Budou žít Evropané za plotem? EU řeší silnější ochranu hranic kvůli migraci

Rakouský lidovecký kancléř Karl Nehammer tlačí na to, aby EU poskytla Bulharsku 2 miliardy EUR na stavbu takzvaného „chytrého“ plotu, který by oddělil Bulharsko od Turecka a bránil tak nelegální migraci. Podobné ploty by měly podle něj vzniknout všude tam, kde hrozí nebezpečí nelegální migrace do zemí sedmadvacítky. Zatímco u některých unijních států má rakouský návrh podporu, u jiných vzbuzuje odpor. A to kvůli tomu, že pro mnoho Evropanů je plot na hranicích stále symbolem nesvobody a útlaku. O tom, zda začne EU masivně investovat do oplocení svých vnějších hranic, by se mělo rozhodnout příští týden na speciálním summitu o migraci.

Jedna věc je každopádně jistá už dnes. Do čela zemí, které prosazují silnější oplocení EU, se možná překvapivě postavilo právě Rakousko. Má to ale svůj pragmatický důvod. Rakušané se setkali s velkou kritikou za to, že blokují vstup Bulharska a Rumunska do Schengenského prostoru, právě v údajné obavě z toho, aby členství těchto zemí v prostoru bez hranic nezesílilo příliv nelegálních migrantů na rakouské území.

V Rakousku loni požádalo o azyl 110 000 nelegálních migrantů, což je čtvrtý nejvyšší počet ze zemí EU, z toho až 40 % údajně přešlo turecko-bulharskou hranici. A Nehammer po návštěvě Bulharska minulý týden přišel s tím, že celý problém, a tedy i vstup Bulharů do Schengenu, by mohl z velké části vyřešit plot, oddělující Bulharsko od Turecka. Rakouský kancléř žádá, aby na něj EU přispěla částkou kolem 2 miliard eur (48 miliard korun).

„Rakousko je zde jednoznačně na straně Bulharska. Jsme spojenci v boji proti organizovanému zločinu,“ řekl Nehammer po své návštěvě turecko-bulharské hranice. Tuto hranici, která měří 280 kilometrů, sice už dnes na 234 kilometrech rámuje plot z ostnatého drátu, ten je ale na mnoha místech poškozený a snadno překonatelný.

Není plot jako plot

Rakouský kancléř a jeho mateřská lidová strana žádají unijní investici ve výši dvou miliard eur do chytrého „high-tech“ plotu, vysokého pět metrů a stejně tak hluboko ukotveného, vybaveného radarem, tepelnými senzory a kamerami. Podobný plot stojí už dnes na některých místech bělorusko-polské a turecko-řecké hranice.

A právě takové zesílené oplocení požaduje rakouská vláda i v Bulharsku a všude tam, kudy proudí nelegální migranti do Evropy. Kromě toho ale podmiňuje svůj souhlas s rozšířením Schengenského prostoru i dalšími opatřeními. Jednak by to mělo být rychlé azylové řízení hned na vnějších hranicích, spojené s rychlým odmítáním těch, kteří nárok na azyl nemají, a také zřízení azylových center v bezpečných třetích zemích, jako je například Rwanda.

Nehammer proto přivítal včerejší prohlášení eurokomisařky pro vnitřní záležitosti Ylvy Johanssonové, která chce spor o použití unijních fondů na hraniční ploty vyřešit „pragmaticky“. Kancléř a někteří další rakouští lidovci si to vysvětlili tak, že velká část Evropské komise je jejich návrhům na oplocení EU nakloněna.

„Je to krok správným směrem a ukazuje, že naše naléhání bylo důležité.“ uvedl Nehammer. Na summitu EU příští týden musí podle něj bezprostředně následovat konkrétní opatření k zabránění nelegální migrace.

Plot není řešením

Jenže rakouské nadšení je možná předčasné. Mluvčí švédské eurokomisařky Johanssonové v úterý zdůraznil, že budování zdí a plotů z ostnatého drátu není řešením. „Musíme ale chránit vnější hranice a využívat fondy EU co nejefektivněji, takže fyzickou infrastrukturu nevylučuji,“ citoval mluvčí eurokomisařku. Jak byla ale měla „fyzická infrastruktura“ konkrétně vypadat, neupřesnil.

Zatímco Rakousko, Nizozemí nebo Švédsko patří k zemím, které jsou většímu oplocení Unie nakloněny, jiné státy jsou v otázce nových plotů mnohem opatrnější. Evropa má s „ploty“ historicky špatné zkušenosti a jejich návrat na hranice může mnoha lidem evokovat časy takzvané železné opony mezi Východem a Západem.

Plány některých evropských zemí na vytvoření fyzické ochrany vnějších hranic EU také probudil k životu zastánce komunistických ostnatých drátů, nabitých elektřinou a oddělujících v době totality tehdejší socialistické Československo od Rakouska a západního Německa. U železné opony nebo přímo v drátech tehdy zemřely stovky lidí.

Přesto různé spolky bývalých pohraničníků nebo zastánců socialismu hájí tento způsob obrany hranice jako nutnost. A srovnávají tehdejší železnou oponu například s plotem, oddělujícím Mexiko od USA nebo právě s plány EU na další ploty na vnějších hranicích Unie.

Zemanův plot

Například Klub českého pohraničí, sdružující některé bývalé pohraničníky a jejich sympatizanty, dodnes zcela otevřeně hájí smysl železné opony a střelby na hranicích. Byla to údajně, jak se píše na stránkách KČP, „nezbytná odpověď na prudký nárůst agresivity domácí a zahraniční reakce proti vítězství pracujícího lidu v únoru 1948.“

Bývalí pohraničníci přitom odmítají připustit, že železná opona byla vytvořena proto, aby Češi a obyvatelé dalších socialistických zemí nemohli utíkat za svobodou, a nikoliv naopak. A každý plot v Evropě nebo na Západě je v jejich názoru údajně utvrzuje. „Dnes vzniká zase železná opona třeba mezi Slovenskem a Ukrajinou nebo mezi USA a Mexikem,“ řekl už dříve autorovi tohoto textu František Polák, bývalý předseda jihočeské rady KČP.

Někteří zastánci střežené hranice v časech socialismu citují i bývalého komunistického prezidenta Gustáva Husáka, který měl v září 1969 prohlásit: „Státní hranice mezi Bratislavou a Vídní není žádné korzo, kam mohu jít s Ančou na procházku.“

Odstranění hraničních „plotů“ po pádu železné opony v roce 1989 proto mělo velký symbolický význam, střihání drátů tehdejšími politiky se stalo symbolem svobody a návratu Česka a dalších zemí východního bloku k demokracii a možnostem svobodného cestování. Ostnatý drát na hranici naopak symbolizoval marnou snahu komunistů svobodu potlačit a udržovat totalitní režim i za cenu střelby na hranicích.

Přesto už v roce 2016 i prezident Miloš Zeman připustil, že kvůli nelegální migraci by se mohly tyto „symboly nesvobody“ na české hranice vrátit. Já bych se sám v případě nutnosti, to znamená v případě velké migrační vlny, která zaplať pánbůh zatím nenastala, ani tomu plotu nebránil,“ uvedl tehdy Zeman v pořadu S prezidentem v Lánech.

Převzato z Info.cz

Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme