Abeceda amerických voleb: New Hampshire

New Hampshire, stát severovýchodního pobřeží Spojených států o rozloze třikrát menší, než Česká republika, má přibližně 1,3 miliónu obyvatel. Hodnotou HDP (90 mld. USD) patří sice mezi nejméně výkonné státy USA (41. místo), ale střední příjem domácnosti tu činí přes 75.000 USD, což New Hampshire řadí k velmi bohatým oblastem (čtvrtý nejbohatší). Abychom si uměli tato čísla představit reálněji, tak z českých regionů v nejbohatší Praze činí HDP cca 1,4 bil. Kč (2018). Podobně osídlený New Hampshire má výkon asi 2 bil. Kč. Představa, že se v České republice máme v průměru o 40% lépe, než nejbohatší Pražáci, ukazuje, o jak pro nás nedostižný výkon se v New Hampshire jedná.

Heslem státu je „Život ve svobodě nebo smrt“ (Live Free or Die), v New Hampshire není státní daň z obratu a z příjmů (kromě příjmů z kapitálového majetku ve výši 5%). New Hampshire je státem lyžování, horolezectví a zimních sportů vůbec. Je to také stát tisíců letních chat podél mnoha jezer a motocyklového sportu.

Daně, daně, daně…

New Hampshire je skoro dokonale bělošský stát (93%), před rokem 1990 měl však k této dokonalosti ještě blíže (98%). Nejrychleji se rozrůstající menšinou jsou Latinos, ti dnes tvoří asi 2% populace a jsou tedy přibližně dvojnásobně početnější než tamní Afroameričané. V New Hampshire je asi čtyřicet procent náboženských bezvěrců, což z tohoto malého státu činí jednu z nejateističtějších oblastí Spojených států. Katolíků je zde asi 300 tisíc.

Důvodů bohatství obyvatel New Hampshire je několik, ale tím nejpodstatnějším je, že jsou součástí obrovského, náročného a dynamického trhu v USA. A právě udržení bohatství Spojených států daleko nejsilněji koriguje plány Demokratické strany učinit ze země území, kde panuje obecná chudoba označovaná jako sociální spravedlnost. Určitě i tímto pudem sebezáchovy se liší většina členů Demokratické strany od členů stran Socialistické internacionály u nás v Evropě.

V tomto ohledu sleduji s celoživotním podivem tupou lhostejnost obyvatel České republiky k nakládání s našimi daněmi.

Čeští pracující živí na dva milióny zaměstnanců veřejné správy a jiných osob přisátých k tisícům tankovacích zařízení z nichž dennodenně srší minimálně jedna miliarda z jejich daní. Nikdo neprotestuje, nikdo daně snižovat vlastně ani nechce, jen se diskutuje nad tím, jak jinak marnotratněji peníze v lepším případě jen utratit, v tom horším ukrást. Obyvatelé České republiky marní svůj ekonomický potenciál v pro ně v zásadě nepřátelském prostředí pod bičem více než pětapadesátiprocentního zdanění. Tak vysoké zdanění neměla žádná ze starobylých (dnešních okem) totalitních kultur a dokonce ani sametově svržený komunistický režim. Češi si ze svých daní platí od předpovědi zemětřesení v Peru přes studia romské kultury, až po sekání trávy před svým domem. Aktuálně třeba doplácí mzdy zaměstnancům velkých zahraničních podniků, kteří byli zvyklí na vysoké mzdy. To, že každoročně tyto firmy vykazovaly astronomické zisky, to velké části voličů vůbec nevadí, a aby svou loajalitu k těmto bohatým obyvatelům potvrdili, dají hlas politickým stranám, které doplácení už tak vysokých mezd navrhly a prosadily (kurzarbeit).

Jistě najdete přiléhavější výrazy marnotratnosti českého státu, jen mi přišlo líto, že obyvatelé New Hampshire nejsou o tolik pracovitější než my a přitom nás od nich dělí tak propastný ekonomický rozdíl…

Sanders v kapitalistickém ráji

V demokratických primárkách v New Hampshire vyhrál Bernie Sanders (25,6%), Joe Biden skončil až pátý se ziskem 8,3%. Sanders svedl finálový boj s Petem Buttigiegem, který volby o fous prohrál, když získal 24,3%.

Vítězství Sanderse i v New Hampshire však dává všem na vědomí, že silné levicové tendence v Demokratické straně nejsou záležitostí jednoho, či dvou specifických států americké Unie, nýbrž jde o všeobecně sílící trend.

Ve státě New Hampshire stranický boj začíná a tak není tolik ovlivněn výsledky z jiných států (o kterých se novinářsky tvrdí, že jsou v klání rozhodující). O výsledcích primárek v New Hampshire tak můžeme tvrdit, že jde o upřímná a spontánní přání místních straníků, která nejsou tolik korigovaná názory médií.

I republikáni své letošní primárky v New Hampshire doplnili vyšší dávkou invence a bývalému guvernérovi státu Massachusetts, Billu Weldovi, dali 9%, což je dosud z naší Abecedy států nejvíce.

Rodákem z New Hampshire je např. demokratický prezident Franklin Pierce (1804 – 1869), který je známý tím, že ho většina studentů daleko nejčastěji opomeneme při výčtu amerických prezidentů. Byl to alkoholik, politický smolař benešovského typu a velkou část svého života prožil v depresích. Zemřel na cirhózu jater. Historici ho zmiňují ve spojitosti se zájmem USA anektovat Kubánské ostrovy, což se mu prosadit nepodařilo. V této souvislosti je zajímavá úvaha, jak a kam by se svět vyvíjel, kdyby Kuba byla americkým územím (Kubánská krize, popularita J.F. Kennedyho a kde jinde by se nejvážněji srazily americko-sovětské vztahy).

Stát New Hampshire vládne silou čtyř volitelů, má tedy ve federálních zákonodárných sborech dva senátory, oba jsou z Demokratické strany a dvě místa ve Sněmovně reprezentantů USA – ty jsou také obsazené demokraty. Guvernérem je v této pro republikány skličující situaci republikán Chris Sununu.

Státnímu Senátu vládnou též demokraté v poměru 14:10 a ovládají i státní Sněmovnu (233:167).

V roce 2016 tu vyhrála Hillary Clintonová, ale jen minimálním rozdílem (47:46,6%). Předchozí troje volby patřily také demokratům.

Z průměru průzkumů z New Hampshire vyplývá stav z klání Trump – Biden spíše pro demokrata, ale Trump od ledna získal dvě procenta, zatímco Biden jen jedno. Nejde o chlácholení, jde o rozdíl (52:45), který odpovídá i jiným státům, kde jsou komentátoři naopak tvrdošíjně přesvědčeni, že tam vyhraje Trump. Mám tedy za to, že New Hampshire se stane jedním z důležitých bojišť a očekávám překvapení (kvůli tomu, že New Hampshire je nejkonzervativnějším státem v oblasti, ale hlavně kvůli vítězství Sanderse v demokratických primárkách).

Profesionál každým coulem…

Na obrázku vidíme republikánského guvernéra Chrise Sununa (45), který je v úřadě od roku 2017. Jde o potomka libanonsko-řeckých pravoslavných křesťanů z Jeruzaléma.

Guvernér Sununu vetoval v roce 2019 snahy o zrušení trestu smrti, taktéž opakovaně vetoval všechny snahy o zavedení, či zvýšení daní. Je nepřítelem zelené energie, osobně se zabývá programy, které mají drogově závislým pomoci vrátit se zpět do normálního života, a je proti legalizaci marihuany. K potratům se staví liberálně – odmítá jen jejich financování z veřejných prostředků. Podporuje manželství osob stejného pohlaví a další práva homosexuálů. Je ženatý, má tři děti, je aktivní lyžař a hráč rugby.

Z výčtu postojů guvernéra Sununa vyplývá, že jde o tzv. „umírněného“ republikána, což mu jediné dává naději i potřetí uspět v guvernérských volbách v v New Hampshire v příštím roce.

Jeho otec býval v letech 1983 – 1989 guvernérem státu a později šéfem Bílého domu za prezidenta George HW Bushe. Byl také v letech 2009 – 2011 předsedou Republikánské strany v New Hampshire. Starší bratr, John E. Sununu (56), býval v letech 1997 – 2003 členem Sněmovny reprezentantů USA a posléze senátorem Kongresu (2003 – 2009).

Guvernér Sununu tedy pochází ze zkušené a profesionální politické rodiny. Nevýhodou tohoto typu lidí je umění skrývat své skutečné přesvědčení nebo v horším případě, umění své přesvědčení rychle modifikovat podle tušených přání voličů. Jsou takříkajíc vychování s jistou dávkou politické předurčenosti a je v nich rozvíjen talent vyhýbání se jakýmkoliv kontroverzím.

Pozor na ně…

Nebezpečí, které z profesionálního ovládnutí politiky plyne, se nabízí samo. Předně je to riziko světonázorové uniformity politiky (centrismus = ani vlevo ani vpravo, prý rozumně). Ruku v ruce s touto uniformitou pak jde samozřejmě i riziko morálního úpadku ve snaze nepřesvědčovat, ale naopak řídit se jen přáním voličů. Skutečný politik totiž vysvětlí své záměry populární formou a pro své cíle si voliče získá a přesvědčí je. Riziko profesionálního politika tkví právě v otroctví k veřejnému mínění (k názorové nestálosti voliče). Však také mnohem častěji vzpomínáme na politiky, kteří svůj politický talent využili k dobru i přesto, že jeho voliči to ponejprve za dobro nepovažovali.

Příkladem „profesionálního“ přístupu k politice v syrovém východoevropském pojetí můžeme spatřit ve stylu Andreje Babiše, u kterého vlastně ani netušíme, jaké postoje zastává („já mám program pro všechny“). Jeho ubohou snahu o ovládání jiných, bez ambice udržet alespoň po krátkou chvíli svůj názor v nezměněné podobě, a jeho nezájem jakkoliv zabojovat o charakter našeho státu, dokládá nejen jeho legendární „nikdy neodstúpím, nikdy, nikdy…“, ale především jeho dennodenní nekoncepční přežívání v úřadě …

To jsme se ale až příliš vzdálili z demokratického New Hampshire, přitom jde o tak malebný kraj, kde má Donald Trump skutečně reálnou šanci 3. listopadu zvítězit. Navzdory.

Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010  Děkujeme!