější. Recese dosáhla v meziročním srovnání 8,2 procenta. Ve srovnání s I. čtvrtletím letošního roku – kdy se epidemie v Evropě teprve začínala rozvíjet – vynesl propad 8,9 procent – čteme v deníku.
Pravidelný přehled polského tisku o tom nejdůležitějším, co se děje v zemi nad Vislou, vám přinášíme ve spolupráci s Institutem polsko-maďarské spolupráce Wacława Felczaka.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!