Zdá se, že v srdci Evropy musela propuknout krvavá válka, aby si někteří – zejména Němci – uvědomili důsledky vázání se obchodními dohodami s Moskvou. Na začátku roku 2022 asi 20 procent energie v Evropě pocházelo z Ruska. Jak je možné, že se toto stane? Jak se mohlo autoritativnímu státu dovolit používat ropu a plyn jako zbraň? V případě Ruska mělo Polsko pravdu – říká bývalá americká velvyslankyně v Polsku Georgette Mosbacherová v rozhovoru pro Interia.
Marcin Makowski: Ruská agrese proti Ukrajině je – byť jen co do počtu uprchlíků – bezprecedentní událostí od 2. světové války. Vytváří se nám před očima nový geopolitický řád v Evropě?
Georgette Mosbacher, bývalá americká velvyslankyně v Polsku: Myslím, že ano. Vše se změnilo i v důsledku negativního šoku, který zažily velké západní demokracie. USA, Francie, Německo a Spojené království – ačkoli se nyní spojily – nedokázaly této válce zabránit. Dříve nebo později se s tímto faktem budeme muset vypořádat. Největší ekonomické a vojenské mocnosti světa nedokázaly zastavit diktátora vládnoucího zemi které má výši HDP jako Texas. Putin ostatně už desítky let signalizuje co udělá – kousek po kousku odřízne území Ukrajiny a zaútočí na nezávislé státy. A přesto Západ zůstal pasivní.
Vidíte z politického a diplomatického hlediska nějaký pozitivní efekt zničení mýtu „S Ruskem se dá spolupracovat“?
Určitě je to obecné pochopení Putinovy povahy, probuzení NATO a Evropské unie, po kterém už nebude návratu k původnímu stavu. Je to také uvědomění si toho, jak zásadní je energetická nezávislost pro národní bezpečnost. Během mého působení ve funkci velvyslance USA jsme této problematice věnovali velkou pozornost, podepisovali jsme smlouvy na dodávky CNG a diskutovali o rozvoji jaderné energetiky, včetně malých jaderných reaktorů. Polsko bylo v tomto ohledu prozíravější než EU a odřízlo se od dodávek Gazpromu.
Bylo zapotřebí války, abychom pochopili, že například výstavba plynovodu Nord Stream 2 dává Rusku strategickou výhodu?
Zdá se, že v srdci Evropy musela propuknout krvavá válka, aby si někteří – zejména Němci – uvědomili důsledky vázání se obchodními dohodami s Moskvou. Jak složitý byl tento proces, vypovídá skutečnost, že teprve před několika měsíci Unie změnila svou energetickou taxonomii a uznala plyn a jadernou energii za zelený zdroj energie. Zamysleme se nad tím, jak krátkozraké to byly kroky… Jakmile Berlín odstavil další reaktory, Rusko zvýšilo svůj vliv v Evropě. Přejdeme k CNG – i zde trvalo roky, než byl plyn uznán jako mezistupeň na cestě k dekarbonizaci v případě zemí, jejichž energetický průmysl je z velké části založen na uhlí. Je to šokující. Na začátku roku 2022 asi 20 procent energie v Evropě pocházelo z Ruska.
Jak se mohlo autoritářskému státu dovolit používat ropu a plyn jako zbraň tím, že byl postaven společný plynovod s politikem, který anektoval Krym a Donbas? Změní se v důsledku války natrvalo pozice Polska?
Myslím, že ano. Polsko je dnes nejdůležitější zemí v regionu, která koordinuje humanitární politiku a přepravu zbraní na Ukrajinu. Jste v plném smyslu toho slova východním křídlem NATO – klíčovým prvkem bezpečnostní architektury kontinentu. Varšava je vzorovým příkladem postupného zvyšování výdajů na obranu a modernizaci armády. Bohužel někteří tuto skutečnost nechtějí uznat. Unie v současné době řeší právní stát v Polsku a diskutuje o sankcích. Je načase to říci nahlas: pokud jde o problémy s právním státem, mnoho z toho, co se dostalo na Západ, bylo výsledkem ruských dezinformací. Evroská Unie i Amerika to přijaly nekriticky.
Vy jste ale také kritizovala některé politiky polské vlády. Zejména pokud jde o svobodu médií.
Ano, tam, kde to bylo nutné, jsem je kritizovala. Polsko má problémy se soudy, ale domnívám se, že jde o přechodnou fázi. Pokud by to bylo tak špatné, jak se v Bruselu líčí, americké společnosti by do Polska neinvestovaly miliardy dolarů. Jsem přesvědčená, že Polsko si zaslouží omluvu. Ze strany EU i USA. V mnoha ohledech jste byli chytřejší než my.
Mluvíte o jednotě, vyvozujete závěry. Jaké závěry můžeme vyvodit z diplomatických a vojenských zmatků ohledně přesunu MiGů na Ukrajinu? Polsko bylo Washingtonem odmítnuto, když navrhlo předat Ukrajině stíhačky prostřednictvím NATO. Amerika rychle usoudila, že je to příliš velké nebezpečí.
Domnívám se, že téma možného přesunu bitevníků by nemělo být součástí veřejné debaty, diplomacie jednoznačně selhala, nebyla tam žádná chladnokrevnost. To je velmi komplikovaná záležitost, nevím, jestli bylo možné předat tyto stíhačky bez přímého zapojení NATO do války na Ukrajině, takže chápu pochybnosti a opatrnost polské strany. V roce 1941 Churchill požádal USA o letadla a Roosevelt – zatímco Amerika byla ještě neutrální – měl podobný problém jako dnes NATO. Jak to vyřešil navzdory odporu Kongresu? Letadla letěla na hranici s Kanadou a tam je doslova vytlačili na druhou stranu. Díky tomu si našli cestu do Velké Británie mimo Ameriku. Ukrajina si zbraně a tyto stroje zaslouží, protože bojuje o život. Když chcete, vždy existuje nějaké řešení, ale musí se vzít v úvahu argumenty Polska.
