Kam směřuje KDU-ČSL po své programové a ideové konferenci? Je skutečně stranou tradičních hodnot nebo se v koalici SPOLU posunula k liberalismu? A jaký je volič lidovců? Na to se Konzervativní noviny ptaly předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Aleše Dufka.
V říjnu měla KDU-ČSL ideovou konferenci. Co Vám přinesla? Jaké bylo nejdůležitější sdělení?
Pro mě osobně bylo hlavní, že jsem se mohl seznámit se spoustou osobností v rámci KDU-ČSL a s jejich názory. Myslím, že až na pár výjimek nejsou v KDU-ČSL názory tak rozdílné, jak se snaží některá média předkládat. Rozhodně nemyslím, že by obraz výrazně názorově rozdělené KDU-ČSL, byl pravdivý.
Zaznělo na konferenci něco, co by naznačilo, kam se bude KDU-ČSL ubírat?
Poselství, které nejenom v říjnu na ideové konferenci, ale i v září na programové konferenci zaznělo, je že musíme zachovat svoji demokraticko-křesťanskou podstatu. Jsme jediná křesťansko-demokratická strana v České republice. Možná, že některé konzervativní kruhy nebudou úplně nadšené, když řeknu, že jsme v prvé řadě křesťansko-demokratičtí a až v druhé řadě konzervativní, ale je to tak. Křesťanská demokracie se odlišuje od konzervativních kruhů hlavně v pohledu na ekonomiku, kde jsme více sociální než západní konzervatismus. Na druhou stranu si nemyslím, že bychom ideově byli v rozporu s typickými čtenáři Konzervativních novin.
Rozhodli jste se i do evropských voleb jít v koalici Spolu, tedy s ODS a TOP 09. Podaří se vám přesvědčit voliče, že je to smyslu plná cesta?
Někteří politologové hovoří o projektu podobném německé CDU-CSU. Mně se to na podzim 2023 jeví jako nejlepší řešení ze všech. Samozřejmě za rok může někdo říct, že to bylo špatně, ale rozhodujete se vždy na určitém místě a v určitém čase, proto v této chvíli se to zdá jako nejlepší řešení.
Není tajemstvím, že bez koalice Spolu by asi TOP 09 i KDU-ČSL měly jen malou šanci se dostat do sněmovny. Čemu přisuzujete pokles vašich preferencí? Je to odklon od tradičních hodnot a přílišný liberalismus, který do Spolu vnáší Topka?
Podle mě jednoznačnou příčinou poklesu našich preferencí je naše vládní účast. A to tak bývá u většiny vládních stran.
Tento týden sněmovna na výborech projednávala tzv. manželství pro všechny. Zdá se, že se mezi zákonodárci rýsuje dohoda – stejná práva pro homosexuální páry, ale název svazku – partnerství. Ovšem aktivistům se to nelíbí, dále chtějí manželství pro všechny. Jak myslíte, že to dopadne?
Vůbec nevím. A odpovídám den po zasedání ústavně-právního výboru sněmovny. Pravdou je, že v této chvíli se zdá, že se ve sněmovně podaří uhájit pojem manželství. Vnímám to jako zásadní věc, protože to byla skutečně ta pomyslná červená čára, kdy bychom měli pojem, který přísluší svazku ženy a muže, přisuzovat jiným svazkům. To by bylo zmatení pojmů, zmatení jazyka. Nyní se ve sněmovně vede debata o adopci dětí stejnopohlavními páry. KDU-ČSL je v tom obcházena, protože náš většinový názor je, že jsme proti takové možnosti. To bych rád zdůraznil pro čtenáře Konzervativních a Katolických novin, že v této věci je zřejmé, že tradiční hodnoty lidovci skutečně drží.
Parlament čeká i ratifikace Istanbulské úmluvy, tedy jakési Ústavy genderové ideologie. Bude ratifikována? A jaké by to mělo důsledky pro českou společnost?
V této chvíli to vypadá tak, že Istanbulská úmluva přijata nebude.
Souvisí to s tím, že se vytvořila skupina napříč politickým spektrem proti ratifikaci, a to jak ve sněmovně, tak v senátu?
Myslím, že to spíše souvisí s tím, že my to projednáváme v roce 2023, kdežto většina západních států Istanbulskou úmluvu přijala hned po tom, co se k ní rozhodly přistoupit. Nezabývaly se tedy příliš tím, co to vlastně přinese. My, díky tomu, že máme dvanáctiletý odstup, jsme schopni vyhodnotit její důsledky. Navíc jsme za těch 12 let přijali zákony, které upravují postih domácího násilí, takže nepotřebujeme, aby nás k tomu nějaká mezinárodní úmluva naváděla.
Vedle války na Ukrajině přibyl i válečný konflikt v Izraeli. Jak vnímáte islámskou radikalizaci v Evropě?
Je dobře, že Česká republika, Rakousko, Maďarsko a Chorvatsko nepodpořili rezoluci OSN o příměří mezi Hamásem a Izraelem, protože pochopily, že operace, kterou Izrael provádí, je preventivní, jinak by se vraždění izraelských civilistů opakovalo. Buďme v tomto hrdí na naši republiku. Třeba v tom, že všichni poslanci naší sněmovny už na začátku odsoudili akt Palestiny a podpořili Izrael. To, co se děje v západní Evropě, je dané narůstajícími menšinami muslimů v daných zemích.
Jsou to podle vás důsledky migrační vlny?
Myslím, že my, Evropané, jsme přijali příchod lidí z jiných kultur v přesvědčení, že budou v Evropě pracovat za nás. Chápu, že se migranti vydali na cestu, aby se měli lépe. Kdybychom byli ve stejné situaci jako oni, asi bychom to taky udělali. Prapříčinu vidím v blahobytu Evropy, která chtěla stále víc, ale nebyl nikdo, kdo by ty hodnoty vytvářel.
Myslíte, že euroatlantická společnost stojí, v souvislosti se zmíněnými válečnými konflikty, nad propastí světové války?
Vezměme si situaci, která byla v roce 2019 před covidem, která byla v roce 2021 před invazí Ruska na Ukrajinu a jaká je nyní po vypuknutí izraelsko-palestinské války. Tyto události moc optimismu nepřinášejí. Na druhé straně je třeba říct, že konflikt je v lidských dějinách přirozený, spíše bylo nepřirozené to 75leté období po 2. světové válce, kdy jsme žili v míru a blahobytu.
Jste předsedou poslaneckého klubu KDU-ČSL. Jak se v této roli cítíte?
Je to náročná role, pracuji s 22 poslanci, tedy s 22 konkrétními lidmi s konkrétními osudy, konkrétními požadavky, konkrétními silnými i slabými stránkami. Musím komunikovat primárně se svým klubem, ale musím komunikovat i s ostatními politickými kluby. Díky tomu, že 25 let pracuji v advokacii, tak jsem na komunikaci zvyklý. Je to náročné, ale lhal bych, kdybych řekl, že to pro ně není zajímavé.
Ptám se proto, že představujete konzervativní část KDU-ČSL. Jakou podporu má tato část ve vaší straně a mezi voliči?
V rámci strany je to tak, jak jsem říkal na začátku. Jsou v ní možná různé názorové póly, ale jako celek je konzervativní. Možná by někomu připadalo, že v ekonomických věcech jsou naše názory levicové, ale to je dáno právě křesťansko-demokratickým zaměřením. Opravdu nemám pocit, že bych se svými konzervativními názory neměl podporu nebo se cítil ohrožený. Obraz nějakého rozkolu přinášejí média. Po čtyřech měsících, co jsem ve funkci předsedy lidoveckých poslanců, je pro mě opravdu zvláštní, že nikdo z mainstreamových, progresivních médií mě nepožádal o rozhovor. Jim se hodí škatulkování, že jsem konzervativec levého břehu Moravy. To tak ale není. Já jsem do KDU-ČSL vstupoval v roce 2017. Moje názory byly vyprofilované dávno před tím, než jsem do KDU vstoupil. Vnímám to tedy jako snahu zvenku stranu poškodit.
Pohybujete se na moravském venkově. Co tam lidi v současné době nejvíce trápí?
Myslím, že náš volič – zjednodušeně řečeno – je obyčejný člověk z domku. Je to člověk, který se ožení, má děti, chce žít v poklidu, v míru, nechce se hádat, bojovat. O tyto voliče bychom se my, lidovci, měli zajímat. Je to generace mezi roky 1960 a 1980, která dochází ke konzervativnímu přesvědčení. Věřím tedy, že se nám bude dařit tyto voliče oslovovat i dál.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme
