Sdílím hodnocení ukrajinských a amerických zpravodajských služeb, že se jednalo o předem připravený scénář útoku. Tedy nikoli o reakci na poškození Kerčského mostu, ale o časovou shodu. Odpovědí na zničení Kerčského mostu byly útoky na civilní cíle v Záporoží. Rusko se podobným, morálně neospravedlnitelným způsobem chová pravidelně po každém větším ukrajinském úspěchu (ofenziva na ose Charkov-Izjum, vytlačení sil z Kyjeva, potopení Moskvy a nyní Kerčský most). Při hodnocení je však důležité oddělit protilidovou kampaň (která zahrnuje kampaň na podporu infrastruktury) od těchto odvetných úderů.
V ruském vojenském myšlení mají poměrně významné postavení takzvané „strategické vojenské operace na zničení kriticky důležitých cílů“ (SODCIT). Rusko definuje kriticky důležité cíle jako „cíle, jejichž zničení nebo pozastavení by vedlo ke ztrátě kontroly nad ekonomikou“. Důležité je, že SODCIT je chápán jako soubor multidoménových operací, které probíhají i v takových doménách, jako je „elektromagnetická“. (DAVE JOHNSON Russia’s Conventional Precision Strike Capabilities, Regional Crises, and Nuclear Thresholds).
Pro útočící ruské síly je to jeden ze způsobů, jak zvýšit eskalaci a pokusit se získat kontrolu nad eskalací (nebo se pokusit získat eskalační převahu).
Je velmi pravděpodobné, že Rusko stále kalkulovalo s možností využití ukrajinské infrastruktury, a nyní, když se ocitlo v nevýhodné situaci, se rozhodlo konflikt eskalovat, a to na dvou úrovních – horizontální a vertikální.
Horizontální rovina – masivní použití raketových úderů, v této kampani již bylo použito více než sto přesně naváděných raket, což představuje výraznou eskalaci. Potenciál eskalace stále není zcela vyčerpán a může zahrnovat například zvýšení intenzity strategického bombardování za použití velkého množství neřízené „hloupé“ munice nebo dokonce nasazení zbraní hromadného ničení (ZHN).
Vertikální letadlo – kampaň byla použita proti novému souboru cílů prakticky na celém území Ukrajiny. Vertikální rovina má v tomto případě dvě podmnožiny, jedna je geografická a druhá je pouze soubor použitých cílů, které rovněž zasahují centra velkých měst. Ve vertikální rovině už Rusko nemá příliš možností, jak eskalaci rozšířit, může se silněji zaměřit na kampaň proti infrastruktuře a může se také silněji zaměřit na některé další kroky, jako je zvýšená intenzita bombardování měst, a tedy najít nové nevojenské cíle.
Obecně platí, že i masivní strategické bombardování má velmi omezený vliv na morálku i vojenské schopnosti protivníka. Rusko doufá, že protilidová kampaň natolik poškodí schopnost ukrajinské ekonomiky vést válku, že poslouží spolu se stabilizací frontové linie mobilizovanými silami k dosažení politických a strategických zisků, a Ukrajina tak bude muset přijmout ruské politické podmínky. Druhý aspekt protipopulační kampaně je zaměřen na podkopání morálky obyvatelstva, aby pokračovalo v odporu. Z historie víme, že k tomu docházelo jen zřídka, a to i při skutečně intenzivním strategickém bombardování (Anglie za 2. světové války, v novější historii např. Sarajevo), ale Rusko tuto strategii několikrát a s omezeným úspěchem nasadilo v Čečensku a Aleppu, takže pravděpodobně věří v její alespoň částečnou užitečnost, ale hlavně ji vnímá jako soubor opatření, která se sčítají s vojenským úsilím. Osobně pochybuji o jeho účinnosti na Ukrajině.
Z toho vyplývají dva závěry: potenciál eskalace ještě není vyčerpán. Rusko bude v této kampani pokračovat a situace se v tomto ohledu bude pravděpodobně jen zhoršovat; možnosti eskalace kampaně jsem popsal výše. Za druhé, Rusko stále nesáhlo ke složené eskalaci. V takovém případě by Rusko záměrně eskalovalo krizi jinde, například by mohlo sáhnout ke skutečně účinným útokům proti západním dodávkám zbraní a západní pomoci, aby částečně eskalovalo konflikt se Západem, čemuž se zatím snaží s ohledem na možné důsledky vyhnout, odstrašení je v tomto případě stále účinné.
Použití jaderných zbraní by v tomto případě mohlo mít podobu vertikální i složené eskalace, ale především lze tvrdit, že potenciál eskalace není zdaleka vyčerpán, což částečně oddaluje možnost použití jaderných zbraní. Eskalace může také skokově narůstat a v tomto případě je třeba mít na paměti, že přeměna konfliktu (přinejmenším v ruském pojetí) na regionální a ztráta velké části konvenčních sil může za určitých okolností tuto eskalaci urychlit.
V této situaci Ukrajina potřebuje kvalitní prostředky protivzdušné obrany a radarové pokrytí, jakož i zvýšení dodávek zbraní a munice, aby byla schopna reagovat na tuto eskalaci a zabránit Rusku ve snaze získat eskalační převahu.
Autor je slovenský vojenský analytik. Působí v Adapt Institute.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme