Vatikán o genderu a výchově

papež

Média po celém světě zaregistrovala vatikánský dokument Jako muže a ženu je stvořil s vysvětlujícím podtitulem „směřování k dialogu o otázce genderové teorie ve vzdělání.“ Jeho hlavním cílem je jasné odmítnutí pronikání genderových teorií do škol a vzdělání především v katolických školách na celém světě. Není to první církevní dokument toho druhu (jak některá média mylně informovala) a není ani překvapivý. Ačkoliv si levicová média ráda projektují do papeže Františka své představy, v názoru na genderovou ideologii byl vždy jednoznačný.

Donedávna neznámý termín gender je totiž v současnosti velmi důležitým pojmem ve společenských vědách. Je to jakési sociální pohlaví, které si sami vybereme a u kterého se nesmíme spoutávat pohlavím biologickým. Jinými slovy, můžete si sami každé ráno po snídani rozhodnout, zda budete heterosexuálem (to je ale tak trapně nudné…), homosexuálem, bisexuálem, intersexuálem nebo třeba transgenderem (to je muž, který se cítí být ženou, ovšem lesbickou ženou, takže ho jiné ženy nepřitahují jako muže, ale jako lesbickou ženou, kterou se ve svém nitru cítí být…).  Ostatně, Simone de Beauvoirová, průkopnice feminismu, napsala: „Člověk se ženou nerodí, ale stává.“ A jiná přední feministka, profesorka Judith Butlerová z univerzity v Berkeley tvrdí, že pohlavní identita většiny lidí je fikcí, „komedií“, jejíž hraní jim vtloukali do hlavy od nejranějšího dětství. A v debatě s kanadským psychologem Jordanem Petersonem zastánci genderové teorie už otevřeně tvrdili, že „žádná taková věc jako biologické pohlaví neexistuje.“

Výsledkem těchto teoretických konceptů jsou reálné snahy (v řadě zemní už úspěšné), aby bylo pohlaví možné změnit jen zápisem na úřadě.  V takovém státě samozřejmě není místo pro standardní  rodinu, tradiční rozdělení rolí, rozdíly mezi muži a ženami…

Umírněně, ale jasně

Takto radikální teze si ovšem zastánci genderové teorie nechávají pro sebe a operují spíše s lehčími termíny jako rovnost žena a mužů. A daří se jim tuto agendu prosazovat a to i mezi některými katolíky. Proto vyvstala nutnost vysvětlit znovu, co to genderová ideologie je.  Jednoduše a prakticky a primárně pro účely katolických škol. Současný dokument se nicméně (kromě přímé citace papeže Františka), vyhýbá označování teorie genderu jako ideologie.  To genderové feministky velmi rozčiluje a označují to za vatikánský výmysl. Dokument „Jako muže a ženu je stvořil“ na jedné straně stojí jasně na církevních odmítavých pozicích vůči radikálním formám genderu (čl. 19), ale snaží se neuzavřít cestu ke skutečnému vědeckému dialogu s opravdovými odborníky ve společenských vědách, i když jsou ovlivněni teorií genderu.

Hlavní smysl dokumentu však není v tom, že hledá cesty vědeckého dialogu s umírněnějšími směry genderu (osobně se domnívám, že marně, neb umírněné genderistky budou ukřičeny zuřivými aktivistkami). Myslím, že hlavním cílem textu je jasné odmítnutí pronikání genderových teorií do škol a vzdělání především v katolických školách na celém světě. Pokud by se toto, alespoň z části podařilo, mohly by se do budoucna stát katolické školy, opět stát ostrůvky skutečného vzdělání a vyrůstání nové kultury, prosté ideologických tlaků nejrůznějších aktivistů. Podobnými oázami byly středověké kláštery i katedrály a jejich školy. Ano vycházely z křesťanského světonázoru. Zatím mi však nikdo nevysvětlil, proč je křesťanské  paradigma považováno za něco tendenčního a ateistické za něco neutrálního.

Nic nového

Již název ukazuje, že dokument se vychází ze základních pravd o člověku, jak je formuluje bible na prvních stranách, zjevně se jedná o citaci z Genesis (první knihy Mojžíšovi) 1,27. Tento verš je jakýmsi základním východiskem i shrnutím křesťanského pohledu na člověka.

K tématu genderové teorie, nebo „ideologie gender“ jak píše papež František v 56. čl. dokumentu (apoštolské exhortaci) Amoris Laetita (Radost z lásky), se papežové a církevní autority již odmítavě vyjádřili vícekrát. Zde je úsměvné, že slovo ideologie ve spojení s genderem (což feministky tak nenávidí) použil papež František v dokumentu, který je však jinak, především kvůli své osmé části, napadán naopak konzervativními kritiky papeže Františka.

Odmítavě se ale k teorii genderu vyjádřil papež František vícekrát –  kupříkladu, když mluvil o ideologické kolonizaci Afriky. Podobně odmítavý byl i jeho předchůdce Benedikt XVI. A také Kongregace pro nauku víry („vatikánské ministerstvo doktríny“) v dokumentu „List biskupům katolické církve o spolupráci mužů a žen“ v roce 2004 Tento dokument přímo nepoužívá pojem gender, ale jasně tuto teorii popisuje a odmítá. Naopak ukazuje cestu vzájemné spolupráce žen a mužů a jejich vzájemné doplňování, navíc podtrhuje a oceňuje ženské hodnoty. Také z tohoto teoretického materiálu vychází současný do škol směřující dokument. Pojem „genderová ideologie“ je pak již  zmíněn v dokumentu Papežské rady pro rodinu: Rodina, manželství a „fakticky existující soužití“ Současný dokument tedy není ničím novým…

                       

Autor je duchovní

Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 . Děkujeme!