Co se děje v Polsku – obavy z druhé vlny, miliardy z EU a tahanice o právní stát

Už za necelé dva týdny – 6. srpna – složí Andrzej Duda v polské sněmovně prezidentskou přísahu a zahájí své druhé funkční období. Na březích Visly pozvolna utichají volební spory a zdá se, že opozice se smířila s další porážkou. Čím tedy žijí v současné době Poláci a polský tisk?

Ve stínu pandemie koronaviru bojuje polská vláda o zachování pracovních míst; jak naznačují nejnovější průzkumy, situace na trhu práce není špatná. Analytici podílející  se na projektu Diagnoza.PLUS  poukazují na skutečnost, že míra nezaměstnanosti vynesla v červnu zhruba 5,4 procent. Registrovaná nezaměstnanost roste, protože stoupá procento osob, jež se po ztrátě zaměstnání hlásí na pracovním úřadě. Stoupá rovněž aktivita související s hledáním práce. Pokud by statistiky dokázaly podchytit změny mezi dubnem a červnem, vykázaly by současný nárůst nezaměstnanosti a tzv. rezervy pracovních sil – čteme v analýze. Ministr financí  Tadeusz Kościński vysvětluje v listu „Dziennik Gazeta Prawna (DGP)“, že vláda se snaží oživit ekonomiku, a to i za cenu zvýšeného rozpočtového schodku. „Pokud bychom chtěli zvýšit schodek a zaplatit  si tak návštěvu v kasinu, nebyl by to dobrý nápad. My však pomáháme ekonomice“ – vysvětluje politik. Kościński v rozhovoru dodává, že ministerstvo kontroluje, kolik veřejné finance dokážou unést. „Vláda rozhodne, jakých nástrojů užít, aby to bylo pro společnost co nejprospěšnější a aby ekonomika rostla“ – vysvětluje politik.

Polsko má spolu s celou Evropou šanci na epidemii získat, protože koronavirus silně oslabil americkou ekonomiku. Na trzích se začíná projevovat názor, že Evropa má příležitost přejmout od pandemií oslabených USA roli světového lídra – čteme v „DGP“. „Analytici už několik dnů registrují růst eura a pokles dolaru. Všichni zdůrazňují, že fond obnovy bude silným podnětem pro evropské hospodářství a že by to mělo mít pozitivní dopad na globální ekonomiku. Mnoholetý vzestup dolaru možná skončil“ – cituje „DGP“ Axela Merka, prezidenta poradenské společnosti Merk Investments.

Epidemie o sobě nedává zapomenout

Ministerstvo zdravotnictví podává zneklidňující informace o rostoucím počtu nakažených koronavirem v Polsku. V uplynulých dnech byl téměř překonán dosavadní rekord nárůstu nových případů, resort se obává podzimní druhé vlny. Může to souviset s prezidentskými volbami, byť přímé důkazy nemáme. Druhé kolo proběhlo přede dvěma týdny, tolik může trvat inkubační doba. Je možné, že část osob se  nakazila během hlasování a předala  virus dál – čteme v „DGP“. Ministerstvo však sděluje, že největší ohniska nákazy se vážou s důlním průmyslem a s rodinnými slavnostmi (především svatbami), na nichž se setkává větší počet osob, často z různých částí země. Odborníci také varují, že druhá vlna epidemie může přijít současně s chřipkovou sezónou. Proto mnohá města zavádějí očkovací programy. Ačkoliv neexistují   jednoznačné průzkumy, jež by potvrzovaly vliv očkování proti chřipce na ochranu před koronavirem,  odborníci je považují za důležité už jen z čistě pragmatického hlediska  – čteme. Jak v listu vysvětluje ředitel jedné polské nemocnice, v případě, kdy k lékaři přijde očkovaný pacient, bude snazší určit, zda jde o obyčejnou chřipku či o koronavirus. Odborníci citovaní v deníku „Rzeczpospolita“  pak vysvětlují, že nárůst už beztak vysokého počtu nakažených může vládu vést k další národní karanténě, což ještě více oslabí ekonomiku. Pokud Poláci nezačnou dodržovat odstupy, nebudou nosit roušky (ty jsou v Polsku v uzavřených veřejných prostorách nadále povinné – pozn. red.) a policie s hygieniky nezačnou vymáhat dodržování předpisů, bude počet infekcí nadále stoupat – čteme.

Téma právního státu se „zveličuje“

V Polsku také trvá debata o právním státu, jež podle opozice může mít dopad na čerpání unijních fondů.    Připomeňme, že na nedávném unijním summitu se vládě podařilo vyjednat více než  158 miliard euro z unijního rozpočtu, z toho přes 140 miliard euro v dotacích. Z fondu obnovy má Polsko obdržet 124 miliard euro dotací a 160 miliard euro v nízkoúročených úvěrech. Část evropských politiků se však domáhá, aby mechanismus čerpání unijních fondů byl podmíněn dodržováním zásad právního státu. „Mějme však na zřeteli, že vyjednanou dohodu musí ještě schválit Evropský parlament. Obecně vzato mě směřování Evropy zneklidňuje. Pokud se na ten proces dívám z dějinné nebo přímo historiozofické perspektivy, nalézám málo důvodů k optimismu“ – komentuje situace v rozhovoru pro týdeník „Do Rzeczy“ europoslanec Práva a spravedlnosti prof. Zdzislaw Krasnodebski. Vysvětluje, že Polsko nemá problémy s dodržováním práva, avšak varšavská vláda nepřistoupí na to, aby jí někdo zasahoval do vnitřních záležitostí, které často nejsou předmětem unijních smluv. „Evropská levice se tak snaží Polsku vnutit svůj přístup a ideologii“ – zdůrazňuje Krasnodebski.

V deníku „Rzeczpospolita“ komentuje téma právního státu a unijních jednání o rozpočtu rovněž slovinský ministr zahraničních věcí Anže Logar. Poukazuje na skutečnost, že  spojování těchto dvou témat neodmítá pouze Polsko a Maďarsko. „Návrh,  aby mechanismus znemožňoval kterékoliv členské zemi realizaci investic  z unijních prostředků, nepodpořily ani jiné země. Pochybuji dokonce, že by to chtěla Evropská komise“ – konstatuje Logar a dodává, že tisk toto téma „zveličil“. „Opakuji: pochybuji, že by komise chtěla schválit projekt, který by unijní prostředky vázal na rozhodnutí jednotlivých členských států, protože to by vedlo k nedůvěře vůči rozhodování v EU a vůči působení Evropské komise, jež zaměstnává 30 tisíc osob“ – vysvětluje šéf slovinské diplomacie.

Pro „Rzeczpospolitou“ se vyjádřila také Judit Varga, maďarská ministryně spravedlnosti, podle níž musíme  brát při hodnocení stavu právního státu v úvahu, že „každá země má trochu jiné uspořádání, svébytně utváří vlastní ústavní tradici a justiční systém“.  „Všimněte si, že v některých evropských zemích vůbec neexistuje instituce ústavního soudu,  a  přitom jim nikdo   nevyčítá deficity právního státu. Jednotlivé členské státy lze tudíž v tomto smyslu těžko srovnávat, vždyť k tomu nemáme objektivní kritéria“ – zdůrazňuje Varga a ujišťuje čtenáře, že Maďarsko „problémy s principy právního státu“ nemá.

fot. Kancelaria Sejmu / Rafał Zambrzycki

Pravidelný přehled polského tisku o tom nejdůležitějším, co se děje v zemi nad Vislou, vám přinášíme ve spolupráci s Institutem polsko-maďarské spolupráce Wacława Felczaka.

Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010  Děkujeme!