Bez živé víry to nejde

Graubner_1243

Jan Graubner, arcibiskup olomoucký a metropolita moravský, pro Konzervativní noviny o tom, zda jde předávat křesťanské hodnoty bez křesťanské víry a nakolik je církev rozštěpená mezi konzervativce a liberály.

Zvenku může i česká církev vypadat trochu rozpolceně mezi konzervativci a liberály. Je to jen vnější dojem nebo to vnímáte i mezi kněžími Vaší arcidiecéze?

Jako jsem nevěřil komunismu, tak nevěřím ani kapitalismu či liberální demokracii. Já jsem uvěřil Kristu. To je pro mě podstatné. Jen on mi dává světlo, abych se orientoval v konkrétním světě, který je kolem mě a který se mění. Každý máme jinou povahu a sklony. To ovlivňuje i naše postoje, které se mohou jevit jako konzervativní či liberální. Pro křesťana je podstatné, jestli postavil na první místo Krista a ne své představy. Pak se bude snažit Krista jako zásadně určujícího následovat konzervativec i liberál, dělník či kapitalista. Pokud ovšem postaví na první místo jakýkoliv ismus, budou se o Krista a jeho chápání hádat, ne ho následovat. Já se domnívám, že většina kněží si i přes své slabosti opravdu zvolila Krista jako toho, který v jejich životě stojí na prvním místě.

Často dnes i lidé nevěřící mluví o křesťanských hodnotách a tradici. Lze to ale oddělit od víry? Může přežít jakási sublimovaná křesťanská tradice bez živé víry?

Může, ale jen krátkou dobu, podobně jako ve váze vykvetou větvičky třešní, ale plody nedají. Bez živé víry se hodnoty vyrostlé z víry nedají předat dalším generacím. Kristus říká jasně: já jsem kmen, vy jste ratolesti. Beze mne nemůžete činit nic. Tím nepopírám, že existují kvalitní lidé mimo křesťanství. Považuji za nutné věnovat velkou pozornost všem, kteří jsou na cestě hledání. A hlásání Krista se neděje jen slovy. Lidem je třeba nabídnout možnost setkání s živým Bohem, který je Láska, skrze naši konkrétní lásku. Ale stále platí, že bez Krista není spásy.

V jednom rozhovoru jste zmínil, že nejtěžší je zapalovat pro Krista ty, kteří jsou vlažní a chladní. České prostředí je ale přirozeně skeptické až cynické. Jak to při evangelizaci skloubit….?  Jak „hořet, abych mohl zapalovat“, a přitom působit česky „střízlivě“?

Sám Ježíš získal jen málo těch spokojených, co nic nepotřebovali. Bohatý mladík odešel. Farizeové, kteří se považovali za majitele pravdy, se s ním přeli. Následovali ho prostí a pak uzdravení a obrácení, kterých se dotkla uzdravující Boží láska skrze Krista. Už léta sleduji osudy konvertitů a žasnu nad tím, co v nich Bůh činí. Žádný z nich se neobrátil díky podbízivě nízké laťce, i když někteří z nich povstali z nejhlubší lidské bídy. Naše evangelizace nesmí být fanatická ani dryáčnická. Její síla je v setkání s Bohem, který je skutečně mocný Pán a Soudce, ale především je Láska.

Kde vidíte největší nebezpečí pro církev v Česku?

V lidské malosti, která dělá lidské projekty, třebas velkolepé, o jejichž formu se umíme hádat, nebo uraženě odejít. Jestli jsme opravdu uvěřili v Lásku, pak by to na nás mělo být vidět. Jak se láska projevuje, píše Pavel Korinťanům jasně. A sám Ježíš stanovuje podmínky úspěšné evangelizace, když ve velekněžské modlitbě prosí za učedníky, aby byli jedno, aby svět mohl uvěřit.

Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010  Děkujeme!