Co se děje v Polsku?

Události konce dubna se v Polsku odehrávají ve znamení předvolebních příprav a také – stále ještě – boje s následky epidemie koronaviru. Téměř dva měsíce po zjištění prvního případu infekce v Polsku přistupuje vláda k dalším fázím odmrazování ekonomiky, koordinuje však také fungování zdravotnictví a chystá maturity, které se přesunuly z května na červen.

Polsko v dobách epidemie

Titulní strany takřka všech listů jsou věnovány epidemii a následkům, které přináší pro polskou společnost. Hospodářsko-politický „Dziennik Gazeta Prawna” (DGP) píše o obtížích, jaké děti zakoušejí během učení na dálku. Tradiční výuka se totiž od 12. března pozastavila. Každý čtvrtý Polák zastává názor, že výuka na dálku zatěžuje žáky více než ta obvyklá. (…) Přesto 63 procent dotázaných rodičů tvrdí, že takový způsob výuky je dobrý. Především proto, že se alespoň nějakým způsobem vyučuje – konstatují v textu autorky Klara Klinger a Patrycja Otto. Jako nejzávažnější vady jmenují Poláci zvýšené zatížení dětí učební látkou, o čemž se zmiňuje 25 procent odpovědí. Jedna pětina kritizuje nedostatečné technické zázemí – shrnují výsledky průzkumů publicistky.

Na stránkách jednoho z nejčtenějších polských týdeníků, katolického listu „Gość Niedzielny” mluví ministryně rozvoje a odnedávna také vicepremiérka  Jadwiga Emilewicz o dalších vládních programech na podporu podnikatelů, o plánech spojených s  výstavbou bytů či s farmaceutickým průmyslem a  také o příležitostech, které pandemie před polskou ekonomikou otevírá. Zmiňuje se rovněž  o dalších balíčcích zákonů, které mají během krize podpořit podnikatele (vláda dosud zavedla dva takové soubory opatření). „V rámci třetí fáze protikrizového štítu chceme zavést balíček adresovaný  různým skupinám. Pro podnikatele vznikne nový fond v Národohospodářské bance (BGK), z nějž bude stát přispívat na úroky firmám, které mají problémy se splácením úvěrů. Druhým prvkem bude podpora místním samosprávám. (…) Pracujeme také na mechanismech, které mají ochránit velké polské firmy před nepřátelským převzetím zahraničními investory” – sděluje vicepremiérka.

V konzervativním, provládním týdeníku „Gazeta Polska” rozebírá redaktor Maciej Kozuszek, jak Evropská unie zvládá boj s epidemií. „Ačkoliv reakce evropských institucí na pandemii koronaviru má mnohé slabiny, úředníci Evropské komise, především Věra Jourová, si našli čas na poučování Polska ve věcech právního státu a toho, jak zvládáme epidemii” – píše autor a upozorňuje na nedostatečnou sebereflexi unijních úředníků. Pokud by někdo měl chuť šprýmovat, mohl by konstatovat, že nebýt pokračujícího nátlaku na Polsko a útočných výroků, mohli by mnozí Evropané pochybovat, zda evropské instituce během koronavirové pandemie ještě vůbec pracují. Méně vtipně však působí fakt, že Brusel se zřejmě obehnal baštami,  silnou zdí ideologické zarputilosti a ustálených formulek, jež se nijak nemění, ať se venku děje cokoliv. Pesimistický závěr je následující: pokud unijní centrum nezměnilo přístup a rétoriku ani za pandemie a silné krize, kterou přivodila, těžko můžeme očekávat, že by na věci mohly něco změnit jakékoliv kroky polské vlády či její ochota k dialogu – zdůrazňuje publicista.

 

Volby a opoziční bojkot

 

V polských sdělovacích prostředcích dominuje také téma prezidentských voleb. To znamená v současném, beztak nesnadném období, další zdroj konfliktu. Vládnoucí Právo a spravedlnost (PiS) chce totiž hlasování uskutečnit v květnu, v termínu, který vyplývá z ústavy. Kvůli sanitární bezpečnosti však považuje za lepší formu korespondenčního hlasování. S takovým řešením však nesouhlasí opozice, která PiS za uspořádání voleb kritizuje a hledá možnosti odkladu, přičemž se odvolává na dobro Poláků. „Nemáme důkazy, že by korespondenční volby zvyšovaly riziko nákazy koronavirem”  – tvrdí v rozhovoru s „DGP” ministr zdravotnictví Lukasz Szumowski. Jak vysvětluje, zcela bezpečné tradiční volby se mohou uskutečnit nejdříve za dva roky, avšak opozice takové řešení odmítá. – „V dané situaci je bezpečnější formou korespondeční hlasování, myslím, že s tím se dá sotva  polemizovat” – dodává Szumowski. Současně připomíná, že pokud se volby mají odložit, je zapotřebí změnit ústavu, případně zavést jeden z mimořádných stavů vymezených v ústavě. Druhá možnost má však svá omezení. „Nebudeme přece každou chvíli zavádět mimořádný stav a neustále jej prodlužovat, to by bylo neseriózní” – zdůrazňuje ministr.

