Téma náhlé virality, se kterou manifest dávno mrtvého teroristy zasáhl sociální síť TikTok, mezitím pokryli i další novináři, a například Matouš Hrdina argumentuje, že to jen staří nerozumějí TikToku. (Upřímně, ta informace, že TikToku stačí 1 sekunda běhu videa, aby jej považoval za “shlédnuté”, ta je zajímavá; to jsem nevěděl.) Jak už to na sociálních sítích bývá, aféra je pomalu zapomenuta a dávno se řeší jiná témata, například to, že sněží.
Nicméně asi by stejně stálo za to se na chvíli vrátit k bin Ládinovi a jeho manifestu.
Máme tendenci si představovat teroristy a jejich spolupracovníky jako magory urvané z řetězu, ale “brutální sadista, čistý psychopat” je jen jeden podtyp celého spektra. V nacistické říši by jej reprezentoval Oskar Dirlewanger, zločinec z povolání, který oblékl uniformu SS a pustil se do řezničení. Roztomilý pán už od pohledu, že?
Jenže i mezi těmi nacisty existoval ještě nejméně jeden další extrémní typ: “zmutovaný moralista”. Do této škatulky patřil například Rudolf Höss, kterého jeho otec vychoval v přísné katolické víře, plné sebeobětování a povinnosti, a zamýšlel z něj mít kněze. Höss po první světové válce vystoupil z církve, ale extrémní loajalita, pořádkumilovnost a píle mu zůstaly; bohužel jich využil hlavně při řízení koncentračního tábora v Osvětimi, kde zahynul více než milion lidí. Po válce jej vítězní Spojenci vydali do Polska, kde dostal provaz. Až do samotného konce přitom prý nechápal, co jako udělal špatně a za co jej vůbec soudí.
(Vůbec, přečte-li si člověk soudobé ideologické materiály nacistické říše, moralizováním se to v nich jen hemží a nacistická justice také tvrdě potlačovala “Rassenschande“, sexuální styk mimo povolené kategorie. Židé byli obviňováni hlavně z toho, že korumpují společnost.)
Bin Ládin patří právě do kategorie “zmutovaných moralistů”, lidí, kteří – zdá se, aspoň podle jejich vlastních slov – jsou hnáni hlavně touhou “napravit škody a zavést konečně Pořádek”. Podíváme-li se ještě jednou na jeho manifest v PDF, má jednoznačně morální a moralizující tón. Hned na jeho začátku se deklaruje “mír těm, kdo kráčejí po stezce spravedlivých”, a odhadem dvě třetiny stížností vznesených směrem k Americe se týkají její nemorálnosti.
(Do té kategorie nekompromisních moralistů asi můžeme zařadit i letos zesnulého Teda Kaczyńského. Vydá-li jedinec tohoto typu nějaký “manifest”, asi tam patří z principu.)
Umím si představit, že právě ten nekompromisní moralizující tón může být pro určité čtenáře přitažlivý. Prozrazuje velkou sebejistotu a sebevědomí. Podívejte se na různé dnešní populární “influencery”: sebevědomí, sebejistota a nekompromisnost zjevně táhnou početné publikum, zejména to mladší, které ještě nemá dost zkušeností.
Pak ale není zas tolik divu, že na chvíli zarezonoval i bin Ládin. V trochu jiném světě by třeba dnes nebyl mrtvolou, ale influencerem. A jeho kanál by se mohl jmenovat třeba OnlyFatwas.
V podstatě máme kliku, že to nestihl.
Marian Kechlibar je autorem knihy Krvavé levandule, a série šesti dílů Zapomenutých příběhů. Publikuje na svém blogu kechlibar.net.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!
200 Kč
500 Kč
1000 Kč