Podle řeckých filosofů existuje moudrost teoretická a praktická. Praktickou moudrost lze získat pouze zkušeností. Dává schopnost rozeznat, co je v konkrétní situaci důležité a proč. A jak to souvisí s volebním právem. Ty nejlepší argumenty na obranu svobody nabízejí kolegové ze Sýru zdarma
Thalés z Milétu
Thaletova věta je matematická věta o velikosti úhlů různých trojúhelníků vytvořených nad průměrem kružnice. Je pojmenována po řeckém filosofovi Thaletovi z Milétu. Thalés patří mezi takzvaných sedm mudrců, což je historické označení pro významné filosofy, státníky a zákonodárce ze 6. století před n.l. Seznam sestavil Sokratův žák Platón a ocitl se na něm například státník Solón z Athén, jehož zákony položily základy athénské demokracie.
Thalés byl iniciátorem možná největší intelektuální revoluce v lidské historii. Jako první z řeckých filosofů se snažil vysvětlit svět na základě rozumem rozpoznatelných principů, a ne za pomoci mytologických nebo božských sil. Jeho přínosem byla změna metodologie poznávání přírodních sil, pro které hledal fyzikální vysvětlení.
Intelektuální revoluce
Proslavil se tvrzením, že voda je základní látkou, ze které vše vychází. Byť byla jeho myšlenka nesprávná, z hlediska metodologického přístupu byla revoluční. Dlouhá staletí se lidstvo při snaze pochopit svět kolem sebe spoléhalo pouze na mýty a božské síly. Právě řečtí filosofové začali klást odlišné otázky. Neptali se, který bůh danou událost způsobil, ale jaký fyzikální princip ji vysvětluje. Tím odstartovali intelektuální rozmach západní civilizace.
Někteří historici tvrdí, že to nebyla náhoda, že revoluce začala právě v antickém Řecku v oblasti Milétu, která se nachází v jihozápadní části dnešního Turecka. Svobodný obchod, jenž v Řecku vzkvétal, znamenal, že obchodníci, námořníci a další aktéři nemohli spoléhat jen na milostivé bohy, ale museli se aktivně zajímat o počasí, sezónní cykly, mořské proudy, museli odhadovat poptávku, počítat náklady a kalkulovat rizika. Praktické zkušenosti z úspěšného obchodování vedly k postupné změně myšlení a náhledu na svět.
Sofia a fronésis
Na Thálese z Milétu navázali o více než sto let později další řečtí filosofové. Aristotelés rozlišoval dvě intelektuální ctnosti. První byla teoretická moudrost nazývaná „sofia”. Je to schopnost správně přemýšlet o povaze věcí a světa. Teoretická moudrost znamená vědění. Je nejvyšší formou intelektuálních znalostí.
Druhou intelektuální ctností je moudrost praktická, kterou Řekové nazývali „fronésis”. Je to schopnost jednat moudře v praktických záležitostech. Předpokládá dobrý úsudek a charakter bez vad. Fronésis se získává časem a postupným nabýváním zkušeností.
Aristotelés píše: „Přestože se mladí lidé mohou stát matematiky a být v podobných záležitostech zběhlými, má se za to, že mladého člověka s praktickou moudrostí nelze najít. Důvodem je fakt, že taková moudrost se netýká jen obecných pojmů, ale i konkrétních aplikací, s nimiž se může člověk seznámit pouze na základě zkušeností. Mladý člověk ale žádné zkušenosti nemá, protože ty přináší až uplynulý čas.”
Etika rozhodování
Aristotelés navazoval na svého předchůdce Sokrata, podle kterého je praktická moudrost fronésis nezbytnou podmínkou veškeré ctnosti. Přestože ji člověk nemůže získat ve školních lavicích, je nejdůležitější součástí procesu učení. Aristotelés ve své knize „Etika Nikomachova” dále zkoumá vztah mezi teoretickou a praktickou moudrostí.
Chce-li lidstvo vzkvétat, musí jeho lídři disponovat teoretickou i praktickou moudrostí, musí být přítomna sofia i fronésis. Život přináší nekonečnou řadu rozhodnutí, které musí lidé učinit, a samotná teoretická znalost nedává dostatečný návod, jak v konkrétním případě postupovat. K tomu je nutná praktická moudrost. Zjednodušeně řečeno, sofia pomáhá odpovědět na otázku, co je pravdou, a fronésis napovídá, co by měl člověk učinit.
Ale praktická moudrost neznamená jen znalost nějakých morálních principů a jejich mechanické uplatňování. Pouze zkušenost přinese podle Aristotela schopnost rozeznat, co je v dané situaci důležité a proč.
To si mysleli filosofové antického Řecka zhruba před dvěma a půl tisíci lety.
Jak uchránit svobodu?
Není to jednoduché. Příběhy z antického Řecka a ponaučení, které si vzaly generace předešlé, vám přináší LIGA SVOBODNÝCH v podání Marka Vašuta. Historické argumenty do aktuální diskuze.
Post scriptum
Pravidla pokeru se naučí každý člověk za maximálně patnáct minut. Kdyby si měl přečíst tři nejlepší knihy o tom, jak poker hrát, zabere mu to maximálně týden. Stane se v tom okamžiku dobrým hráčem, který si může jít pokerem vydělávat, aniž by odehrál jedinou hru?
Diskuze o tom, že by lidé od určitého věku neměli mít volební právo, je popřením tisícileté zkušenosti. Za druhé, vychází ze zcela nepodloženého předpokladu, že lidem je jedno, v jakých podmínkách budou žít jejich potomci, že je úplně s klidnou tváří pošlou znovu do kolektivistického ráje, aby na vlastní kůži získali zkušenosti, které nikdo nechce získat dvakrát. V neposlední řadě jsou kategorická prohlášení lídrů bez praktické moudrosti, ale s neochvějnou důvěrou ve vlastní neomylnost, nebezpečná pro všechny.
Korespondenční hlasování nebo omezení přístupu k volbám zkušeným občanům nemá nic společného s nějakou snahou o demokratičtější společnost. Vychází z chladného kalkulu, že obojí pomůže ve volbách těm, kdo to navrhují. Takže stejně jako kdykoli v minulosti je to jen prachobyčejný boj o moc zahalený, stejně jako vždy předtím, do rádoby morálních mašliček. K tomuto závěru vede praktická moudrost.
Konzervativní noviny nabízejí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010. Děkujeme!