Jak se na korespondenční formu voleb dívá firma, která by ji měla z velké části zajistit? „Doručení 30 milionů volebních zásilek není nad naše možnosti” – říkají konzervativnímu týdeníku „Do Rzeczy” představitelé největších odborů působících v rámci Polské pošty. Upozorňují však také na nedostatek zaměstnanců, logistické nedostatky a chybějící předpisy. Za největší problém považují čas – čteme v týdeníku. Otázka logistiky je však jednou stranou mince, druhou je bezpečnost listonošů. Jak nás informovala mluvčí Polské pošty, zaměstnanci firmy dosud obrželi přes 128 tisíc 30 mililitrových  lahviček dezinfekčního gelu, téměř 260 tisíc 100 mililitrových lahviček gelu, přes 64 tisíc litrů dezinfekčních prostředků na ruce a povrchy, přes 1,5 milionu párů rukavic, téměř 230 tisíc respirátorů a přes 400 tisíc roušek na jedno použití – informuje redaktor Wojciech Wybranowski. K tomu se přidávají další technické otázky – jak řešit poškození hlasovací schránky nebo  zásilek s volebními lístky? Na řešení těchto pochybností má vláda necelé dva týdny.

V textu „Bojkot versus bojkot bojkotu” v týdeníku „Gazeta Polska” rozebírá Piotr Lisiewicz jiný aspekt předvolebního rozruchu, a sice postoj opozice. Kandidátka největší opoziční frakce – Občanské koalice (KO) – Malgorzata Kidawa-Blonska  vezvala své soupeře k bojkotu voleb, avšak nevzdala se vlastní kandidatury. Bojkot bojkotu naopak oznámila Polská lidová strana a Levice. Známí Szymona Holowni (novinář, nezávislý kandidát – red.) zase přišli s průzkumem, podle nějž vítězem bude právě on. Odpověď na otázku, zda tomu sám Holownia věří, dostali Poláci ve chvíli, kdy kandidát prohlásil, že i kdyby vyhrál, bude se domáhat zneplatnění voleb. Tento zmatek byl nesnesitelný pro Romana Giertycha (právník a politik spojený s KO – red.), který přišel s plánem pro celou opozici – zneplatnit volby, pokud zvítězí současný prezident Andrzej Duda, a nezneplatňovat je, pokud prohraje – popisuje situaci Lisiewicz.

 

Prezident: soustředíme se na polské rodiny

Pozornost si zaslouží rozhovor s prezidentem Andrzejem Dudou v týdeníku „Gazeta Polska”. „Všichni, kdo tvrdí, že volby jsou pro Poláky nebezpečné, by měli pochopit, jak nebezpečné je neuskutečnění voleb, protože to bude mít za následek ochromení státu. Budou zapotřebí nové předpisy, nezbytné pro boj s epidemií i s hospodářskou krizí, kterou vyvolává, nová podpůrná opatření, ale (bez podpisu prezidenta) nebudou moci nabýt platnosti. Volby nejsou jenom svátkem demokracie, jde především o naši povinnosti zajistit fungování státu. Pokud si Poláci nezvolí prezidenta, čeká zemi chaos. Opozici se taková perspektiva možná zamlouvá, ale pro občany, pro obyčejné lidi to bude dramatická situace” – vysvětluje prezident. Je toho názoru, že opoziční politici se stále ještě nesmířili se ztrátou moci a prohranými prezidentskými a parlamentními volbami v roce 2015. – „Za posledních pět let byl jejich jediným programem boj proti vládě PiS. Nenabídli Polákům nic nového. Vláda mezitím uskutečňovala svůj program. Snažili jsme se důsledně plnit sliby, většinu z nich jsme dali polským rodinám, šlo v nich o zvýšení jejich životní úrovně. Což se do značné míry podařilo” – zdůrazňuje politik.

