Koronavirus a konec impéria Evropské unie

eu-flag-brexit-failing-1250x833

Pandemie koronaviru Covid-19 není pouze zdravotnický problém, ale může zcela změnit politické uspořádání světa. Pandemie podle polského odborníka na geopolitiku Jacka Bartosiaka nejen obnažuje základy geopolitiky, ale jde o dějinotvorný fenomén. Pandemie může způsobit konec Evropské unie (EU), která zcela selhává v základní povinnosti každého impéria ‒ nedokáže zajistit bezpečí svých obyvatel.

Bartosiak v polském rádiu Wnet.pl v pátek 13. března uvedl, že Covid-19 obnažuje zákonitosti geopolitiky: „Podstatou geopolitiky jsou strategické toky. Tedy podíl práce ve společnosti a mezi zeměmi, vyplývající z přesunu lidí, zboží, technologií, kapitálu, investic a projekce vojenské síly. Uvědomte si, že to co se děje, v každém z těchto aspektů ukazuje, kde jsou hlavní strategické toky, kde jsou přerušovány a jaký to má vliv a dopady [na lidi].“

Jacek Bartosiak

 

Covid-19 mimo jiné vážně ohrožuje alianční cvičení Defender 2020, tedy obří cvičení NATO testující obranu východního křídla Aliance. Spojené státy, jakožto největší účastník cvičení, zvažují mnohem menší účast.      

Zda epidemie v Číně skončila nedokázal Bartosiak říct. Upozornil ale, že Čína přijala drastická až brutální opatření proti šíření viru. V karanténě mělo skončit 400 milionů lidi, celé oblasti, bytové bloky nebo jednotlivé domy byly nemilosrdně uzavřeny (nikdo nemohl dovnitř ani ven).

V Číně jde o největší světovou operaci na zastavení šíření viru. Jen ve Wu-Chanu 15 milionů lidí zůstalo doma po dobu jednoho měsíce. Čína také zaktivovala 40 000 „dobrovolníků“, kteří pomáhali zdravotnickému systému. Taková brutální opatření podle Bartosiaka nelze v Evropě uplatnit. Číňané navíc masivně vyrábějí hygienické a zdravotnické výrobky, takže měli prostředky na řešení krize. Ale i tak na měsíc zastavili ekonomický život v celé provincii Wu-Chan.

Covid-19 a čínsko-americký střet

Nyní na chvilku odbočíme a podíváme se na pravidelný report polského think-tanku Strategy and Future, který založil a vlastní právě Bartosiak.

Strategy and Future si v případě Číny všímá twitteru čínského ministra zahraniční Zhao Lijiana, který obvinil Spojené státy ze zanesení koronaviru do Číny. Zhao je znám svým kontroverzními výroky ale jeho prohlášení bylo jistě konzultováno s vedením komunistické strany. 

„Logickou extrapolací tohoto prohlášení je, že podle čínských úřadů USA použily [proti Číně] biologickou zbraň, což vedlo ke ztrátám stovek miliard dolarů a k úmrtí více než 3100 občanů. V souvislosti s tímto prohlášením byl ve čtvrtek velvyslanec Číny v USA pozván ‚na kobereček‘,“ píše Strategy and Future.

Již dříve čínská tisková agentura Xinhua varovala, že Spojené státy jsou závislé na čínské farmaceutické výrobě ‒ ​​a pokud Peking bude chtít, Ameriku „zaplaví vlna koronavirů“.

Zároveň ale Čína pracuje na svém PR, když poskytla Itálii milion chirurgických masek a tisíce respirátorů, což se „rychle dostalo do kontrastu s rozhodnutím USA uzavřít hranice a s nečinností orgánů EU během celé krize.“

Státy (tedy některé) si tedy uvědomují, že Covid-19 je dějinotvorný fenomén (jako bylo a je například Arabské jaro) a může pro některé vládnoucí elity znamenat konec.

Vedení komunistické strany v Pekingu se přitom oprávněně obává, že jeho vlastní lidé (a svět) ho začnou čím dál silněji obviňovat ze zamlčování a podcenění rizika pandemie Covidu-19.

Ostatně popírání reality a umlčování lidí (např. čínského lékaře Li Wen-liang, kterého čínská policie obvinila z šíření poplašné zprávy, když se už v prosinci snažil varovat ostatní kvůli koronaviru) se železnou pravidelností opakují všechny diktátorské režimy. Sovětský svaz to udělal u Černobylu, Čína to udělala u Covidu-19.

