Německá automobilka Audi prožívá jedno z nejtěžších období své novodobé historie. Generální ředitel Gernot Döllner čelí ostré kritice odborů i výzvám k rezignaci, historickým německým závodům hrozí uzavření.
Německý výrobce automobilů Audi jen těsně unikl propadu do červených čísel poté, co se jeho čistý zisk ve třetím čtvrtletí propadl o 87 %, a to z 718 milionů eur ve stejném období loňského roku na 95 milionů eur.
Za prvních devět měsíců roku klesly tržby společnosti Audi o více než 6 miliard eur na zhruba 42 miliard eur, přičemž zisk po zdanění dosáhl 1,22 miliardy eur, což představuje pokles o 41 %, a to po předchozím 17 % propadu zisku v první polovině roku.
Celosvětové dodávky hlavní značky Audi se ve třetím čtvrtletí propadly o téměř 20 % na 314 905 vozidel, a to především kvůli propadu poptávky po vozidlech s konvenčním spalovacím motorem (ICE) v Číně, která je již dlouho největším trhem této značky.
Podle údajů společnosti klesly dodávky v Číně, včetně Hongkongu, za prvních devět měsíců o 24,5 % na 328 042 vozidel.
Tento pokles uvrhl dceřinou společnost koncernu Volkswagen do ještě větších finančních potíží, což donutilo vedení již podruhé v tomto roce snížit celoroční prognózu a zintenzivnit interní restrukturalizační programy.
Když největší trh přestává fungovat
Pokles zisku odráží kombinaci nepříznivých faktorů na klíčových světových trzích.
Značku tvrdě zasáhl propad prodejů v Číně, kde domácí výrobci elektromobilů nadále podbízejí ceny tradičních evropských značek, a to vedle rostoucích amerických cel a agresivních cenových slev v evropských autosalonech.
Společnost rovněž poukázala na napětí na Blízkém východě, vyšší náklady na energii a čínské vývozce pronikající na evropský trh.
Výrobce také nesl hlavní nápor obchodních třenic v Severní Americe, kde dodávky za prvních devět měsíců klesly o 17,3 %.
Vzhledem k tomu, že Audi v současné době nevyrábí žádná osobní vozidla na americké půdě, americká dovozní cla způsobila odhadovanou ztrátu ve výši 1,2 miliardy eur v firemních financích. Konkurenti BMW a Mercedes-Benz oba vyrábějí vozidla v USA.
Sázka na Georgii za čtyři miliardy dolarů
V reakci na to generální ředitel Gernot Döllner představil plány na výstavbu výrobního závodu v hodnotě několika miliard eur ve Spojených státech a na posílení výroby velkých spalovacích a hybridních modelů SUV, jako jsou Q7 a Q9.
Navrhovaný závod v Maconu ve státě Georgia by představoval investici ve výši 4,2 miliardy dolarů (3,8 miliardy eur). Od počátku 30. let 21. století by zde mohlo být ročně vyrobeno až 200 000 vozů modelů Q7, Q8 a Q9 a zaměstnáno až 4 500 lidí, ačkoli projekt ještě vyžaduje schválení dozorčí radou koncernu Volkswagen.
Porušení kodexu a hněv odborů
Tato transatlantická strategie však v Německu vyvolala politickou a domácí kritiku.
Döllner se před mezivolbami 3. listopadu objevil po boku amerického prezidenta Donalda Trumpa na akci v Georgii ve stylu předvolební kampaně, aby oznámil plánovanou americkou továrnu, což okamžitě vyvolalo odsudek ze strany německých odborů a vedení podnikové rady.
Vlastní kodex chování společnosti Audi zakazuje veřejná vystoupení s politickými kandidáty tři měsíce před volbami. Döllner svou účast obhájil tím, že je v zájmu společnosti, a uvedl, že Audi bylo požádáno, aby své plány veřejně představilo po boku amerického prezidenta.
Předsedkyně generální rady zaměstnanců koncernu Volkswagen Daniela Cavallo obvinila Döllnera, že se nechal zmanipulovat pro stranickou politickou kampaň, a jeho vystoupení označila za „aktivní podporu kampaně“. Předsedkyně odborového svazu IG Metall Christiane Benner označila toto veřejné vystoupení za „politicky nepřijatelné“.
Krize doma: Neckarsulm dostává roční ultimátum
Tato kontroverze ještě více prohloubila obavy německých zaměstnanců v době, kdy Audi přezkoumává nouzové programy snižování nákladů. Na základě předchozích rámcových dohod již Audi naplánovalo do roku 2029 zrušení až 7 500 pracovních míst v Německu, avšak propad v tomto čtvrtletí vedl k tomu, že historické německé výrobní závody – zejména Neckarsulm v Bádensku-Württembersku na jihozápadě Německa, kde pracuje více než 15 000 zaměstnanců – jsou nyní předmětem intenzivního přezkumu životaschopnosti.
V září dala společnost Volkswagen závodu v Neckarsulmu lhůtu jednoho roku na předložení životaschopného plánu snižování nákladů, jinak mu hrozí uzavření. 8. října se Audi odvolalo na „klauzuli o nepříznivých okolnostech“ dohodnutou v roce 2019, která zavazuje vedení a podnikovou radu k vyjednávání o úsporách v případě výrazného zhoršení obchodních podmínek.
Na provozní úrovni se hlavní značka Audi v období od července do září propadla do ztráty ve výši 174 milionů eur při tržbách 11,6 miliardy eur, zatímco o 12 měsíců dříve dosáhla zisku 279 milionů eur, čímž se devítiměsíční provozní zisk snížil o více než 40 % na 477 milionů eur.
V rámci širší skupiny značek, která zahrnuje Bentley, Lamborghini a Ducati, klesl devítiměsíční provozní zisk o 26 procent na 1,15 miliardy eur, což představuje provozní marži ve výši 2,7 %.
Finanční ředitel Jürgen Rittersberger po zveřejnění těchto čísel bije na poplach, popisuje situaci jako naléhavou a varuje, že se tržní prostředí v pozdních letních měsících výrazně zhoršilo. Rittersberger zdůraznil, že vedení nemá žádný manévrovací prostor. „Čísla jasně ukazují: Potřeba přijmout opatření v Audi je naléhavá a nesnese odkladu,“ uvedl a dodal: „Naše opatření fungují, ale vzhledem k enormnímu konkurenčnímu tlaku je musíme zintenzivnit.“
Průmyslový otřes stahuje ke dnu i mateřský Volkswagen
Propad společnosti Audi je součástí širší průmyslové šokové vlny, která se šíří i v její mateřské společnosti, koncernu Volkswagen, jenž ve třetím čtvrtletí vykázal ztrátu ve výši 5,82 miliardy eur.
Koncern se potýká s mimořádnými náklady v řádu miliard eur, slabým zájmem spotřebitelů o elektromobily a vysokými náklady spojenými s přepracováním konstrukce vozidel a modernizací výrobních linek.
Propad zisků vnesl novou naléhavost do již tak napjatých vyjednávání s odbory v Německu. Na základě stávající rámcové dohody se Audi již zavázalo k postupnému snižování počtu zaměstnanců, vedení však nyní zvažuje mnohem drastičtější opatření na snížení nákladů.
Odborové svazy bijí na poplach ohledně možného uzavření závodů, přičemž budoucnost historického závodu v Neckarsulmu je pod intenzivním drobnohledem, jelikož šéfové automobilek posuzují, zda jsou domácí výrobní náklady i nadále rentabilní v kontextu klesajících globálních marží.
Krize také vyvolala politický odpor proti strategii Audi v oblasti mezinárodního dodavatelského řetězce.
Vzhledem k tomu, že prodej v Severní Americe letos klesl o 17 %, vedení společnosti zvažovalo rozšíření výrobních kapacit ve Spojených státech, aby se vyhnulo dovozním clům.
Perspektiva přesunu kapitálových investic do zahraničí při současném drastickém omezování domácích výrobních kapacit však vyvolala kritiku ze strany německých odborů a levicových politiků. Někteří požadovali Döllnerovu rezignaci kvůli tomu, co popisují jako kapitulaci průmyslového jádra Německa.
V reakci na tyto údaje společnost Audi výrazně snížila svůj celoroční výhled, když snížila předpokládané tržby z 58 až 63 miliard eur na 55 až 59 miliard eur a snížila prognózu provozní marže z 5 až 7 % na 3 až 5 %.
Model Q9, nové vlajkové SUV značky Audi určené především pro americký a evropský trh, by se měl začít prodávat v listopadu. Konkurenční Mercedes-Benz vykázal za třetí čtvrtletí čistý zisk ve výši 1,52 miliardy eur.
Zatímco vedení společnosti tvrdí, že nově uvedené modely SUV by mohly do konce roku přinést určitou obchodní úlevu, čtvrtletní rozvaha posiluje obavy ohledně konkurenceschopnosti německého segmentu prémiových automobilů, který se stále více ocitá v sevření mezi vysokými domácími výrobními náklady a zahraniční konkurencí.
Konzervativní noviny nabízejí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010. Děkujeme!



