Naše kořeny

Scházíme se v tichosti

Pod záštitou kardinála Duky se koná již několikáté noční modlitební procesí na Velehrad s úmyslem vyprosit odmítnutí ratifikace Istanbulské úmluvy (a všech dokumentů či směrnic prosazující gender ideologii) a za ochranu tradiční rodiny, manželství a nenarozeného života. Tradičně se ho účastní až tisícovka věřících. Co je to vlastně noční modlitební procesí […]

Naše kořeny

Opomenuté dědictví XVI.

Páter Vitoria byl nejvíce znám svými komentáři ke španělskému kolonialismu v Novém světě, v nichž on i další španělští teologové hodnotili mravnost španělského chování. Mají Španělé spravedlivé právo na země v Amerikách ve prospěch Koruny? Jaké závazky mají k domorodcům? Tyto body nutně vyvolaly obecnější a univerzálnější  otázky. Jaké chování jsou státy zavázány dodržovat […]

Naše kořeny

Opomenuté dědictví XV.

Když se v roce 1892 připomínalo čtyřsté výročí Kolumbova objevení Ameriky, probíhalo v duchu oslav. Kolumbus byl statečný a zkušený mořeplavec, který spojil dva světy a navždy změnil dějiny. Řád Kolumbových rytířů ho dokonce navrhl ke kanonizaci. Už o sto let později byla převládající nálada mnohem pochmurnější. Kolumbus byl tentokrát obviněn ze všech […]

Naše kořeny

Opomenuté dědictví XIV.

Největší záplavu novinek a zdokonalení ve světě umění přinesla renesance 15. a 16. století. Renesanci není snadné zařadit. Na jedné straně se mnohé z ní jeví jako znak příchodu moderního světa. Je tu zjevný sekularismus jako vzrůstající důraz na pozemský život spíše než na příští svět. Historek o její nemorálnosti je mnoho. Není proto […]

Naše kořeny

Opomenuté dědictví XIII.

Umělecká tradice Západu je natolik ztotožněna s katolictvím, že by zde církevní vliv nikdo nepopíral. Nebylo to však automatické a předcházela tomu velká myšlenková bitva. V 8. a 9. století vyrostla v křesťanství destruktivní hereze zvaná ikonoklasmus. Ten odmítal úctu k obrazům, ikonám a náboženským sochám. Šel až tak daleko, že se zásadně stavěl proti zobrazování […]

Naše kořeny

Opomenuté dědictví XII.

Jedním z největších jezuitských vědců byl P. Rudjer Bosković (1711–1787, narozen v Dubrovníku), jehož Sir Harold Hartley, člen prestižní Královské společnosti ve 20. století, nazval „jednou z největších intelektuálních postav všech dob“. Bosković byl skutečný polyhistor, který se zabýval atomovou teorií, optikou, matematikou i astronomií a byl zvolen členem v učených společnostech a předních vědeckých […]

Naše kořeny

Opomenuté dědictví XI.

V Tovaryšstvu Ježíšovu, kněžské společnosti založené v 16. Století svatým Ignácem z Loyoly, byl vysoký počet katolických kněží, kteří se zajímali o vědu. Přispěli k vývoji kyvadlových hodin, pantografů, barometrů, refrakčních teleskopů a mikroskopů, působili v takových oborech, jako je nauka o magnetismu, optika a elektřina. Pozorovali, někdy jako první, barevné pásy na povrchu Jupitera, mlhovinu […]

Naše kořeny

Bez živé víry to nejde

Jan Graubner, arcibiskup olomoucký a metropolita moravský, pro Konzervativní noviny o tom, zda jde předávat křesťanské hodnoty bez křesťanské víry a nakolik je církev rozštěpená mezi konzervativce a liberály. Zvenku může i česká církev vypadat trochu rozpolceně mezi konzervativci a liberály. Je to jen vnější dojem nebo to vnímáte i mezi […]

Naše kořeny

Varhany jako symbol…

Už dva a půl roku probíhá sbírka na nové varhany pro Svatovítskou katedrálu. Ty staré, z doby před dostavbou chrámu, jsou totiž slyšet jen v křížové lodi, v hlavní lodi hlasitost dramaticky klesá. Období totality i složitá jednání o vlastnictví katedrály po listopadu ale vedly k tomu, že silně zanedbány jsou nejen varhany.  Katedrála potřebovala […]

Naše kořeny

Jak nás Cyril a Metoděj provázeli dějinami

Úvod července a taky prázdniny patří hned dvěma fanouškovským skupinám, ti filmoví berou batůžky či nasedají do limuzín a frčí několik desítek let do Karlových Varů, ti křesťanští se z železnou pravidelností, ovšem o hodně delší dobu, vydávají zase na Velehrad.  Co tedy pro naše národní dějiny znamená cyrilometodějská tradice? Cyrilometodějství patří […]