Dvě cesty

Zpět k rozhovoru a k Evropě. Podle Bartosiaka se zdá, že v Evropě se zvažují dvě cesty, jak se s virem vypořádat. První je čínská cesta, po které se zdá jde Polsko (a zřejmě i Česká republika), a to je snaha k zastavení šíření koronaviru, aby se získal čas k přípravě zdravotnického systému a k dokončení vývoje léku a vakcíny. K podobnému kroku přistoupila také Jižní Korea, Singapur nebo Hong-Kong, tedy státy, které mají bohaté zkušenosti s bojem s virem SARS (Severe Acute Respiratory Syndrome).

Druhou cestu se ubírá Velká Británie ‒ Londýn chce, aby Covid-19 postupně prošel celou společností a tímto způsobem jí imunizoval. Znamená to ale nechat doslova umřít tisíce lidí. Podle Londýna ale tento postup zachrání z delšího hlediska více lidí.

Podle Bartosiaka je největším rizikem Covidu-19 vyjmutí lidí z hospodářského soukolí a kolaps základních životních funkcí státu a ekonomiky. Stačí si představit, když masově onemocní prodavačky, řidiči kamionů, zdravotní sestřičky…

Velký problém je těžba ropy. Pokud přestanou létat letadla nebo se utlumí hospodářství, cena ropy spadne. Těžba ropy se přitom nedá jednoduše zastavit. Ale když nikdo nebude kupovat ropu, kde se bude skladovat? Navíc nyní zuří ropná válka mezi Spojenými státy, Saúdskou Arábii a Ruskem.

Bartosiak se v rozhovoru odvolával na analytickou skupinu MacroVoices, což je skupina lidí, kteří radí investorům. Bartosiak uvedl, že se poprvé cítil zneklidněný, protože MacroVoices doporučila investorům, aby se nyní hlavně soustředili na zajištění vlastní rodiny, majetku a bezpečí.

Ve Spojených státech žije 300 milionů lidí, pokud se nakazí 10 %, půjde o 30 milionů lidí a z těchto nemocných bude 10 % potřebovat hospitalizaci, tedy tři miliony lidí. Ve Spojených státech je ale méně než jeden milion zdravotnických lůžek. Již brzy se přitom chystají ve Spojených státech prezidentské volby, Covid-19 a zdravotnická péče bude nepochybně jedním ze zásadních témat.

Pro ČR uveďme, že dle údajů z roku 2017 bylo v ČR 77 500 zdravotnických lůžek (pro dlouhodobou až akutní péči) a podle posledních údajů je k dispozici 3500 plicních ventilací a postupně ČR chce nakoupit další stovky ventilací. Mimochodem Česká republika má k poměru na obyvatele nejvíce plicních ventilátorů v Evropě. V hrubých číslech více než Itálie.

Berme tedy, že ČR bude mít k dispozicii 5000 plicních ventilátorů a 50 000 lůžek. Český zdravotnický systém (z technického hlediska) tedy zvládne zhruba 500 000 lidí nakažených Covidem-19 (spousta z nich ale ani nepozná, že je nakažená ‒ průběh nemoci bude velmi mírný). Zvládne v tom smyslu, že lidé nebudou umírat doma nebo na ulicích.

Samozřejmě 500 000 nemocných způsobí brutální zásah do běhu státu, ekonomiky a společnosti. Další věcí jsou lidské zdroje schopné starat se o takovou masu nemocných. Chybět nebudou ani tak lékaři, ale především zdravotní sestry.

Můžeme se podívat na pandemii španělské chřipky, která v letech 1918 až 1919 zabila 50-100 milionů lidí. Wilmer Krusen, zdravotnický šéf města Filadelfie, během pandemie španělské chřipky uvedl: „Pokud byste se mě zeptali na tři věci, které Filadelfie nejvíce potřebuje v boji s epidemií, řekl bych vám: ‚Zdravotní sestry, více sester a ještě více sester.‘“

Diktatura nebo demokracie

Podle Bartosiaka nyní jde také o to, kdo lépe zvládne současnou krizi. Západ nebo východ? Protože současná koronavirová krize může některé státy katapultovat v potravinovém řetězci vzhůru, některé naopak dolů.

Lidé budou podle polského odborníka porovnávat, zda krizi lépe zvládne diktátorsky řízená Čína nebo demokratická Evropa. Bezpečnost (fyzická, ekonomická, zdravotní atd.) je totiž nejzákladnější lidská potřeba a lidé jsou ochotni velmi mnoho obětovat, aby se cítili v bezpečí. Dohnáno do extrému, jakýkoliv teroristický systém je pro lidi přijatelnější než strach a nejistota ‒ ostatně díky tomu fungoval i Islámský stát.

„Všichni nyní tápeme a vidíme, že bezpečnost je nejdůležitější věcí. Pokud neexistuje bezpečnost, lidé jsou schopni obětovat hodně, aby ji měli. Doufám, že v Polsku se situace nebude vyvíjet, jako tomu bylo v Itálii,“ uvedl Bartosiak.

Konec evropského impéria

Host polského rádia také upozornil, že každý evropský stát postupuje podle sebe a tedy že EU není žádnou sjednocenou entitou: „Nemyslím si, že v EU v současné době existuje koordinovaná politika řešení problému s koronaviry. Je zapotřebí jednotná politická vůle, přemístění výroby a budování vlastního dodavatelského řetězce [zdravotnického a farmaceutického materiálu]. Problém v Evropě je ale v tom, že to nikdo nemůže udělat. Evropa je skvělé místo k životu. Avšak kvůli historii a množství evropských národů neexistuje jediné rozhodovací centrum.“

Slabost Evropy není jen v tom, že je zcela závislá na dovozu zdravotnického a farmaceutického materiálu z Číny, ale také v tom, že není schopná centrálně kontrolovat toky lidí, tedy ani možné rozšiřování pandemie nebo jiných destabilizujících prvků (drogy, zbraně, extrémistické ideologie a kultury atd.).

EU jednoduše nedokáže lidem zajistit tu nejzákladnější existenční lidskou potřebu, bezpečnost. První ztrátu důvěry lidí v tomto směru EU zažila při migrační krizi v roce 2015.

„Američané již mnoho let říkají, že Evropská unie není žádnou skutečnou sjednocenou entitou, ale jde jen o konfederaci lidí, kteří si užívají pohodu a dostatek jídla,“ říká Bartosiak.

Ke změně postoje a směřování EU je nutná silná politická vůle, aby bylo možné vytvořit skutečné evropské impérium s charismatickým vůdcem, silným vlastním kapitálem, silnou vědecko-technologickou základnou a silnou armádou (nutnou ke kontrole strategických toků a nárazníkových zón).

Něco takového ale v Evropě nejde. Podle Bartosiaka problém Evropy spočívá ve zcela rozdílných zájmech evropských národů (dané rozdílnou historií a geografií). Bartosiak si myslí, že představitelé EU uvěřili myšlence o konci dějin a tomu, že se vše vyřeší diplomacií, tedy nikoliv vojenskou silou a projekcí vojenské síly (např. na hranicích s Tureckem).

Nyní ale představitelé EU zjistili, že „necivilizované lidi“ (Turky, Rusy, Američany, Číňany) diplomacií nepřesvědčí a že EU potřebuje vojenskou sílu a schopnost projekce vojenské síly k uplatňování své vůle. Proto snaha o vznik evropské armády.

EU se kvůli rozdílným zájmům národů (Portugalsko má prostě jiné potřeby než Finsko) tedy nemůže stát skutečným impériem a nedokáže tedy poskytnout skutečné bezpečnostní záruky svým obyvatelům. Obnaženou ukázkou této slabosti je probíhající invaze na řecké hranici.

Kdysi evropské mocnosti kontrolovaly světové oceány, Afriku a Střední východ, nyní nekontrolují nic. Je to Turecko, které ovládá most z Asie do Evropy a otevírá a zavírá ho zcela podle své potřeby. Zavírá ho, pokud Evropa platí, otevírá, pokud Evropa neplatí, neposlouchá nebo je namyšlená.

To vše, včetně existenčních obav lidí, zesiluje a obnažuje pandemie koronaviru. Covid-19 tedy nezpůsobí jen smrt lidí, ale možná také EU. Až skončí epidemie, uvidíme, jak lidé budou reagovat na další „zelené“ nápady EU, jako je například omezení automobilů se spalovacím motorem.

Přitom právě automobily se spalovacím motorem, které zajišťují dopravu osob, zboží, policejní / zdravotnické / vojenské síly a dalších klíčových schopností státu, nyní drží nad vodou základy celé společnosti.

 

S dovolením redakce přebíráme z konzervativního armádního magazínu Armádní noviny, které doporučujeme všem zájemcům o armádu, vojenskou techniku i geopolitiku. Z aktuálních článků doporučujeme především ten o strategických přepravních kapacitách českého letectva aneb proč nejsme schopni si roušky dopravit sami. 

Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010  Děkujeme!

 

Podpořte nás

Samo se to neudělá…

Konzervativní noviny potřebují vaši pomoc, aby měly více obsahu, byly více vidět a více slyšet!

Podpořte nás zde.