Luiz Inácio „Lula“ da Silva, bývalý dvojnásobný brazilský levicový prezident, skončil v nedělních prezidentských volbách na prvním místě se ziskem přibližně 48 % hlasů. Současný konzervativní prezident Jair Bolsonaro se však postaral o drama. Vzhledem k tomu, že ani jeden z kandidátů nezískal více než 50 %, jdou nyní do druhého kola voleb, které se uskuteční 30. října. Vhled do brazilských voleb přináší komentář Wall Street Journal.
Lulovo první místo se očekávalo. Ale silný výsledek pana Bolsonara je překvapením, zejména pro odbornou veřejnost – domácí i zahraniční -, která by měla o této zemi něco vědět.
Podezřelé průzkumy
Dne 30. září zveřejnila průzkum veřejného mínění společnost Datafolha, která zjistila, že Lula má 50% podporu, zatímco Bolsonaro 36%. O několik dní dříve průzkumná společnost IPEC uváděla, že Lula má 48 % a pan Bolsonaro 31 % – rozdíl 17 procentních bodů! Některá média spekulovala, že by Lula mohl vyhrát i bez druhého kola.
Mnozí Brazilci šli k volbám s myšlenkou na tu nejméně špatnou možnost. Podpora Luly (Strana Pracujících) mezi některými elitami mi připomněla francouzské prezidentské volby v roce 2002. Příznivci Jacquese Chiraca propagovali svého kandidáta pod heslem „volte lumpa, ne fašistu“.
Něco podobného se dělo i zde, kdy Lulovi příznivci uznávali jeho trestní odsouzení za korupci, ale snažili se odvrátit kritiku tím, že Bolsonara označili za nepřítele demokracie. Brazilci hovořili o skrytém hlasování, které průzkumy veřejného mínění nezaznamenávaly, protože ve slušné společnosti je podpora současného prezidenta nepřijatelná.
V roce 2002 se trhy Lulovy kandidatury velmi obávaly. Lula, blízký přítel Fidela Castra, vybudoval svou politickou kariéru jako levicový dělnický vůdce. Když bylo jasné, že by mohl zvítězit, začal ze země utíkat kapitál. Po složení přísahy se rychle snažil uklidnit investory tím, že se pečlivě vyhýbal radikálním změnám. Během několika následujících let se jeho jméno stalo synonymem levicové umírněnosti.
Během svého prvního funkčního období se Lula vezl na vlně rostoucích cen komodit, zatímco nově nabytá stabilita měny vyvolala úvěrový boom. V roce 2006 byl snadno znovu zvolen. Média Lulovu vládu v Brazílii propagovala. Ten však zvrátil významnou liberalizaci těžby ropy, kterou provedl jeho předchůdce Fernando Henrique Cardoso.
Když v roce 2014 došlo k poklesu cen ropy, takzvaný brazilský zázrak se začal hroutit. V roce 2015 se ekonomika snížila o 3,55 %. V roce 2016 se snížila o 3,28 %. Lulova nástupkyně, prezidentka Dilma Rousseffová, rovněž ze Strany pracujících, byla v témže roce Kongresem odvolána a zbavena funkce.
Byla zranitelná, protože operace Car Wash, vyšetřování federálních prokurátorů, odhalila rozsáhlou korupční aféru, do níž byla zapojena brazilská rozvojová banka, státní ropná společnost, velké stavební firmy, Kongres a vlády celé západní polokoule. Vyšetřovatelé zjistili, že politické třídě v čele se Stranou pracujících byly vyplaceny miliardové (!) úplatky.
V roce 2017 byl Lula odsouzen za korupci a praní špinavých peněz. Dostal devítiletý trest, který mu byl později jiným soudem zvýšen na více než 12 let. Jeho přátelé v justici se ho v roce 2018 pokusili z vězení vysvobodit. Tato snaha ztroskotala. Loni však Nejvyšší soud rozhodl, že byl souzen v nesprávné jurisdikci. Odsouzení bylo zrušeno a on byl propuštěn, ale nikdy nebyl zproštěn viny. I když trvá na své nevině.
Nyní kandidát Lula opět slibuje umírněnost. Jeho největší politickou výhodou je image laskavého populisty. To platí zejména na chudém severovýchodě země, kde funguje v podstatě feudální ekonomický systém. Bolsonaro zvýšil dávky nejpotřebnějším Brazilcům, ale mnozí raději vsadili na Stranu pracujících, která hájí jejich zájmy.
Nová Brazílie
Přesto se Brazílie mění. Minulý týden vládní představitelé oznámili, že v srpnu vzniklo ve formální ekonomice ohromujících 278 600 nových pracovních míst. Nezaměstnanost a inflace klesají. Pan Bolsonaro získává velkou podporu od těch, kdo těží ze zlepšujících se hospodářských podmínek, a to od rostoucí střední třídy – a zejména od podnikatelů. Ti si pamatují nepořádek, který v ekonomice způsobila Dělnická strana.
Brazilci, kteří mají dost zátěže, kterou představuje stát s velkou mocí nahoře, jsou nadšeni regulačními reformami Bolsonarovy vlády. Chtějí víc. Lula možná tyto reformy jen tak nezvrátí, ale je jen malá důvěra, že by využil svůj politický kapitál k tomu, aby šel ještě dál. K tomu je třeba připočítat kulturní konzervatismus pana Bolsonara v zemi, kde se mnozí cítí utlačováni woke politikou.
Bohužel se dopouštěl mnoha nevynucených chyb. Jeho konfrontační a často vulgární styl, včetně kritiky Nejvyššího soudu, mu příliš nepomohl. Tím, že zpochybnil spolehlivost brazilského elektronického hlasovacího systému, usnadnil kritikům, uraženým jeho neotesanými způsoby a odporem k ekologickému aktivismu, označit ho za „antidemokratického“.
Třicátý říjen mu nabídne druhou šanci, jak si získat brazilské voliče.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme