Básník, tiskař, malíř, grafik a ilustrátor William Blake (1757–1827) patří k nejpozoruhodnějším a nejoriginálnějším anglickým umělcům. Rozsáhlá výstava v maďarské metropoli, nazvaná Sňatek nebe a pekla, zkoumá jeho výtvarné dílo v kontextu jeho současníků i následovníků.
Svébytnost a originalita jeho umění a poezie inspirují dodnes, Blakeův symbolický a duchovní svět ovlivňuje spisovatele, malíře a dokonce i popkulturu. A přesto zůstává Blake i jeho dílo dodnes tak trochu záhadou.
Pokusem o rozkrývání Blakeova výtvarného díla je výstava, která je od konce letošního září do počátku ledna k vidění v Muzeu krásných umění v Badapešti. Blakeovy obrazy jsou vystaveny společně s díly umělců, kteří ho nejvíce inspirovali, včetně Henryho Fuseliho, Benjamina Westa a Johna Hamiltona Mortimera, stejně jako umělců, kteří se inspirovali jím, jako například William Turner, James Berry a Samuel Palmer.
„Romantická imaginace, která rozkvetla v tehdejší Británii, reagovala na svět v chaosu. Zrodila se z ponižující porážky v americké válce za nezávislost, šokových vln francouzské a haitské revoluce v 90. letech 18. století, útrap dlouhých válek s Francií, let politických a sociálních nepokojů v zemi a rychlého tempa technologického a průmyslového rozvoje. Umění Blakea a jeho současníků odráží ducha jejich doby,“ praví se v průvodci k výstavě.
° ° °
William Blake, romantický umělec, osamělý génius, ve své době převážně nedoceněn. Žil v Londýně a pracoval jako komerční rytec, aby mohl financovat své vlastní tvůrčí projekty. Radikální myslitel, rebel, nespoutaný duch, vzpírající se každé autoritě, novátorský výtvarník, vizionář, vášnivý mystik, temný prorok, v jehož imaginaci se snoubí nebe i peklo, svět duchovní a fyzický, viditelný a neviditelný, posvátný a profánní.
„Spatřit svět v zrnku písku
a nebe v divoké květině.
Zachytit nekonečno v dlani
a věčnost v jedné hodině.“
Od romantické poesie dětství a prostých, obyčejných věcí (Zpěvy nevinnosti), přes sžíravou kritiku poměrů, sympatizující s tehdejším revolučním a anarchistickým duchem (Zpěvy zkušenosti) se propracoval až ke kolosálním mytologickým vizím (Sňatek nebe a pekla).
Citlivý pozorovatel života, bouřící se proti sociální nespravedlnosti, útisku a utrpení, jichž byl tehdejší život plný.
„Nespoután chodím v ulicích
U Temže, jíž svět spoutat dal,
Cejch mají všichni v tvářích svých,
Cejch slabosti – cejch žal.“
(Londýn, Písně zkušenosti)
Odmítal osvícenský racionalismus, v jeho době ztělesněný newtonovskou vědou, stejně jako se bouřil proti organizovanému náboženství, sevřenému dogmatem a zahalenému pokrytectvím. Přesto po celý svůj život s Bohem zápasil. Bible mu byla „velkým kódem veškerého umění“, biblické příběhy formovaly jeho vnitřní svět, nicméně tradiční křesťanství mu bylo těsné. Nechuť ke všemu statickému, formálnímu, autoritativnímu, jej vodila po „křivolakých cestách“ a hnala do extrémů. („Cesta extrému vede k paláci moudrosti“)
Blakeův svět se chvílemi jeví jako dualistický, jako zápas dvou protikladných sil, „svět, v němž vše má svůj protiklad, ale nic není negací“. Jeho nespoutaný duch a odpor k autoritám jej vedou až tak daleko, že bývá podezírán, že v Miltonově Ztraceném ráji, který opakovaně ilustruje, je jeho favoritem Lucifer coby vůdce vzpoury proti despotovi. („Bez protikladů není pokroku.“)
Někdy se naopak zdá, jako by Blakeovým bojištěm bylo jungiánské nevědomí – smyslům nedostupné, ale přístupné imaginaci – v němž povstávají mytologické příšery. Jako by Blake jaksi nevědomky „nahmatal“ myšlenku kolektivního nevědomí a jeho archetypů ještě předtím, než se tento Jungův pojem začal vůbec používat…
° ° °
Výstava v Budapešti presentuje více než 100 děl ze sbírek londýnské Tate Gallery a zasazuje je do kontextu bouřlivého období britského umění, představivosti a historie.
Tematické sekce zkoumají Blakeův mnohostranný svět: Sekce „Básník malíř“ představuje Blakeovy ilustrované básně, zatímco sekce „Strach a nebezpečí“ odráží změny a nepokoje charakteristické pro konec 18. století. Sekce „Fantastická stvoření“ a „Satan a podsvětí“ přibližují Blakeovy kolosální imaginace a monstra z nevědomí, zatímco sekce „Romantizace minulosti“ a „Gotika“ odhalují Blakeovy historické a stylistické inspirace. Samostatná sekce „Newtonovo tělo“ je věnována jeho slavnému dílu „Newton“.
Další informace a vstupenky jsou k dispozici na webu Muzea krásných umění

Konzervativní noviny nabízejí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010. Děkujeme!