Ukrajina oficiálně podala žádost o členství v Evropské unii. Myslíte si, že by měl mít Kyjev otevřenou cestu do Unie a v budoucnu i do NATO?
Samozřejmě. Ukrajina by měla rychle vstoupit do EU a získat podporu při rekonstrukci ekonomiky. Pokud jde o NATO, chápu, jaké napětí by tento přesun v Moskvě vyvolal. O tom musí rozhodnout členské státy, ale v současné situaci to nevidím jako reálné.
Válka vstoupila do stagnující fáze. Rusko nemůže dobýt klíčová města a zahájilo raketové útoky a bombardování civilních oblastí. Co by mohlo být rozhodujícím momentem tohoto konfliktu?
Rozhodující bude okamžik, kdy Putin pochopí, že prodlužováním bojů stahuje svou zemi ke dnu. Nevím, zda k tomuto vystřízlivění někdy dojde, protože je to člověk schopný jakékoli provokace a krutosti. Ukrajinci ale ukázali, že tímto způsobem Rusko ničeho nedosáhne. Jejich bojovný duch je úžasný. I kdyby Rusko zabralo Kyjev – jedna věc je dobytí města a druhá udržet si ho. Ukrajina nezůstane pod vlivem Kremlu. Ne po tom, co vytrpěla.
Máte obavu, že Rusko kvůli nedostatečnému postupu na frontě přejde k použití taktických jaderných zbraní nebo k úderu na některou z ukrajinských jaderných elektráren?
Živení strachu je Putinova neustálá taktika. Při boji s tímto mužem musíte vzít v úvahu, že je schopen nejhoršího. Přesto nesmíme předem předpokládat, že jde o blázna nebo šílence, který požene svět směrem k jaderné apokalypse. Zdá se, že neodhadl míru odporu Ukrajinců a válka probíhá jinak, než jeho generálové slibovali, a proto eskaluje napětí.
Otázkou je, kde se zastaví. Ruská propaganda začíná obviňovat USA z výroby biologických zbraní na Ukrajině, diplomatická jednání nijak nepokročila. Může Rusko ještě z této války vycouvat?
Bohužel nemám věšteckou kouli předpovídající budoucnost, ale když se podíváme, jak Putin dosud jednal, najdeme vzorec chování. Dobývání území, vytváření záminek k invazi, vedení hybridní války. Je to brutální a nelidská, ale přece strategie. Vyprovokovat NATO a rozpoutat 3. světovou válku rozhodně není ze strategického hlediska přínosné, protože i ruská armáda ví, že tento střet nevyhraje. Možná budeme muset čekat dlouho, ale myslím, že kompromis je možný. Dříve nebo později bude Putin nucen vyjednávat o podmínkách míru, protože Ukrajina – i když ji oslabí – nebude dobyta.
Kromě války na frontě vede Západ ekonomickou „válku“ s Ruskem. Mluvím o sankcích, odchod mnoha společností z ruského trhu, blokování bankovních převodů. Kam nás tato cesta zavede?
Z historického hlediska sankce nefungují. Zpočátku jsou šokující, ale nemění dlouhodobou politiku postižených zemí. To byl případ Íránu, Severní Koreje a Běloruska. Doufám, že Rusko bude výjimkou z tohoto pravidla, také kvůli rozsahu jeho odříznutí od ekonomiky Západu. Je to nástroj, který by měl vyvolat nespokojenost občanů, protože oni musí dát Putinovi najevo, že nesouhlasí s důsledky jeho špatné politiky. Bez takzvaných „obyčejných Rusů“ bude těžké se z této monstrózní války dostat.
Co byste dnes poradila prezidentovi Joe Bidenovi, kdybyste byla stále ve funkci velvyslance?
Doporučila bych vládě USA, aby udělala vše, co je v jejích silách, aby přivezla na Ukrajinu ještě více munice a zbraní. Domnívám se, že by měl být otevřen letecký most s Ukrajinou dodáním neprůstřelných vest, léků, potravin – udělat maximum, aby se armáda měla čím bránit. Podtrhla bych důležitost investování do regionu Trojmoří jako iniciativy, která posiluje vazby, ekonomiky, logistiku a energetickou nezávislost ve střední a východní Evropě. Naštěstí si totéž myslí i můj nástupce – Mark Brzeziński. Ve Varšavě máte opravdu moudrého velvyslance.
A čemu se věnujete dnes, když už nejste velvyslankyní?
Momentálně jsem ve Washingtonu. Z takové vzdálenosti je těžké pozorovat, co se děje na Ukrajině. Chtěla bych být tam, nebo v Polsku, ale jednám, jak nejlépe umím – jen včera jsem vybrala 50 tisíc dolarů na humanitární potřeby a dělám to každý den. Zároveň vidím něco, co už dávno znám – ducha polské solidarity. Během dvou týdnů jste pod svou střechou přivítali přes 1,5 milionu uprchlíků. Je to dokonalá metafora toho, co jste vybudovali za tři desetiletí po pádu železné opony. Neříkám to pro parádu – Polsko bude vždy v mém srdci.
Pro Konzervativní noviny přeložili manželé Szkanderovi. Převzato z Interia.pl. Originál zde.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme