Naše kořeny

Opomenutí dědictví X.

Je poměrné snadné ukázat, že řada velkých vědců, jako například Louis Pasteur, byli katolíci. Z mnoha dalších je vhodné připomenout alespoň A. M. Ampera, A. Voltu a B. Pascala, jejichž jména jsou známá z jednotek elektrického proudu, napětí a tlaku.  Ale počet mužů Církve, zvláště kněží, jejichž vědecká práce byla rozsáhlá a […]

Naše kořeny

Úvod do konzervativního myšlení IV.

Žádný princip nemá pro konzervativní postoj podstatnější význam než neslučitelnost svobody a rovnosti – obě hodnoty mají totiž zcela protichůdný smysl a účel. Svoboda má být ochranou individuálního vlastnictví, rovnost hlásá tzv. sociální spravedlnost, bez ohledu na oprávněný majetnický nárok. Plete si glajchšaltování se spravedlností. Lidé se od narození liší […]

Naše kořeny

Úvod do konzervativního myšlení III.

Ačkoli je politický konzervatismus převážně obranný a z principu antiideologický, určité zásady a dogmatiku této politické koncepce lze popsat. Na prvním místě uznává suverenitu národního státu, sekulární legislativy a specificky územního práva. Autorita zastupitelské demokracie nahradila dávnou legitimitu monarchy z milosti boží a dnes předpokládá vládu se souhlasem svobodných občanů. Chápe ji […]

Naše kořeny

Úvod do konzervativního myšlení II.

Politický konzervatismus poprvé a nejvýrazněji formuloval v opozici k francouzské revoluci Edmund Burke ve svých Úvahách (1790) a stal se svým způsobem zakladatelem této filosofie. A tak je pochopitelné, že má od té doby své kořeny a tradici v anglosféře, kde jej v poslední době obzvlášť zdařile definoval a zpopularizoval Roger Scruton.   V  kontinentální […]

Naše kořeny

Úvod do konzervativního myšlení I.

Slyšeli jste možná takový bonmot, že existuje tolik konzervatismů jako je počet konzervativců na světě. Samozřejmě jde o zjednodušení a pravdu pouze částečnou. Politický konzervativní postoj není ideologie jako socialismus a liberalismus, fašismus a komunismus, libertarianismus nebo nacionalismus. Zrodil se z opozice vůči extrému politických ideologií, zejména revolučnímu jakobinismu francouzské revoluce, jehož […]

Naše kořeny

Opomenutí dědictví IX.

Údajné nepřátelství katolické církve vůči vědě je podle všeobecného mínění možná jejím největším dluhem. V důsledku jednostranné verze Galileiho aféry, důvěrně známé většině lidí, se rozšířilo přesvědčení, že Církev bránila pokroku vědeckého bádání. Ale i kdyby galileiovský incident byl skutečně tak zlý, považuji za nápadné, že to je prakticky jediný případ, […]

Naše kořeny

Opomenuté dědictví VIII.

Vytvoření univerzity, věrnost rozumu a racionální argumentaci, všeobecný duch tázání, jež charakterizovaly středověký intelektuální život, tvoří dohromady „dar latinského středověku modernímu světu… Díky tomu se v západní civilizaci rozvinula přírodní věda a společenské vědy tak, jak se to nestalo v žádné předchozí kultuře. Rozdíl mezi pregraduálním a postgraduálním studiem byl na raných […]

Naše kořeny

Opomenuté dědictví VII.

Univerzita je v evropských dějinách naprosto nový fenomén. V antickém Řecku ani Římě nic takového neexistovalo. Instituce univerzity, jak ji známe dnes, se svými fakultami, studijními kurzy, zkouškami a hodnostmi, i rozlišení mezi pregraduálním a postgraduálním studiem, k nám přichází přímo ze středověkého světa. Církev rozvinula univerzitní systém, protože – jak říká historik […]

Naše kořeny

Opomenuté dědictví VI.

V šestém století penzionovaný senátor jménem Cassiodorus pochopil mezi prvními, jakou kulturní roli klášter sehraje. Někdy v polovině století založil v jižní Itálii klášter Vivarium a vybavil ho vybranou knihovnou – je to vlastně jediná knihovna ze 6. století, kterou vědci znají – a zdůraznil, jak je důležité, aby se rukopisy opisovaly. Některé důležité […]

Naše kořeny

Opomenuté dědictví V.

Mniši byli tvůrci středověkých technologií. Zvláště známí jsou pro svou technologickou vyspělost cisterciáci,   reformní větev benediktinů ustavená v Cîteaux v roce 1098. Prostřednictvím komunikační sítě spojující různé kláštery se technologické informace rychle šířily. Proto nacházíme i v klášterech vzdálených od sebe tisíce mil velmi podobný systém využívání vodní síly. „Tyto kláštery,“ píše historik, […]