Separatistické snahy frankofonní provincie Quebec zažívala Kanada dlouhá desetiletí. Nyní čelí tlaku z opačné strany země – o odtržení začínají nahlas mluvit obyvatelé západněji ležících provincií Alberta a Saskatchewan. Jejich zlobu na federální vládu vyvolává environmentální politika premiéra Justina Trudeaua.
Den poté, co kanadský liberální premiér Justin Trudeau získal další mandát, si farmář Larry Kitz sedl v domovské provincii Alberta k počítači a poslal peníze politické straně, jejímž cílem je odtržení západních provincií od Kanady. Jak řekl deníku The Guardian, bylo to jedinou možnou reakcí na jeho rostoucí frustraci s federální vládou.
„Je to jako špatný vztah s někým, kdo vás neustále vysává. Na jednu stranu od vás berou peníze, ale na druhou stranu chtějí zničit energetiku,“ myslí si nový stoupenec Wexit Party.
Ještě před pár lety zažívala kanadská energetika boom a vysokými platy přitahovala do států v západní části země pracovníky z celé Kanady. V roce 2014 ale cena ropa na světových trzích prudce poklesla a Albertu zasáhla recese, z níž se dodnes nevzpamatovala. Provincie, které se někdy přezdívá Kanadský Texas, přišla asi o 130 tisíc pracovních míst.
Nevlastní děti z prérie
Zahraniční firmy odešly a navzdory faktu, že jsou zde stále bohatá ložiska ropy, se region příliš nerozvíjí – kvůli chybějícím ropovodům je zdejší černé zlato složité dostat na trh, a prodává se proto levně. Podobné je to i s nalezišti plynu, který je v posledních letech levný kvůli rozmachu břidlicového plynu v USA. Kanadská vláda proto v březnu oznámila uzavření dvou tisíc vrtů.
Trudeauovi liberálové sice v Albertě i Saskatchewanu volby prohráli, v parlamentu ale zůstali i nadále rozhodující silou a mohou prosazovat svoji „zelenou“ politiku, která ovšem v dotčených státech vyvolává pocit existenčního ohrožení.
Mnozí obyvatelé Alberty a Saskatchewanu tak mají pocit, že federální vláda těží z jejich průmyslu, ale chová se k nim jako k „zapomenutým nevlastním dětem,“ jak řekl listu The Washington Post Ted Clagston, starosta města Medicine Hat v provincii Alberta.
Kanadské politické strany nevěnovaly konzervativní baště Albertě v předvolební kampani příliš pozornosti, soustředily se místo toho na výhru v Britské Kolumbii nebo Ontariu, kde byl výsledek otevřený. Premiérem státu Alberta je vycházející hvězda konzervativců Jason Kenney, který nedávno prohlásil, že předseda vlády Trudeau se chová nepřátelsky k tamnímu energetickému průmyslu. Na nedělním zápase kanadského fotbalu se Kenney objevil v čepici se srdcem, javorovým listem a slovy „Miluji kanadskou ropy a plyn“.
Složité vyjednávání
„Vlády a politici v mnohých částech země těží ze zdrojů patřících obyvatelům Alberty, brání nám ale tyto zdroje rozvíjet,“ řekl Kenney s tím, že vytvoří komisi, jejímž cílem bude dosažení větší autonomie. Ta by se mohla projevit například zřízením vlastní policie nebo opuštěním federálního penzijního systému. O samotném wexitu, jak nazývají separatisté odtržení některých provincií od zbytku Kanady, Kenney (zatím) nemluví.
Saskatchewanský premiér Scott Moe po listopadové schůzce s Trudeauem řekl, že je zklamaný. Moe federální vládu požádal, aby o rok odložila zavedení uhlíkové daně. Většina Kanaďanů ale v obavách z klimatických změn volila právě strany, které zdanění uhlíku podporují.
Premiér Trudeau jmenoval ve snaze uklidnit napětí „na západě“ novou vyjednavačku, bývalou ministryni zahraničí Christii Freelandovou, rodačku z Alberty. Freelandová ihned odcestovala do prérijních států, aby s Moem a Kenneyem jednala. Oba posléze ocenili její vůli diskutovat a Moe ujistil novináře, že odtržení provincie od Kanady není v zájmu Saskatchewanu.
Kromě výše zmíněné úlevy od uhlíkové daně se jedná i o rozšiřování kontroverzního ropovodu Trans Mountain Pipeline, který přivádí ropu z Alberty do pobřežní Britské Kolumbie. Proti zvýšení kapacity ropovodu se postavili ekologové i zástupci původních obyvatel. Vláda se poté rozhodla ropovod od společnosti Kinder Morgan Energy vykoupit a zastánci rozšíření obviňovali Trudeaua, že ho chce zastavit. Výstavba byla sice v roce 2018 přerušena, od letošního srpna ale opět pokračuje.
Dalším sporným tématem je vládní program na vyrovnávání úrovně regionů, v jehož rámci federální vláda posílá peníze do chudších oblastí, aby zajistila srovnatelné veřejné služby v celé zemi. Obyvatelé Alberty si stěžují, že jejich stát na tyto platby nedosáhne. Vláda ale argumentuje faktem, že navzdory recesi se ekonomice prérijních států daří lépe než ostatním a HDP v přepočtu na osobu mají nejvyšší v zemi.
Kenney už pohrozil, že vypíše referendum o tom, zda má vyrovnávací program zmizet z kanadské ústavy, pokud vláda do roku 2021 nedokončí rozšíření Trans Mountain Pipeline. Podle Margot Youngové, profesorky práva na Univerzitě v Britské Kolumbii, takováto rétorika může povzbudit separatistické nálady.
My krávu krmíme, oni ji dojí
Jak připomíná The Washington Post, pnutí mezi západem Kanady a zbytkem země existuje téměř tak dlouho, jako Kanada sama. Když Kanada vznikla v roce 1867, její čtyři zakládající provincie si zachovaly úplnou kontrolu nad svým přírodním bohatství. Když se ale pak v roce 1905 přidaly Alberta a Sasketchewan, už to neplatilo. Vzniklou nerovností se pak vláda začala zabývat až v roce 1930.
V roce 1915 pak vyšla v tisku známá karikatura ukazující tvrdě pracující farmáře v Albertě, Sasketchewanu a Manitobě, jak krmí obrovskou krávu. Z druhé strany zvířete ale stáli v oblecích a kloboucích bohatí občané východních provincií, kteří ho dojili.
Dnes se konflikt mezi východem a západem země točí kolem klimatických změn a fosilních paliv, která ekologové odmítají, zatímco lidé z prériích jsou na nich závislí.
V rámci vzájemné spolupráce převzato z info.cz
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!