 

Pandemie fake news

Centropravicový deník „Rzeczpospolita” píše o „pandemii fake news”, které zaplavují Evropu. Rusko a Čína vedou rozsáhlou dezinformační akci o pandemii – píše list s odvoláním na dokument Stratcom, unijní jednotky pro boj s dezinformacemi. Z dokumentu plyne, že Kremlem podporované sdělovací prostředky vytvářejí v Evropě dojem, jako by unie pandemii nezvládala a hrozil jí rozpad (…) Druhým sdělením, které v EU šíří ruská média, jsou falešné zprávy o povaze samotné epidemie, jež mají deziformovat a podvažovat smysl odborných doporučení a úředních opatření – čteme. O „ruské kybernetické dezinformaci” v Polsku píše v „DGP” publicista Maciej Milosz a připomíná, že minulý týden proběhl hackerský útok na vojenskou vysokou školu ve Varšavě. Na jejích stránkách se objevila údajná rektorova výzva k velitelům a k vojákům. Obsahovala kritiku namířenou proti NATO a USA. To je nejnovější z řady příkladů, jak chtějí Rusové šířit zmatek kolem polské armády. Prostředky jsou jednoduché, důsledky však mohou být velmi závažné – konstatuje Milosz.

 

Naděje v církvi

 

O tom, jak polská církev pomáhá v boji proti epidemii a jejím následkům, píše v týdeníku „Gość Niedzielny” Szymon Babuchowski. Po celém Polsku vznikají církevní iniciativy na pomoc postiženým spoluobčanům – píše autor a vyjmenovává: sto repirátorů a 10 tisíc kombinéz, které pro polské nemocnice objednala charita, její spolupráce s místními úřady a firmami při pomoci seniorům, postní almužna kněží katovické archidiecéze, kteří darovali 400 tisíc zlotých slezským nemocnicím, (…) sestry dominikánky, které se vydaly do jihopolského města Bochnia a pomáhají tam v domově sociální péče, kde se objevila nákaza covid-19 – to jsou jen některé podoby přítomnosti polské církve mezi těmi, kdo se během pandemie ocitli v potřebě – čteme. A přitom vedle materiální pomoci ještě existuje ta duchovní, méně efektní a poskytovaná za okolností, které si vyžadují velkou rozvahu, někdy také tvořivý přístup – dodává Babuchowski a zmiňuje se rovněž o mnohých případech, kdy je církev navzdory všem svým iniciativám kritizována, že údajně nepomáhá.

 

Maďarským přátelům o Tuskovi

Konzervativní týdeník „Sieci” publikoval dopis, který komentuje kontroverzní chování bývalého šéfa Evropské rady Donalda Tuska vůči maďarským představitelům. Bývalý polský premiér nedávno přirovnal premiéra Viktora Orbána k jednomu z tvůrců nacismu, Carlu Schmittovi. Maďarská média reagovala připomínkou nesnadné minulosti Tuskovy rodiny, příběhu politikova dědečka, který sloužil ve Wehrmachtu. Jeden z polských bulvárních listů poté maďarské publicisty vyzval, ať se Tuskovi za informace o jeho rodině omluví. S takovým postojem nesouhlasí šéfredaktor „Sieci” Jacek Karnowski, který vysvětluje, proč by se naopak Tusk měl omluvit Maďarům. Zmíněný bulvární list, vlastněný  německo-švýcarským koncernem, se pokouší odvrátit pozornost od skutečně skandální záležitosti, tedy od výroků, v nichž Tusk nepřímo, avšak čitelně vytváří analogii mezi současnou maďarskou vládou a Třetí říší. To je nepřípustný jazyk, založený na manipulaci, a v podstatě ponižuje oběti nacistického Německa – píše Karnowski. Poukazuje na skutečnost, že Tusk na Orbána zaútočil v německém tisku. Budí to dojem, že bývalý premiér plní objednávku hlavních politických center Evropské unie, včetně Berlína, která přitom skandální obvinění sama neformulují, nýbrž takovým úkolem pověřují Evropana, pocházejícího z východní části kontinentu – konstatuje šéfredaktor „Sieci”.

Pravidelný přehled polského tisku o tom nejdůležitějším, co se děje v zemi nad Vislou, vám přinášíme  ve spolupráci s Institutem polsko-maďarské spolupráce Wacława Felczaka.

Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010  Děkujeme!